Pokročilé přístupy k praktickému rozhodování u BDI systémů

Praktické rozhodování v BDI systémech je tradičně založeno na samostatném vykonávání jednotlivých záměrů, což často vede k redundantnímu provádění akcí i v případech, kdy různé záměry sdílejí společné části.

Cílem této práce je rozšířit praktické rozhodování BDI agenta o schopnost identifikovat a využívat společné části záměrů, tak aby neexkluzivní (sdílené) akce, které postačí vykonat jednou, mohly současně přispívat k naplnění více záměrů.

Práce bude stavět na interpretačním rámci AgentSpeak(L) a na přístupu pozdního navazování proměnných (late binding variables), navrženém a experimentálně ověřeném v předchozím výzkumu. V tomto přístupu agent při interpretaci plánů udržuje kontext jako množinu možných substitucí proměnných dosažených v průběhu výpočtu, přičemž konečné navázání proměnných je odkládáno co nejpozději.

Tento mechanismus umožňuje sjednocovat části různých záměrů na základě sdíleného kontextu substitucí a realizovat jejich společné akční prefixy jediným provedením. Na tomto základě bude cílem práce navrhnout a implementovat rozšířený rozhodovací mechanismus, který identifikuje a vykonává společné části záměrů při zachování korektnosti BDI exekuce.

Současně bude umožněno zapojení současných metod umělé inteligence, zejména mechanismů pozornosti a posilovaného učení, pro adaptivní řízení výběru kombinací záměrů a jejich sdílených částí.

Výsledkem práce má být experimentální BDI systém, který omezuje redundantní vykonávání akcí a vykazuje vyšší efektivitu praktického rozhodování oproti tradičním BDI interpretacím.