Aktuality

V úterý 16. prosince 2025 předal v pražském Karolinu prezident republiky Petr Pavel jmenovací dekrety 69 novým vysokoškolským profesorům a profesorkám. Dekret si převzal také čerstvý profesor Fakulty informačních technologií Martin Čadík (Ústav počítačové grafiky a multimédií). Čadík působí na naší fakultě od roku 2013; o dva roky později se stal docentem, po deseti letech nyní přidává nejvyšší vědecko-pedagogický titul. Je vedoucím výzkumné skupiny CPhoto@FIT, jejíž výzkum stojí na pomezí metod zpracování obrazu, počítačového vidění, grafiky, fyziky, vizuálního vnímání i dalších oborů. 

Hlavním předmětem odborného zájmu Martina Čadíka je geolokalizace, tedy využití geografických či topografických modelů povrchu planety ke zpracování pořízené digitální fotografie s cílem získat novou informační vrstvu, která původní snímek rozšiřuje. Typicky se pak jedná o určení pozice či orientace kamery. Čadík při tom částečně propojuje vědecký zájem se zájmem soukromým. „Baví mě hory a příroda a dost často dělám výzkum s outdoorovými snímky. Bývají to i moje fotky.“ S kolegy využívají postupů strojového učení, které je dnes povšechně označováno termínem AI. Tyto postupy přitom historicky úzce souvisejí právě s oblastí počítačového vidění. „Dnešním pohledem můžeme říct, že jsme v počítačovém vidění AI dělali vlastně vždycky. Aktuálně je ten pojem ale brán velmi zeširoka.“
 
Čerstvou profesuru vnímá Martin Čadík jako závazek. Zmiňuje i výchovu budoucích talentů: „Je to nejen vědecká, ale také pedagogická hodnost. Ten závazek předávání zkušeností studentům, doktorandům, vnímám silně.“
My Martinu Čadíkovi k titulu profesora srdečně gratulujeme! Více se o jeho odborném zaměření, budoucích výzvách a vnímání nové fáze akademické dráhy dočtete v tiskové zprávě.

Ve středu 3. prosince 2025 se na Rektorátu VUT konal další ročník prezentací nejlepších bakalářských prací studentů brněnské techniky 8 z VUT. A také letos měla naše fakulta na slavnostním večeru svou zástupkyni. Lucie Klímová zaujala prací z náročného oboru bioinformatiky. 

Lucie prezentovala svou bakalářskou práci „Automatové techniky v analýze DNA“, jejímž vedoucím je doc. Lukáš Holík. Autorka má podle svých slov ráda odborné výzvy a tato práce uvedené kritérium rozhodně splňuje. Základem bakalářky je aplikace konečných automatů na postupy vyhledávání LTR retrotranspozonů, tedy repetetivních sekvencí DNA v genomu. Jejich detekce může pomoct výzkumu konkrétních sekvencí DNA a je užívaným postupem současné genetiky. „Vycházeli jsme z nástroje TE-greedy-nester, užívaného pro vyhledávání transpozonů, a já v něm identifikovala podalgoritmus, který při spuštění programu zabíral největší časový rozsah, zhruba 80 % procesu. A rozhodli jsme se vymyslet jej jinak – s cílem výrazné úspory času,“ definuje Lucie co nejobecněji záměr svého výzkumu. Principem, na němž projekt vystavěla, byla myšlenka, že sekvence genomu by měla být obecně reprezentovatelná konečným automatem. Mezi výzkumné úspěchy si může autorka připsat to, že výsledný konečný automat umožňuje vyhledávat strukturní domény transpozonů až desetkrát rychleji oproti běžně užívanému nástroji BlastX. Sama autorka však dodává, že téma nabízí ještě řadu výzev. 

Děkujeme Lucii za skvělou reprezentaci naší fakulty. Pokud se o její výzkumné práci chcete dozvědět více, odkazujeme na naši zprávu. 

Ve čtvrtek 4. prosince byly předány letošní ceny AI Awards. Jde o jediné odborné ocenění v oblasti umělé inteligence v České republice. Profesor Hynek Heřmanský, úzce spjatý s Fakultou informačních technologií VUT a brněnskou technikou obecně, si odnesl jedno z šesti udělených ocenění: Konkrétně za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji rozpoznávání a strojového zpracování řeči. Bez přehánění jej můžeme označit za osobnost, která se podílela na formování aktuální podoby speech recognition i neuronových sítí. Heřmanského zásadní vliv na obor potvrzuje řada nejvyšších mezinárodních ocenění, včetně ISCA Medal (2013), IEEE Award (2020) a statusu Life Fellow IEEE.

Osobní a profesní cesta Hynka Heřmanského jsou samy o sobě stěží uvěřitelným příběhem toho, čeho mohl Středoevropan s nadšením pro moderní technologie v uplynulých desetiletích dosáhnout. V roce 1972 ukončil studium elektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně a po různých peripetiích se mu podařilo vycestovat a studovat doktorát na Tokijské univerzitě v Japonsku. V 80. letech jej již najdeme ve Spojených státech amerických v průmyslovém výzkumu. V první polovině 90. let se stal profesorem na Oregon Graduate Institute v Portlandu, kam za ním na počátku milénia přijížděli mnozí čeští (zvláště brněnští) studenti, pro něž to byl zlomový moment jejich kariéry. To ostatně okomentoval i profesor Honza Černocký, který vede na FITu výzkumnou skupinu „řečařů“ a zasedl současně v odborné porotě AI Awards: „Hynkovo ocenění za celoživotní přínos je i oceněním faktu, že na VUT můžeme v tomto oboru dělat vědu na slušné úrovni, že máme na fakultě šikovné lidi, máme mezinárodní projekty a kontakty.“ 

Koncem roku 2008 přijal Heřmanský nabídku Johns Hopkins University v USA a stal se také vedoucím prestižního univerzitního Centra pro jazykové a řečové technologie (CLSP). V čele tohoto centra stál dlouhých 12 let. V současnosti již tráví větší část roku v Brně. Působí jako výzkumník v brněnské výzkumné skupině Speech@FIT, kde pomáhá vést projekty a mentorovat mladé vědce. Nejen za to jsme mu vděční.
Více informací o ocenění i životních osudech Hynka Heřmanského najdete v tiskové zprávě.