Panelová diskuse Kód s přesahem: Velký zájem studujících a upřímná debata

Řadu let funguje na FIT VUT program pro podporu studentské kreativity a podnikavosti Star(t)up@FIT. Podnikavost ale není synonymem podnikání. Jde o způsob myšlení, které charakterizuje proaktivita a kreativita, chuť pracovat na projektech, realizovat se skrze ně. Podpořit u studentů tento přístup si dala za cíl nová série panelových diskusí, které v letním semestru naše fakulta nabízí. Komu jsou určeny? Studentům a studentkám, kteří/které už téměř mají hotový produkt a potřebují pomoct s rozjezdem firmy. Také těm, kdo mají nápad a plánují kroky realizace do funkčního řešení. A když tu velkou myšlenku ještě nemáte a „jen“ byste chtěli na něčem systematicky pracovat? Právě tady můžete najít spoustu inspirace nebo nové kontakty.

První z panelovek – „Kód s přesahem: Kde hledat nápady, které dávají smysl?“ – proběhla na FITu ve středu 25. března. Její téma možná působí na první pohled až elementárně: nápad. Tedy jak identifikovat to pravé, co má smysl rozvíjet a nabízet druhým. Je správnou cestou snažit se vždy přijít s jedinečným řešením, hledat pomyslnou díru na trhu? Nebo radši vytvořit něco existujícího, ale lépe? Případně pokrýt nedostatek? Do čeho máme vložit spoustu energie a času? Občas dávají právě nápady pořádně zabrat – a přitom stačí začít, zkusit něco dělat a inspirace může přijít sama.

Pozvání do diskuse přijalo pět úspěšných „startupistů“, zakladatelů technologických firem, kteří mají vazbu na naši fakultu. Byly mezi nimi osobnosti, které už svůj úspěšný podnikatelský projekt prodaly, ale i aktuální vlastníci. Jmenovitě: Jan Najvárek (co-founder Artin a BringAuto), Martin Javorka (co-founder Zaitra), Petr Schwarz (co-founder Phonexia), Adam Herout (co-founder AngelCam) a Jan Mayer (co-founder Dataweps, managing director v Heureka CZ/SK).

Velký zájem a těžké otázky

Zdá se, že na FITu „hlad“ po podobném tématu je – přednášková místnost byla zaplněna do posledního místa, registrovalo se více než 60 studentů a studentek. A především: Diskutovalo se, padaly náročné otázky z publika a panelisté přicházeli s řadou zajímavých myšlenek a zkušeností. Odpolední program zahájil proděkan pro marketing a vnější vztahy Vítězslav Beran, který za programem rozvoje podnikavosti na FITu stojí: „Jsem nadšen počtem zájemců,“ zhodnotil v úvodu početnost publika. „Už dlouho máme na fakultě program Star(t)up, který vás má podporovat a motivovat k vlastním projektům. Řada studentů má chuť něco dělat, do něčeho se pustit, ale ten velký nápad nepřichází. Proto jsme navrhli panelové diskuse. A dnes se pobavíme o tom, jak o nápadech přemýšlet, kde hledat inspiraci.“

Hned v úvodu představil svou cestu k podnikání Martin Javorka, někdejší student FITu a spoluzakladatel společnosti Zaitra, která je dnes velmi úspěšnou spacetech softwarovou firmou vyvíjející AI a palubní datové zpracování pro satelity. Javorka sám ale upozornil na to, že cesta byla zpočátku náročná, hrozila i úplným neúspěchem a vyžádala si změnu myšlení a zaměření projektu. Klíčové je nějak začít a poznat svět – tak by se dal shrnout první závěr směrem ke studentům a studentkám. Adam Herout ze své podnikatelské zkušenosti (která doplňuje jeho akademické působení na FIT) upozornil na význam správného týmu lidí na projektu. Ti mohou dobrému nápadu předcházet nebo být jeho zdrojem. Jan Mayer obrátil pozornost na potřeby společnosti a průmyslu: Klíčové je identifikovat problém, se kterým máme svým projektem pomoct: „Chyťte se čehokoliv, pak se dostanete více do průmyslu a tam poznáte problémy, které se skutečně řeší. Ve výsledku a ve velké zkratce platí, že musíte buď někomu ušetřit hodně peněz, nebo mu přinést hodně peněz.“ Petr Schwarz, jenž je dnes také akademicky spjat s naší fakultou a na podzim slavil velký úspěch s odprodejem společnosti Phonexia, upozornil studenty na to, že je třeba být otevřený informacím, vyhledávat je. Dnes primárně na sociálních sítích, dříve v časopisech a novinách. „Je fajn nastavit si dobře sítě, sledovat klíčové lidi, sledovat konference a nebát se jako student na ně zajet,“ zdůraznil. Zvídavost a radost z objevování pak obecně charakterizují úspěšné podnikatele, shodli se panelisté.

Jeden z prvních dotazů z publika směřoval na to, zda by se člověk měl soustředit na hledání něčeho výjimečného, jedinečného, co jej odliší od zbytku na trhu. Přednášející se shodli, že něco takového je v podstatě nereálné a zbytečné. Klíčové naopak je snažit se věc dělat lépe než ostatní. Ve snaze doložit tento závěr Javorka upozornil, že hned v začátcích věděli o čtyřech přímých konkurentech. Adam Herout pak přímo konstatoval: „Vzácnost nápadu je nemocí start-upů. Je potřeba s nápadem brzy jít za ostatními a probrat ho s nimi.“ Pouze druzí lidé jsou skutečným validátorem vašeho nápadu. Studentských dotazů byla spousta. Namátkou zazněla otázka, kdy je vlastně vhodné jít s nápadem do světa, kdy o něm začít mluvit před ostatními, zda čekat na to, až bude vše dotaženo do detailů. Najvárek shrnul svůj přístup do pravidla: „Pokud se za to nestydíš, je už pozdě. Ale samozřejmě nesmíš mít pocit, že jde o mizerný produkt.“ Jít s kůží na trh co nejdříve je podle zúčastněných správná cesta. „Ostatně první iPhone neměl základní funkci copy-paste. A stejně to byl úspěch,“ připomněl známý příklad Herout. Kontakt se zákazníky, jejich zpětná vazba, to je věc, která je byznysovou analogií experimentu ve výzkumu.

Vstřícná atmosféra, otevřenost, diskuse. Přesně tyto cíle první z panelových diskusí naplnila. V dubnu máte příležitost zúčastnit se té druhé s tématem „Máš nápad. A co teď?: od myšlenky k prvnímu prototypu“. Poznamenejte si datum 22. dubna. Podrobnosti opět najdete na fakultním webu.