Národní hodnocení vysokých škol: Potvrzena výzkumná excelence Fakulty informačních technologií

V loňském roce proběhlo druhé komplexní hodnocení výzkumných organizací ze segmentu vysokých škol. Nová etapa hodnocení výzkumných organizací v ČR byla spuštěna v roce 2017, kdy nahradila předchozí, nepříznivě vnímaný systém. Evaluace se aktuálně odehrávají v pětiletých cyklech. Univerzity jsou hodnoceny v modulech 3–5 dle Metodiky VŠ2025+, a to na základě sebehodnotících zpráv, on-site hodnocení Mezinárodního evaluačního panelu a oborového hodnocení jednotlivých součástí škol. Posuzován je společenský přínos jejich výzkumu (Modul 3), kvalita, organizace a relevance tohoto výzkumu (Modul 4) a strategie a koncepce pro další pětileté období (Modul 5). Evaluace je ostře sledovanou záležitostí, její výsledky totiž přímo ovlivňují výši financování pro jednotlivé VŠ. Zásadní závěry aktuální Národní evaluace jsou dva: VUT obdrželo nově nejvyšší hodnocení A. A Fakulta informačních technologií obstála v rámci Modulu 3, jenž hodnotí jednotlivé součásti VŠ, excelentně – obdržela totožné hodnocení A. FIT je centrem mimořádně kvalitního a efektivního výzkumu a vývoje a v rámci České republiky mezi stejně zacílenými fakultami oprávněně vyčnívá.

Poctivá příprava napověděla

Vysoké učení technické a jeho součásti se na Národní hodnocení připravovaly skutečně důkladně. V letech 2023–2024 univerzita zrealizovala dvoukolové interní hodnocení své vědecké a tvůrčí činnosti. V podstatě šlo o náročný „trénink“ na celorepublikovou evaluaci. V prvním kole šlo o hodnocení výzkumu dle klíčových oborů FORD, srovnání s evropskými univerzitami a také sebehodnocení fakult. Druhá fáze měla podobu „peer review“ za účasti mezinárodního evaluačního panelu – toho se zúčastnilo 45 hodnotitelů a hodnotitelek z 25 států, kteří osobně navštěvovali jednotlivé fakulty a ústavy. Výsledkem byl ucelený pohled na výzkum na jednotlivých fakultách VUT.

Jak z tohoto interního hodnocení vyšla FIT? Fakulta dosáhla nejlepších výsledků ze všech hodnocených fakult VUT. Celkem bylo evaluováno 43 pracovišť univerzity, která mohla být hodnocena na škále A1 (vynikající) až C (nedostatečný). Pouze 3 pracoviště obdržela hodnocení A1 – a hned dvě z nich jsou na FITu: Ústav počítačové grafiky a multimédií a Ústav počítačových systémů. Další dva hodnocené ústavy – Ústav informačních systémů a Ústav inteligentních systémů – obdržely hodnocení A2, odkazující na nadprůměrnou mezinárodní úroveň jejich výzkumných aktivit. Proděkan pro tvůrčí činnost a zahraničí FIT VUT prof. Pavel Zemčík zhodnotil význam evaluace pro fakultu stručně: „Jednak jsme vůbec neměli problém takříkajíc naplnit hodnotící kolonky mezinárodních vědeckých výsledků, ocenění, uznání odborné komunity a podobně. A současně samotný výsledek potvrdil, že máme velmi vyrovnané ústavy – na FITu v tomto směru neexistuje disproporce jako u jiných institucí.“

Skutečně, evaluační procesy potvrdily vzácnou vyrovnanost vysoké kvality fakultních ústavů a současně nejvyšší mezinárodní úroveň dvou výše uvedených. Mezinárodní panel v jejich případě ocenil vynikající pracoviště s vysoce kvalitním výzkumným a pedagogickým personálem, velký počet doktorandů, nejmodernější výzkumnou infrastrukturu, úspěšnou komercionalizaci výsledků výzkumu atd. A tyto závěry potvrdilo i šetření z loňského roku.

Druhá Národní evaluace

Přípava v podobě interní evaluace se VUT vyplatila. Loňská celostátní evaluace výzkumných institucí typu vysokých škol totiž byla náročným procesem, do nějž se zapojily samotné univerzity formou sebeevaluace a opět i jedenáctičlenný Mezinárodní evaluační panel, vedený Petrem Noskievičem, bývalým prorektorem VŠB – Technické univerzity Ostrava. Ten navštívil Vysoké učení technické v červnu loňského roku. Tentokrát se hodnocení týkalo univerzity jako celku, to však neznamená, že by výkon jednotlivých fakult a pracovišť pozbyl na významu. Členové panelu zavítali během čtyřdenní návštěvy na fakulty a jednotlivé ústavy VUT, kde diskutovali s výzkumníky, akademiky i studujícími doktorských a magisterských programů. Cílem bylo získat hlubší vhled do problematiky společenského dopadu výzkumu, způsobu jeho řízení, podpory excelence, vnitřní motivace pracovníků a podmínek pro studium a výzkum. Výstupem návštěvy MEP byla evaluační zpráva, která je základem zařazení VUT do nejvyšší kategorie A. Tento výsledek je platný pro následující pětileté období. „Velmi mne těší, že jsme se na hodnocení dokázali velmi dobře připravit a semknout se, a to jak na úrovni celé univerzity, tak na všech fakultách a součástech. K úspěšnému hodnocení přispěla i celá řada opatření, která jsme v minulém období učinili. K zásadním patřilo dvoustupňové interní hodnocení výzkumu v letech 2023 a 2024 pod vedením Mezinárodní vědecké rady, které nám poskytlo velmi relevantní zpětnou vazbu,“ konstatoval k procesu evaluace Martin Weiter, prorektor VUT pro výzkum a transfer technologií.

Co evaluace prozradily o FITu? Špičkový výzkum a transfer technologií, uznání komunity

Pozitivní závěry v hodnotících zprávách dominují. Tím hlavním je potvrzení excelentní úrovně výzkumu na Fakultě informačních technologií. Na fakultě se rozvíjí výzkumné směry, v nichž naši odborníci dosahují světové úrovně. Co k nim patří? Strojové zpracování řeči a obrazu, bezpečnost počítačových sítí, znalostní technologie, evoluční design hardwaru, automatizovaná analýza a ověřování, počítačové vidění a fotografie nebo vysoce výkonné či vestavěné výpočetní systémy.

Naši vědci a výzkumníci se účastní velkých evropských i amerických (agentury DARPA a IARPA) projektů. Dvě témata jim dominují: umělá inteligence a kyberbezpečnost. V období 2019–2023 evaluace napočítala na 67 grantových výzkumných projektů, v nichž FIT vystupovala v roli hlavního řešitele. Vybrat mezi nimi 10 ukázkových pro evaluční zprávy bylo náročné. Za všechny uveďme z výše zmíněného období alespoň projekt Efektivní konečné automaty pro automatické usuzování (doc. Lukáš Holík), 5G-ERA - 5G-Enhanced Robot Autonomy (prof. Pavel Zemčík). Z novějších pak zmiňme třeba náš podíl na Národním centru umělé inteligence (prof. Jan Čerrnocký) nebo projekt evolučního návrhu elektronických obvodů a pokročilých metod strojového učení pro zlepšování designu čipů dr. Vojtěcha Mrázka (EvoML-EDA). Řada výzkumných projektů má zásadní společenský dopad. Tým pod vedením prof. Jiřího Jaroše pomohl vyvinout přelomovou diagnostickou technologii optického 3D fotoakustického skeneru. Spousta výzkumných aktivit míří do oblasti národní bezpečnosti a kyberbezpečnosti: Za všechny jmenujme COW: Countering privacy-enhancing challenges of cryptocurrencies, OSINT and wireless dr. Vladimíra Veselého, jenž přispívá k boji se zločineckým zneužíváním vlastností ochrany soukromí, které inherentně nabízejí kryptoměny, nelegální online tržiště nebo bezdrátová zařízení.

Výzkumné činnosti našich odborníků se velmi často dostává uznání vědeckou komunitou v podobě ocenění, členství v panelech a radách časopisů, ve výborech konferencí nebo třeba čestných doktorátů. Z desítek velkých úspěchů posledních pěti let připomeňme alespoň ocenění IEEE James L. Flanagan Speech and Audio Processing Award 2020 pro prof. Hynka Heřmanského, organizaci nejprestižnějších oborových konferencí a workshopů, jako byly Evostar 2023, Interspeech 2021 nebo loňský JSALT 2025. Oceňováni jsou i naši doktorandi. Opět jen jeden příklad za všechny – v loňském roce obdržel Cenu Josefa Hlávky Filip Macák. Naši výzkumníci přednáší na předních světových institucích (namátkou: Purdue University – prof. Martin Čadík, ETH Curych – prof. Jiří Jaroš, University of Alberta – prof. Lukáš Sekanina) a na oplátku na půdu fakulty pravidelně zavítají špičkoví zahraniční výzkumníci z univerzit i průmyslu (Google Research, Oracle Labs, Academia Sinica atd.).

Samostatnou kategorií, v níž je FIT mimořádně silná a odlišuje se od jiných českých fakult, je transfer vědeckých výsledků do praxe: Fakulta se od svých začátků cíleně zaměřuje na smluvní výzkum, poskytování licencí a obecně na spolupráci s průmyslem i veřejným sektorem. Dlouhou dobu u nás existuje program podpory start-upů a spin-offů, který klade zvláštní důraz na realizaci studentských nápadů a projektů a jejich přetvoření v komerčně životaschopný produkt s vhodným obchodním modelem. Řady úspěšných start-upů a spin-offů se silnou pozicí na evropském a často i světovém trhu se rozrůstají každým rokem. Spin-off FlowMon Networks byl odkoupen společností Kemp a část technologií společností Intel, o čipový start-up DynaNIC projevil zájem i Microsoft a společnost Phonexia, někdejší „dítě“ našich výzkumníků řečových technologií a dnes globální poskytovatel pokročilých hlasových řešení, přešla v závěru loňského roku do rukou jihokorejského investičního fondu.

FIT není nejjednodušší cestou. Ale investovaná energie se vyplatí

Fakulta informačních technologií je centrem špičkového vývoje, který je zapojen do mezinárodních struktur a bývá úzce napojen na průmysl. Nepřekvapí, že studium v bakalářském i magisterském programu má na FITu své nároky, prostě není jednoduché. Jak ale opakovaně potvrzují zaměstnavatelé (nejen) z řad technologických firem, absolventi FITu jsou pro praxi velmi dobře připraveni, a to bez ohledu na konkrétní specializaci, kterou si na škole vybrali. Studium na FITu nevychovává programátory, ale odborníky, kteří mají potřebný široký přehled v IT a schopnost řešit komplexní problémy. Ilustrační příklad? Na internetu se samouk naučí, jak použít knihovnu; na FITu se však dozví, jak knihovnu napsat a jak funguje procesor „pod ní“. To je, samozřejmě velkou zkratkou, rozdíl mezi „ajťákem“ a inženýrem. Studující si navíc osvojují specifický způsob přemýšlení, jemuž je vlastní schopnost dekompozice problémů a kreativita. A mnozí také schopnost myslet a jednat jako podnikatelé.

Nedílnou součástí studia jsou prakticky orientované skupinové projekty, často právě se zapojením firem. Fakulta spolupracuje s téměř čtyřmi desítkami průmyslových partnerů od nadnárodních korporátů po nadějné start-upy s kořeny na fakultě. Partneři se podílí na výzkumných projektech, závěrečných pracích studentů, nabízejí možnosti internshipů a zapojování studentů do svého výzkumu, atd. Do spolupráce s firmami se mohou naši studenti a studentky přihlásit už od bakalářského studia, jak svědčí např. aktuální případ rozvoje aplikace Záchranka.

Výsledek? Téměř 80 % studentů a studentek FITu má práci zajištěnou ještě před koncem studia a jejich nástupní platy patří k nejvyšším napříč českými univerzitami. Titul z FIT VUT má na pracovním trhu velkou váhu, těší se prestiži mezi technickou komunitou a technologickými společnostmi. FIT VUT je prestižní vysokoškolská a výzkumná instituce, která studentům a studentkám nabízí možnost zapojit se do špičkových projektů se společenským přesahem. Jedním z dokladů je právě i proběhlá Národní evaluace vysokých škol 2025.