Diplomová práce z FIT oživuje historický mlýn

V oblasti hlubokého skalnatého údolí řeky Oslavy mezi obcemi Ketkovice a Mohelno dnes turisté a trampové procházejí kolem uzavřeného areálu. Málokdo tuší, že stojí před areálem bývalého vodního mlýna, který byl zvlášť v době první republiky živým centrem oblasti. Ketkovický mlýn, známý také jako Vydrův mlýn, stojí v hlubokém údolí pod zříceninou hradu Levnov. Vznikl patrně už po roce 1300, zřejmě současně s hradem, a brzy přešel s okolními vesnicemi do majetku pánů z Lipé. Jednalo se o mlýn vrchnostenský s úzkými vazbami právě na nedaleký hrad. V 18. a 19. století se majitelé často střídali. Důležitý zlom nastal roku 1826, kdy se mlýn dostal do rukou rodu Vydrů, podle něhož nese své druhé jméno. Za Bohumíra Vydry, mlynáře a současně amatérského malíře-krajináře, který objekt převzal roku 1926, areál zažil modernizaci a rozšíření. Součástí úprav okolí bylo osazení vyřazeného železničního mostu přes Oslavu a rekonstrukce přístupové cesty ze Senorad. V roce 1930 na místě fungovaly mlýn i pila se dvěma koly na svrchní vodu a místo se vlastně stalo malým civilizačním centrem údolí. Provoz mlýna byl zastaven krátce po druhé světové válce. Po smrti Bohumíra Vydry v roce 1981 byl objekt rozdělen na několik dílů. Dnes jde o dochovaný, ale veřejnosti nepřístupný soukromý areál. Tedy dosud. Ketkovický mlýn, jenž se skládá z několika budov včetně samotné mlýnice a stodoly, se totiž stal předmětem mimořádně zajímavé diplomové práce, jejímž výsledkem je mimo jiné možnost virtuální prohlídky areálu jak v jeho současné podobě, tak v té historické z roku 1947.

Drony, historické fotografie A spousta práce

„Ke Ketkovickému mlýnu jsem se dostal poprvé, když jsem si prohlížel nabídku diplomových prací. Ze všech možných zadání mě zaujalo nejvíc právě to, jehož byl historický mlýn součástí,“ popisuje začátek své diplomky její tvůrce Peter Pločica. Vedoucím práce jeho práce je prof. Martin Čadík. Diplomka se zabývá digitální dokumentací Ketkovického mlýna pomocí fotogrammetrie, tedy metody vytvářející 3D modely objektů na základě fotografií pořízených z různých úhlů. Snímání objektu mlýna a jeho okolí probíhalo kombinací fotoaparátu, smartphonu a dronu, na čemž se podílel i další student FIT Tomáš Zaviačič. Byly tak pokryty exteriérové plochy budov i části interiéru. Některé oblasti, zejména nádvoří, náhon apod., však nebylo možné zdokumentovat v dostatečné kvalitě. Na to naráží i samotný autor práce: „Největší výzvou bylo samotné zdokumentování mlýna. Protože ten je dnes rozdělen mezi pět majitelů, nebylo snadné se dostat do všech jeho částí, a proto se některé prostory nepodařilo vyfotografovat v takové kvalitě, jakou jsem si představoval. Náročné bylo také vytvoření historického modelu. U řady částí jsem se musel spoléhat pouze na historické fotografie a na jejich základě rekonstruovat podobu objektu prakticky od nuly. Velkou pomocí mi byl majitel mlýna, pan Olin Krištof, který poskytl historické fotografie a zároveň zajistil přístup do samotného mlýna.“ Snímky byly zpracovány v softwaru COLMAP. Výsledkem bylo několik modelů reprezentovaných 3D body v prostoru (tzv. hustých bodových modelů), které bylo třeba očistit od šumu a odlehlých bodů a sloučit do jednoho celku. Z výsledného bodového modelu byl pomocí algoritmu sestaven polygonální model objektu. To byl mimořádně náročný bod celého procesu, jak potvrzuje i vedoucí diplomové práce Martin Čadík: „Opravdu hodně práce bylo s čištěním dat. Výsledkem byl model reálného stavu, a abychom mohli ukázat vnitřek, museli jsme mlýn vymodelovat ještě jednou celý.“ Následně byl s pomocí dostupných historických podkladů v softwaru Blender vytvořen model odpovídající stavu mlýna z roku 1947. Fotogrammetrický model zde posloužil jako prostorová předloha zachycující skutečné rozměry a tvary. Jednotlivé části byly upraveny nebo vymodelovány znovu na základě historických fotografií a informací od současného majitele, jak výše uvádí Pločica. Nově byla vytvarována okna, dveře, střecha nebo třeba náhon s mlýnským kolem a vnitřní prostory s mlecí soustavou. Pro všechny části modelu byly vytvořeny nebo převzaty textury odpovídající historickému vzhledu objektu. „Výzvou byly také dílčí části, jako je historické mlýnské kolo, které dnes už neexistuje a v jehož případě jsme se museli spoléhat na podání současného majitele,“ komentuje průběh prací Čadík. A dodává: „Podle mě je to povedená diplomka, a proto ji taky rádi ukazujeme,“ dodává Čadík.

Oba modely byly v posledním kroku využity k tvorbě interaktivní virtuální prohlídky v herním enginu Unity. Aplikace nabízí tři režimy průchodu stavbou, a to volnou prohlídku historického mlýna, volnou prohlídku aktuálního stavu a řízenou, interaktivní prohlídku mletí. Ta zahrnuje šest stanovišť a postupně provede uživatele celým procesem od příjezdu vozu s obilím na nádvoří až po výsledný produkt.

Peteru Pločicovi, jehož další kroky povedou z FIT do soukromé sféry, přejeme mnoho úspěchů. A vám nabízíme: Chcete se sami projít areálem starého mlýna v údolí Oslavy? Pak stačí kliknout zde.