Metro: Rozpoznají jazyk a také člověka. Pocházejí z Brna

Datum vydání: 19.12.2018 | 
Zdroj: Metro | Rubrika: Brno | Strana 25 | Autor: RADEK BABIČKA


Technologie zaměřené na analýzu mluvené řeči vyvíjené v Brně dlouhodobě patří mezi světovou špičku. S jistotou dokážou rozpoznat řečníka i jazyk, kterým mluví, nebo mluvenou řeč jednoduše převést do psané podoby. 
V některých případech jsou dokonce přesnější než člověk. Své využití nachází na celém světě, ať už při ovládání chytré domácnosti pomocí hlasových asistentů, při hlasové autorizaci úkonů v bance či pojišťovně, nebo v kriminalistice. 
Jedním z průkopníků těchto technologií je Hynek Heřmanský, dnes ředitel Centra pro zpracování jazyků a řeči na americké Johns Hopkins University. Jeho cesta do akademické sféry však vůbec nebyla jednoduchá. "Chtěl jsem nastoupit do Pardubic na elektrotechnickou průmyslovku, ale neměl jsem správný kádrový profil, a tak jsem se nakonec musel vyučit radiomechanikem v Kutné Hoře. Po vyučení mě rodina přece jen dokázala protlačit na elektroprůmyslovku v Brně," popisuje Heřmanský. 
Po jejím úspěšném dokončení pokračoval ve studiu na brněnském VUT. V 70. letech nastoupil jako pomocná vědecká síla do laboratoře akustiky a právě tam se poprvé seznámil s technologií analýzy řeči. Ta ho uchvátila natolik, že na univerzitě zůstal a společně s Akademií věd pracoval na přístroji, který měl zobrazovat řeč neslyšících tak, aby se podle toho mohli naučit mluvit. Pak přišla v té době nevídaná příležitost pro vycestování do zahraničí. Skoro tři roky trvalo, než dostal povolení k výjezdu, ale nakonec v roce 1978 nastoupil na univerzitu v Tokiu. Zde nakonec zůstal pět let a dokončil svůj doktorát v oblasti řečových technologií. Domů se už nevrátil, namísto toho pracoval v USA ve výzkumu společnosti Panasonic a později u telefonní společnosti. 
Když v Československu padla železná opona, po čase se vrátil a na konci 90. let se v rámci speciální vývojové skupiny pro řečové technologie na VUT seznámil s Janem Černockým a Petrem Schwarzem. "Lidé z Brna měli výborné základy a programování se potom během pobytů v USA rychle naučili. Oproti ostatním se Češi za totality naučili improvizovat a dokážou si tak vystačit s málem. Technologie, které dnes v Brně vznikají, jsou díky tomu světová špička," říká. Za jejich úspěchem stojí především neuronové sítě, nástroj umělé inteligence, který se čeští vědci pro analýzu řeči rozhodli využít. Ačkoli se jim mezinárodní akademická obec kdysi smála, oni věřili, že právě v nich leží budoucnost. Dnes jsou neuronové sítě hlavním proudem a staví na nich většina řečových technologií. 
Vědecký tým své vynálezy přihlásil také do jedné zásadní mezinárodní soutěže. "Sice jsme se umístili na druhém místě, ale náš systém vzbudil velký ohlas. Poskytli jsme ho zdarma ke stažení akademické obci, aby na něm mohli stavět i další vědci. Za dva nebo tři roky měly na našem systému postaveny své projekty skoro všechny do soutěže přihlášené univerzity," říká Petr Schwarz. Poté se úspěšně vypořádali se zakázkou na systém pro rozpoznávání řečníka. "I ten jsme přihlásili do soutěže a tentokrát se umístili na prvním místě," popisuje Petr Schwarz úspěch, který přišel v roce 2006. "Do té doby si mezinárodní komunita myslela, že náš první systém byla jen náhoda. Ale v tu chvíli si uvědomili, že to tak není a že tady v Brně opravdu dokážeme vytvořit skvělé věci," říká Černocký. 
Následně všichni tři aktéři příběhu stáli u zrodu společnosti Phonexia. "Uvědomovali jsme si, že nelze jen tak využít univerzitní know-how a software vytvořený z veřejných prostředků. Na klíčovou technologii pro rozpoznávání řeči jsme proto uzavřeli s VUT licenční smlouvu a fakultě jsme po dohodnutou dobu odváděli podíly i z prodejů navazujících produktů," dodává Černocký. 
Po dvanácti letech zaměstnává Phonexia přes 50 odborníků, má obrat bezmála 50 milionů korun a její technologii využívají firmy a vlády států na celém světě. Někteří ze zakladatelů společnosti se vrátili do čistě akademické sféry - přesto, anebo právě proto, však úzká spolupráce Phonexie a VUT stále pokračuje a Brno si v této oblasti drží jedno z předních míst na světě.