Od nápadu k prototypu: druhá ze série panelových diskusí přinesla spoustu tipů a postřehů

Ve středu 22. dubna se na FITu konala druhá ze série panelových diskusí určených studujícím, kteří hledají cestu k realizaci vlastních projektů – a to třeba až do podoby podnikatelských záměrů. Zatímco první panelovka byla primárně určena těm, kdo se snaží zformulovat svůj nápad, druhá s názvem „Máš nápad, a co teď? Od myšlenky k prvnímu prototypu“ navázala tématem přechodu od ideje k prvnímu funkčnímu řešení. Přetavit vizi v realizaci a poznat, zda má projekt skutečný tržní potenciál, bývá tím nejtěžším krokem. Souvisejících otázek je spousta: Jak si v nápadech udělat pořádek? Co všechno obnáší tvorba prvního prototypu či MVP? V čem tkví skutečná hodnota projektu a jak poznat, že právě do tohoto nápadu má cenu investovat čas a finance?

Pozvání ke společnému hledání odpovědí přijalo i tentokrát pět úspěšných „startupistů“, zakladatelů technologických firem, kteří mají vazbu na naši fakultu. Studenti a studentky mohli zpovídat Jana Polišenského (zakladatel společnosti Lakmoos), Michala Španěla (spolu-zakladatel TESCAN 3DIM), Jiřího Tobolu (spolu-zakladatel Flowmon Networks), Petra Janošíka (spolu-zakladatel Smartlook) a Michala Hradiše (spolu-zakladatel Cognitechna).

Jděte mezi lidi! A hlavně se nebojte začít

Diskusi i tentokrát uvedl proděkan pro marketing a vnější vztahy Vítězslav Beran: „Naše druhé setkání je určeno vám, studentům a studentkám, kteří nosíte nápad v hlavě, ale nevíte, jak ho posunout dál. Proto jsme naplánovali diskusi s lidmi z průmyslu, kteří něčím takovým už prošli. A jde opravdu o zajímavé příběhy.“ Michal Hradiš, zakladatel společnosti Cognitechna a spoluzakladatel start-upu Maia Labs, jenž se soustředí na aplikaci umělé inteligence ve zdravotnictví, hned ze startu varoval před úzkým soustředěním se na technologickou část rodícího se projektu: „Technická část je jen velmi malý výsek projektu. Vedle toho máte byznys, propagaci, pochopení toho, co chtějí zákazníci, to jsou za mě ve výsledku ještě důležitější části podnikání.“ Jan Polišenský, jehož společnost Lakmoos se specializuje na syntetické výzkumy trhu – neboli „klonování lidí“, jak s nadsázkou sám glosuje – zdůraznil, že jím vedený projekt byl vždy silný v technologii. „Ale byznys v konečném důsledku rozhoduje, jestli si váš produkt někdo koupí. Technologie je silná, ale není vším.“

Jedním ze závěrů odpoledne, na němž se shodili všichni zúčastnění, byla výzva: Nebojte se udělat první krok. Michal Španěl, zakladatel 3Dim Laboratory, která se po vstupu společnosti TESCAN změnila na TESCAN 3Dim, zmínil spoustu chyb a slepých uliček, do nichž se člověk při rozjíždění vlastního podnikatelského záměru dostane: „Ale byla to zábava. Žádný nápad není hloupý, minimálně se jím naučíte spoustu věcí.“ Také Petr Janošík, jehož nejúspěšnější firma Smartlook byla jeho třetím podnikem, vyzval přítomné studenty, aby se nebáli založit si vlastní firmu. Protože i možný neúspěch je cestou učení se, která člověka vždy posune.

Z publika zazněla řada trefných dotazů. Bylo vidět, že studenti přemýšlejí hodně nad tím, jak náročný může být pokus převést ideu do praxe a co by tento krok mohlo usnadnit. Jedna z otázek zněla: „Jak jste našli někoho, kdo vám v začátcích pomohl? Případně jak a na koho jste práci rozdělili, delegovali?“ Obecně se panelisté shodli na tom, že v začátcích takříkajíc seděli na spoustě židlí a učili se řadu věcí i z netechnických oblastí, jako jsou sales, propagace atd. A současně že nelze takto fungovat dlouhodobě. Michal Hradiš přímo konstatoval, že zakladatel, který navíc např. ještě studuje nebo působí na akademické půdě, nemůže firmu táhnout po večerech a sám – potřebuje mít své lidi, kteří budou 100% zaangažovaní ve firmě. Jiří Tobola s ním souhlasil: „Klíčové pro Flowmon Networks v začátcích bylo, že část z nás zůstala na škole a druhá část šla do byznysu. Měli jsme to rozdělené a neztratili jsme kontakt s akademickým výzkumem.“ Petr Janošík vzpomínal na své začátky na fakultě: „Při studiu se dal čas najít. Ze startu jsem se učil mimo jiné komunikovat se zákazníkem, učil jsem se upgradovat produktový balík. Dlouho jsem měl pocit, že jsem jakýsi univerzální voják. Současně jsem stále hledal další spolupracovníky, vývojáře, další vývojáře… Nebylo to snadné. Do třetí firmy jsem už šel se zkušenostmi a svým týmem. Jenže to celé trvalo kolik, deset, patnáct let? Je to dlouhý proces, na jehož startu nevymýšlejte složité byznys plány. Ona počáteční naivita vám může paradoxně pomoct.“ Michal Španěl téma uzavřel konstatováním, že právě situace, kdy si zakladatel firmy často musí vyzkoušet i netechnologické pozice, mu následně umožní správně definovat, co od budoucích spolupracovníků na těchto pozicích může a má očekávat.

Že začátky podnikání nejsou snadné a současně neexistuje univerzální recept na úspěch, potvrdil i Jan Polišenský: „My jsme dostali na začátku nápad, pak jsme ho ale potřebovali ověřit. Prostě zjistit, zda je to reálný problém a zda za jeho řešení někdo zaplatí. Obcházeli jsme korporáty a ptali se, jak si dělají výzkumy. A skutečně jsme si potvrdili, že ten problém existuje. Ovšem kdybych na začátku podnikání věděl, jak moc je to intenzivní, možná bych si to rozmyslel. Jenže sama ona podnikatelská zkušenost je k nezaplacení.“ Takříkajíc vyjít mezi lidi je podle všech pozvaných hostů zásadním krokem v počátcích každého projektu. Je nutné zjistit, jaké problémy ostatní řeší, zda by jim nový produkt či služba mohly pomoct – je prostě potřeba konfrontovat vlastní představy. „I vaše potřeba je dobrý začátek, ale nemělo by to dopadnout přesvědčením, že když já to potřebuju, bude to potřebovat milion dalších. Vaše potřeba může být specifická a nezajistí obrat. Jděte za lidmi a ověřte si, jestli je sdílená,“ uzavřel téma Španěl.

A jak vlastně poznat ten správný nápad, do něhož byste měli investovat moře svého času a často nemalé prostředky? Mezi komentáři zazněl i hezký postřeh Petra Janošíka: „Musíte cítit to chvění v těle, musí vás to lákat. Když jsem s firmami začínal, šlo o témata, která mě nadchla.“ „A vy jste teď v nejlepším věku na to začít s podnikáním,“ vyzval přítomné studenty Tobola.

Otázek z publika, témat a tipů od hostů zazněla ve středu odpoledne spousta. Věříme, že jsme některé z přítomných inspirovali k tomu, aby onen krok od nápadu k prvnímu prototypu v blízké době udělali. Našim hostům za otevřenou a konkrétní diskusi moc děkujeme!