Aktuality

Dobrou praxí výuky informačních technologií se stávají zvané přednášky odborníků z průmyslové praxe. Studenti díky nim získávají příležitost učit se přímo od lidí, kteří určují směr vývoje v oboru a zároveň inspirují komunitu praktickými zkušenostmi. Tento přístup se na FITu uplatňuje už řadu let. Vybrané příklady z mnoha představuje výuka předmětů Analýza binárního kódu (IAN), Správa serverů IBM zSeries (IIZ) nebo např. Tvorba uživatelských rozhraní (ITU). Obdobný přístup aplikuje ve svých předmětech zajišťovaných na Ústavu informačních systémů také Jan Pluskal.

Rozpis kurzů Seminář C# (ICS) a Programování v .NET a C# (IW5) počítá hned s několika externími přednášejícími. „Stejně jako kurz ICS je i předmět IW5 veden ve spolupráci s předními odborníky z praxe, kteří se aktivně podílejí na výuce. Naši přednášející jsou špičkoví experti v oblasti softwarového vývoje, kteří se dlouhodobě věnují moderním technologiím a své zkušenosti pravidelně sdílí s komunitou. Mnozí z nich vedou rozsáhlé týmy vývojářů ve společnostech zabývajících se SW vývojem na zakázku, což studentům přináší hluboký vhled do technologií i do reálného řízení projektů a týmové spolupráce.“ Přednášející jsou také uznávanými osobnostmi .NET komunity, vystupují na konferencích jako WUGDays, Update Conference či MeetUpdate, pořádají odborné akce a řada z nich je opakovaně oceňována společností Microsoft prestižním titulem MVP (Most Valuable Professional).

Jedním z těchto odborníků je Ing. Roman Jašek, který svou úvodní lekci v předmětu IW5 absolvoval před 3 týdny a znovu do výuky přispěje tématy, jako je Blazor, Azure nebo NET Multi-platform App UI. „V rámci kurzu mám několik přednášek. Studenti, kteří je navštěvují, se dozví, jak vytvořit webovou aplikaci, z jakých částí se skládá, jak funguje komunikace mezi částí, která se zobrazuje uživateli v prohlížeči, a částí, která běží na pozadí. Zároveň se naučí, jak funguje komplexní řešení pro správu a přihlašování uživatelů do webové aplikace a jaké standardy se používají při vývoji webových aplikací.“

Jašek přiznává, že výuka je pro něj výzvou. Ta spočívá ve vysvětlování principů, které zná z praxe, způsobem, jenž bude srozumitelný lidem, kteří s nimi ještě nemají zkušenosti. Výhodu „lidí z oboru“ spatřuje v tom, že mohou přinést své praktické zkušenosti z dlouhodobé práce s danou technologií – setkávají se se situacemi, které nelze plně pokrýt při výuce ve škole. Zároveň mohou poskytnout vhled do aktuálního vývoje v konkrétní oblasti. „Věřím, že to může být pro studenty přínosné při rozhodování, na který směr se zaměřit, a tedy i při výběru budoucího zaměstnání.“

Jedním z témat, které Jašek se studenty diskutoval, je využití umělé inteligence v projektech studentů. Sám přirozeně AI používá v každodenní práci, takže očekává, že s ní budou pracovat i studenti. „Na druhou stranu jsem studentům řekl, že AI je dobré používat, ale současně nezneužívat. Pokud vyřeší celý úkol za ně, aniž by pochopili, co vytváří, je to kontraproduktivní. V takovém případě přicházejí o příležitost naučit se něco nového… a AI je může skutečně nahradit.“ Umělá inteligence, která uvolňuje ruce (např. zajištěním repetitivních úkolů) k tomu, aby se člověk soustředil na kreativní části, které jej posouvají vpřed, zvýší to produktivitu.

Vedle Jaška se do výuky předmětu zapojuje Martin Dybal, Maroš Janota a další. Využívání odborníků z průmyslové praxe má ve vysokoškolském studiu IT jistě své místo. Dokládá to i studium na naší fakultě.

Fakulta informačních technologií se i letos připojí k charitativní akci Koláč pro hospic, a to ve středu 8. října v 10:00. Zájemci si budou moci koupit sladký koláč a podpořit tak dobrou věc. Výtěžek z letošního ročníku bude věnován na podporu domácí zdravotní péče nebo vybavení Domova pokojného stáří Kamenná a lůžkového hospice v Rajhradě.

Tradiční sbírka bude probíhat celý den a lidé mohou přispět nejen do sbírkových kasiček, ale také na webu nebo platbou na charitativní účet 246641158/0600 se zadáním variabilního symbolu 12109. V loňském roce se na charitu podařilo vybrat téměř 3,5 milionu Kč, z toho přes 105 tisíc Kč v rámci brněnské techniky.

Koláč pro hospic je tradiční sbírkou na podporu paliativní péče, kterou každoročně pořádá Diecézní charita Brno. Cílem akce je seznámit veřejnost s úlohou hospice a podpořit charitní péči o umírající, aby jejich závěrečné okamžiky života proběhly v klidu a v bezpečí. Darované příspěvky jsou pro Charitu důležitým zdrojem pro nákup nového vybavení, léků a zdravotnického materiálu.

Všem, kteří se rozhodnou zakoupit koláč a pomoci hospicové péči, předem děkujeme.

Pod povrchem běžného internetového provozu (tzv. surface web) existuje obsah, s nímž se běžně nesetkáváme. Nejde jen o deep web, tedy tu část, ke které je nutná nějaká forma autorizace a již vyhledávače neindexují. Zhruba polovinu obsahu internetu představuje darkweb. Příliš se o něm ve veřejném prostoru nemluví, a pokud už ano, pak často zjednodušeně, ne-li přímo chybně. Proto je cenné, když se k tématu vyjadřují odborníci. Jedním z nich je výzkumník FIT VUT Daniel Dolejška, student doktorského studia a vášnivý programátor, který se aktivně zabývá problematikou obchodu s nelegálními produkty na temném webu. Ve spolupráci s místními i zahraničními bezpečnostními složkami usiluje o nalezení dalších možností pro identifikaci nelegálních kryptoměnových transakcí.

Dolejška se popularizaci témat z oblasti kyberbezpečnosti věnuje pravidelně, v srpnu letiošního roku pak přijal pozvání do podcastu Reset – minulý týden byl se tento díl podcastu dostal i do vysílání stanice CNN Prima News. Dolejška hovořil o problematice společně s Robertem Šumanem, odborníkem ze společnosti ESET Research.

Svoboda slova, digitální podsvětí… anebo obojí?

K přístupu na darkweb je zapotřebí specializovaný software (nejznámější je prohlížeč Tor) a znalost potřebných adres, které mají jinou podobu než obecně známé URL adresy surface webu. Přístup na darkweb sám o sobě není nelegální, vyžaduje však dodržování jistých zásad (nesdělování osobních údajů, ideálně používání VPN apod.). A taky ostražitost.

Motivací vzniku této „vrstvy“ internetu byla snaha vytvořit prostředí, které by zajišťovalo anonymní (ve smyslu anonymity samotných uživatelů) a volný přístup k informacím. Anonymita je téměř zaručena, uživatele lze ovšem někdy identifikovat pomocí kontextu chování (časy přístupu, způsob psaní apod.).

Darkweb je dnes bohužel oprávněně spojován s prodejem zbraní, drog, léků na předpis či s objednáváním kyberútoků. Stal se (zdaleka ne výlučně!) infrastrukturou kybezločinu. K tomuto přerodu byl ale zapotřebí rozvoj jiných technologií, především kryptoměn, které umožnily monetizaci a svým důrazem na anonymitu se staly přirozeným doplňkem provozu v této oblasti internetu.

Darkweb není jen o nelegálním obsahu a obchodu, ale také o službách typu šifrované e-mailové služby. Na darkwebu také najdete verze serverů typu BBC, Reddit, Facebook, které obcházejí omezení autoritářských režimů. Zajištění svobody slova bylo prazákladní motivací jeho vzniku, a také dnes je argumentem pro existenci darkwebu.

Všech těchto bodů a řady dalších se Daniel Dolejška dotkl ve svém rozhovoru pro podcast Reset. Poslechnout si jej můžete zde, resp. zhlédnout na stránkách CNN Prima News.