Pro média

Miloš Musil z Ústavu informačních systémů FIT stojí za novou webovou aplikací, která pomáhá vědcům při tzv. ancestrální rekonstrukci. Unikátní nástroj vyvinul ve spolupráci s vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a výzkumníky z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity. Tam aplikaci využívají ke studiu molekulární evoluce a hledání prastarých, dnes již neexistujících, proteinů. Ty mohou pomoci např. ve farmakologii, medicíně či v biotechnologii.  

Včasné odhalení útoku na sítě internetu věcí (IoT) může znamenat doslova záchranu před mnoha nepředvídatelnými následky. Ať už jde o zásah do soukromí nebo narušení výroby či energetiky. Autonomní zařízení totiž nelze chránit antivirovými programy, proto je potřeba jiné řešení. Výzkumníci z Fakulty informačních technologií VUT spolu s odborníky ze společnosti Flowmon Networks a partnery z Jižní Koreje vyvinuli nástroje, které umožňují IoT monitorovat i diagnostikovat. 

Více než pět desítek prací se sešlo ve finále studentské konference Excel@FIT, kterou ve čtvrtek pořádala Fakulta informačních technologií VUT už posedmé. Studenti FIT na ní představili své práce, které do finále vybrala komise složená z odborníků z akademické i komerční sféry. Mezi ty nejlepší fakulta rozdělila 160 tisíc korun.

Dnes a denně se při práci na počítači spoléháme na bezchybné fungování desítek, ne-li stovek aplikací a programů: ať už se jedná o internetové prohlížeče, informační systémy, komunikační software nebo množství skrytých programů běžících na pozadí. Od spolehlivých aplikací jsme si zvykli očekávat nejen to, že nebudou znenadání havarovat, ale i velmi rychlé reakce na námi zadané příkazy. Každý uživatel ale určitě někdy zažil situaci, kdy nově dostupná aktualizace důležité aplikace způsobila její znatelné zpomalení nebo dokonce úplné zamrznutí. A právě tomu chce zabránit doktorand Jiří Pavela z Fakulty informačních technologií VUT, který patří mezi oceněné studenty v soutěži Brno Ph.D. Talent.

Více než 48 let uplynulo od chvíle, kdy se naposledy procházel člověk po povrchu Měsíce. O prolomení této pauzy a návratu na Měsíc se v poslední době mluví čím dál častěji. A tématu se ve své bakalářské práci věnoval také Jakub Karpíšek z FIT. Jeho simulace přistání zaujala porotu soutěže 8 z VUT natolik, že získal druhé místo. 

Chcete si v přírodě vyfotit hezký snímek mobilem. Namíříte kameru na krajinu a zařízení vám v rozšířené realitě přímo na obrazovce nabídne názvy okolních kopců, jejich výšku, turistické cesty nebo třeba vrstevnice. Díky tomu, že nový softwarový nástroj výzkumníků z CPhoto@FIT VUT pozná, kde fotograf stál i co fotil nebo jak dané místo vypadá v nejrůznějších podmínkách, pak doma můžete fotku různě upravit, třeba doostřit či změnit stíny. Nebo se na místo pořízení snímku znovu přenést prostřednictvím virtuální reality. 

Autonomní auto, recepční, aplikace pro nevidomé, ale i rozpoznávání hlasu, virtuální elektrárna nebo vývoj léku proti koronaviru - tam všude má své místo umělá inteligence. A právě její větší využití v praktickém životě si dali za cíl brněnští odborníci z oblasti umělé inteligence, kteří ve čtvrtek představili společnou platformu Brno.ai. Stojí za ní nejen odborníci z FIT VUT a z Masarykovy univerzity, ale také zástupci IT firem, Jihomoravský kraj, město Brno nebo inovační agentura JIC.

Ještě několik dní bude trvat výzkumný pobyt španělské vědkyně Alicie Lozano-Diez na Fakultě informačních technologií. Na konci ledna tu po dvaceti měsících usilovné práce ukončí svůj výzkum robustního rozpoznávání řečníka, na kterém pracovala v rámci prestižního evropského grantu Marie Curie H2020 určeného pro mladé talentované výzkumníky. 

Těsné třetí místo v soutěži EfficientQA na konferenci NeurIPS 2020 obsadil tým výzkumníků ze skupiny KNOT@FIT - Martin Fajčík, Martin Dočekal, Karel Ondřej a Pavel Smrž. Jejich systém BUT R2-D2 uspěl společně s velkými jmény jako Facebook nebo Microsoft a zabodoval v "soutěži strojů", kde se ve znalostním kvízu utkal i s lidmi.