Aktuality

Ve čtvrtek odpoledne 30. října se na FIT znovu potkáme na tradiční konferenci Žijeme IT.

Čekají vás přednášky z praxe na aktuální a trendující IT témata, panelová diskuze s absolventkami a absolventy FIT, a také možnost setkat se s našimi partnerskými firmami a podívat se, na jakých projektech se dá během studia spolupracovat. Budete mít možnost si neformálně popovídat o všem, co vás zajímá. Podrobný program a registrace spustíme do konce září na webu zijemeit.cz.

Myslíte to s IT vážně? Konference Žijeme IT je akce, na které byste neměli chybět. Budeme se těšit na viděnou.

Další z výzkumných projektů naší fakulty získává možnost aplikace do medicínské praxe. Výzkumníci ze skupiny STRaDe ve spolupráci s lékaři z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno pracují na vývoji nových metod pro diagnostiku a sledování onemocnění dýchacích cest a plic. 

Cílem týmu je vytvořit detailní modely vybraných úseků dýchacích cest a současně zkoumat možnosti jejich co nejefektivnějšího měření. Díky kombinaci těchto přístupů budou mít lékaři k dispozici nástroje, které jim umožní podstatně přesněji sledovat, jak se dýchací cesty v čase mění – ať už v důsledku přirozeného vývoje, nebo v souvislosti s onemocněním. Přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy prof. Milan Sova k praktické využitelnosti výzkumu říká: „V rámci klinické praxe často řešíme situace, kdy například potřebujeme v reálném čase a v rámci endoskopického vyšetření vypočítat průměry průdušnice a průdušek. V současné době neexistují dostupná řešení, a díky spolupráci s FIT VUT se nám daří hledat nové cesty a vyvíjet metody, které v budoucnu pomohou našim pacientům.“ Při dotazu na konkrétní diagnózy, v jejichž případě je možné nové metody použít, vyjmenovává prof. Sova stenózy dýchacích cest nádorové i benigní etiologie.

Aby bylo možné těchto výsledků dosáhnout, využívají vědci  spektrum moderních technologií. Vedle osvědčených postupů počítačového vidění se opírají také o nejnovější metody strojového učení a umělé inteligence, které umožňují automatizovat analýzu obrazových dat. „Každý den se objevují nové možnosti v oblasti umělé inteligence a zpracování obrazu, jejich zavádění do praxe je však postupné. Naší snahou je tyto technologie co nejrychleji převádět do reálného prostředí a hledat jejich konkrétní využití ve zdravotnictví,“ shrnuje motivaci projektu hlavní výzkumník z FIT VUT, Tomáš Goldmann.

Před 650 lety, 13. srpna 1375, vydal moravský markrabě Jan Jindřich z rodu Lucemburků zakládací listinu kartuziánského kláštera „Cella Trinitatis“. Součástí klášterního komplexu se stal i kostel Nejsvětější Trojice. Zrodil se tak komplex, který je dnes historickou dominantou brněnské čtvrti Královo Pole. V neděli 14. září si Brno připomene 650. výročí založení kostela a kláštera v Králově Poli slavnostní bohoslužbou a odhalením sochy zakladatele Jana Jindřicha Lucemburského. Bohatého programu, který začíná v 9:00 slavnostním průvodem a následnou mší svatou za účasti biskupa Pavla Konzbula, se účastní i naše fakulta, která v prostorách někdejší kartouzy sídlí.

Jan Jindřich Lucemburský (*1322 v Mělníku, † 1375 v Brně), druhorozený syn Jana Lucemburského (z prvního manželství s Eliškou Přemyslovnou), se do dějin Moravy zapsal jako jedna z nejvýraznějších vladařských osobností. Moravu mu roku 1349 udělil lénem jeho starší bratr Karel IV. a je třeba říct, že Jan Jindřich se mu za to odvděčil celoživotní státnickou podporou. Centrem svého panování ustanovil Brno. Město, které mělo kolem poloviny 14. století zhruba 8 000 obyvatel, bylo vybráno z pragmatických důvodů: přítomnost markraběcího dvora byla finančně velmi nákladná a Brno mělo být schopno tyto výdaje platit. V tomto období prodělalo město poměrně výrazný rozvoj, ostatně celá Morava se těšila dlouhému mírovému období. O posílení významu Brna svědčí hned dvě nadání nových klášterů: augustiniánského ve středu dnešního Brna (1350; v jeho prostorách dnes sídlí katastrální úřad a Moravská galerie) a právě kartuziánského v dnešním Králově Poli. Lokace klášterů tehdy odpovídala poslání obou řádů: augustiniáni se zaměřovali na službu mezi městským obyvatelstvem, kartuziáni byl řád charakteristický poustevnickými ideály a striktními řádovými pravidly.

V témže roce, kdy vydal zakládací listinu kartuziánského kláštera, Jan Jindřich umírá. Následující období bylo na Moravě poznamenáno spory mezi jeho syny Joštem, Prokopem a Janem Soběslavem. Památkou na významné období moravských dějin tak do dnešních dní zůstává jak klášter, o jehož historii jsme již na našem webu psali, tak i samotný kostel Nejsvětější Trojice.

V roce 2022 jsme si připomněli 700. výročí narození Jana Jindřicha Lucemburského. Série veřejných připomínkových akcí začala v Mělníku coby rodišti budoucího moravského markraběte, a dnes pokračuje symbolicky v Brně.

Dodejme jednu zajímavost: v listopadu proběhne odhalení identické, pouze zrcadlově obrácené sochy v Mělníku, rodišti Jana Jindřicha. Obě sochy, naše brněnská i ta mělnická, budou instalovány tak, aby na sebe na vzdálenost 200 km směřovaly pohledy. Navíc platí, že hlavní vstup do kostela sv. Petra a Pavla na Mělníku, před nímž bude socha umístěna, je ve stejné nadmořské výšce 222 m n. m. jako hlavní vstup do kostela Nejsvětější Trojice v Králově Poli.

Přijďte tuto neděli oslavit s námi významnou kapitolu moravských dějin.