Ocenění, které vyhráváme: Letošní ročník Ceny Wernera von Siemense přijímá nominace
Cena Wernera von Siemense je dnes už stálicí mezi aktivitami směřujícími k podpoře technických a přírodovědných oborů. Již 28. ročník soutěže určené studentům, vědcům i pedagogům aktuálně přijímá nominace. Slavnostní vyhlášení cen za rok 2025 proběhne v březnu 2026.
Nominovat pedagogy a přihlašovat jednotlivé práce je možné na webu www.cenasiemens.czdo 30.11.2025 včetně.
Soutěží se v následujících kategoriích:
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Nejlepší pedagogický pracovník / pedagogická pracovnice
Nejlepší diplomová práce (první tři místa + vedoucí práce)
Nejlepší disertační práce (první tři místa + školitel/ka)
Zvláštní ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Nejlepší absolventská práce (diplomová/disertační) zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0
Nejlepší absolventská práce (diplomová/disertační) zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Počet prací od jednotlivých vedoucích a školitelů není omezen. Soutěž navíc odměňuje i doporučení budoucí vítězné práce.
Letošní ročník Ceny Wernera von Siemense rozdělí mezi oceněné jeden milion korun. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice: za 28 let své historie registruje soutěž již 490 oceněných, na odměnách bylo vyplaceno celkem 17,4 milionu korun.
Výzkumníci z FIT VUT patří mezi pravidelně oceňované. Loni jsme si připsali velký úspěch, když prof. Jiří Jaroš obdržel cenu pro Nejlepšího pedagoga roku. Na naši fakultu navíc za rok 2024 putovalo i třetí místo v kategorii Nejlepší diplomová práce na téma Průmysl 4.0, a to zásluhou Michala Rozsívala.
Superpočítač pro AI: FIT VUT má významný podíl na projektu CZAI
Evropská komise vyhlásila výsledky výzvy evropské iniciativy pro superpočítání EuroHPC. Mezi úspěšné žadatele patří Česká republika, resp. konsorcium šesti partnerů za účasti Vysokého učení technického v Brně. V průběhu následujících 3 let tak bude v národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě instalován nový superpočítač KarolAIna. V rámci projektu Czech AI Factory(CZAI) jej doplní balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia, který zahrnuje poradenství, modely či algoritmy. Výsledná infrastruktura bude sloužit širokému spektru uživatelů, včetně průmyslu, veřejné správy, výzkumných týmů a také start-upů.
Podle profesora Jana Černockého z Fakulty informačních technologií VUT, který zapojení brněnské univerzity do Czech AI Factory koordinoval, má projekt minimálně tři významné přínosy. „V době, kdy je superpočítání ‚chlebem a solí‘ jakékoliv seriózní práce v oblasti umělé inteligence, umožní nový superpočítač českým výzkumníkům a vývojářům držet krok se světem,“ konstatuje Černocký. Dalším přínosem je podle něj jednak fakt, že prostředky určené na vývoj a služby okolo CZAI umožní posunout laboratorní prototypy do produkčních podmínek a pomohou českému AI průmyslu a veřejné správě. Konečně je podle Černockého třeba zdůraznit, že „projekt sám propojí špičková česká pracoviště hned z několika špičkových institucí“. Náš výzkumník rovněž připomněl, že VUT stálo už u zrodu samotného konsorcia IT4Innovations, které v Ostravě vybudovalo první český superpočítač. Vedle Černockého je třeba z FITu jmenovitě zmínit profesora Jiřího Jaroše, jenž je zodpovědný za výukovou část projektu zaměřenou na studenty, vědce i průmyslové vývojáře.
Více informací o projektu, který se stane vlajkovou lodí AI infrastruktury České republiky, najdete v tiskové zprávě.
Popularizace technických věd s naší účastí: Science & Technology Club
Astronom a astrofyzik Carl Sagan kdysi prohlásil: „Vytvořili jsme globální civilizaci, jejíž nejdůležitější prvky jsou hluboce závislé na vědě a technologii. Zároveň jsme to zařídili tak, že téměř nikdo vědě a technologii nerozumí. To je recept na katastrofu.“ Aby tomu tak nebylo, o to usiluje i popularizace vědy. Svůj dílek k tomuto počínání přikládá od roku 2015 organizace Science and Technology Club, která působí na domovské Fakultě strojního inženýrství VUT.
Letos už jedenáctým rokem připravuje bohatý program popularizačních přednášek pro veřejnost. Celkem jich bylo již více než 100, namátkou připomeňme vystoupení prof. Petra Kulhánka (Milníky kosmologie), Daniela Stacha (Věda nejen pro vědce – popularizace vědy v ČT) nebo Tomáše Přibyla (Válka očima špionážních družic).
Také letos pak v nabídce přednáškového cyklu najdete výzkumníky naší fakulty. Už v úterý 14. 10. od 18:00 bude Kamil Malinka přednášet o bezpečnostních dopadech deepfakes. Následně, 4. 11., tedy opět v úterý od šesté večer, promluví o „prolnutí čipů a AI“ Lukáš Sekanina (přednáška: Genetické programování a automatizovaný hardware pro AI).
Přednášky se konají na FSI VUT (Technická 2), účast je zdarma. Zváni jsou nadšenci, vědci, studenti i pracovníci v přírodovědných a technických oborech.
Dobrou praxí výuky informačních technologií se stávají zvané přednášky odborníků z průmyslové praxe. Studenti díky nim získávají příležitost učit se přímo od lidí, kteří určují směr vývoje v oboru a zároveň inspirují komunitu praktickými zkušenostmi. Tento přístup se na FITu uplatňuje už řadu let. Vybrané příklady z mnoha představuje výuka předmětů Analýza binárního kódu (IAN), Správa serverů IBM zSeries (IIZ) nebo např. Tvorba uživatelských rozhraní (ITU). Obdobný přístup aplikuje ve svých předmětech zajišťovaných na Ústavu informačních systémů také Jan Pluskal.
Rozpis kurzů Seminář C# (ICS) a Programování v .NET a C# (IW5) počítá hned s několika externími přednášejícími. „Stejně jako kurz ICS je i předmět IW5 veden ve spolupráci s předními odborníky z praxe, kteří se aktivně podílejí na výuce. Naši přednášející jsou špičkoví experti v oblasti softwarového vývoje, kteří se dlouhodobě věnují moderním technologiím a své zkušenosti pravidelně sdílí s komunitou. Mnozí z nich vedou rozsáhlé týmy vývojářů ve společnostech zabývajících se SW vývojem na zakázku, což studentům přináší hluboký vhled do technologií i do reálného řízení projektů a týmové spolupráce.“ Přednášející jsou také uznávanými osobnostmi .NET komunity, vystupují na konferencích jako WUGDays, Update Conference či MeetUpdate, pořádají odborné akce a řada z nich je opakovaně oceňována společností Microsoft prestižním titulem MVP (Most Valuable Professional).
Jedním z těchto odborníků je Ing. Roman Jašek, který svou úvodní lekci v předmětu IW5 absolvoval před 3 týdny a znovu do výuky přispěje tématy, jako je Blazor, Azure nebo NET Multi-platform App UI. „V rámci kurzu mám několik přednášek. Studenti, kteří je navštěvují, se dozví, jak vytvořit webovou aplikaci, z jakých částí se skládá, jak funguje komunikace mezi částí, která se zobrazuje uživateli v prohlížeči, a částí, která běží na pozadí. Zároveň se naučí, jak funguje komplexní řešení pro správu a přihlašování uživatelů do webové aplikace a jaké standardy se používají při vývoji webových aplikací.“
Jašek přiznává, že výuka je pro něj výzvou. Ta spočívá ve vysvětlování principů, které zná z praxe, způsobem, jenž bude srozumitelný lidem, kteří s nimi ještě nemají zkušenosti. Výhodu „lidí z oboru“ spatřuje v tom, že mohou přinést své praktické zkušenosti z dlouhodobé práce s danou technologií – setkávají se se situacemi, které nelze plně pokrýt při výuce ve škole. Zároveň mohou poskytnout vhled do aktuálního vývoje v konkrétní oblasti. „Věřím, že to může být pro studenty přínosné při rozhodování, na který směr se zaměřit, a tedy i při výběru budoucího zaměstnání.“
Roman Jašek přednáší v předmětu IW5
Jedním z témat, které Jašek se studenty diskutoval, je využití umělé inteligence v projektech studentů. Sám přirozeně AI používá v každodenní práci, takže očekává, že s ní budou pracovat i studenti. „Na druhou stranu jsem studentům řekl, že AI je dobré používat, ale současně nezneužívat. Pokud vyřeší celý úkol za ně, aniž by pochopili, co vytváří, je to kontraproduktivní. V takovém případě přicházejí o příležitost naučit se něco nového… a AI je může skutečně nahradit.“ Umělá inteligence, která uvolňuje ruce (např. zajištěním repetitivních úkolů) k tomu, aby se člověk soustředil na kreativní části, které jej posouvají vpřed, zvýší to produktivitu.
Vedle Jaška se do výuky předmětu zapojuje Martin Dybal, Maroš Janota a další. Využívání odborníků z průmyslové praxe má ve vysokoškolském studiu IT jistě své místo. Dokládá to i studium na naší fakultě.
V říjnu obhajuje svou disertační práci Anton Firc z Ústavu inteligentních systémů
Rádi bychom vás pozvali na veřejnou obhajobu disertační práce Ing. Antona Firce, která se uskuteční v úterý 21. 10. 2025 od 15:00 v místnosti C209. Práce vznikla pod vedení školitele doc. Kamila Malinky.
Anton Firc je členem výzkumné skupiny Security@FIT a mimo jiné i držitelem Ceny Josepha Fouriera. Ve svém výzkumu se soustředí na bezpečnostní dopady hlasových deepfakes. Kyberbezpečnosti se věnuje od dob magisterského studia, kdy jej oslovilo téma diplomové práce vypsané právě Kamilem Malinkou: „Hledal jsem k deepfakes podrobnější informace – a možnosti technologie, která, obrazně řečeno, dokáže stvořit jiného člověka, mě velmi zaujaly. Kolem roku 2020 šlo o neprozkoumané téma. Cokoliv jsme dělali, bylo svým způsobem nové. Přechod na doktorát byl pak už jen přirozeným krokem.“ Situace se od té doby zásadně změnila a dnes jsou naši výzkumníci často konfrontováni s poptávkou jak po popularizaci tématu, tak i s prosbami o nástroje a konkrétní odbornou spolupráci, jak Firc přiznává v rozhovoru z léta letošního roku.
Fircova disertační práce vychází z premisy, že audio deepfakes představují od počátku hrozbu pro počítačovou bezpečnost, protože zvyšují účinnost útoků sociálního inženýrství a umožňují obcházet systémy rozpoznávání řečníků. Dosavadní výzkum se soustředil hlavně na detekci, ale chyběl mu ucelený bezpečnostní rámec vycházející z pochopení útočníka, jeho cílů a postupů, takže nebylo jasné, jak má detekce fungovat a jak podle toho budovat obranu proti hlasovým deepfakes. Práce Antona Firce se soustředí právě na to, jak hlasové deepfakes strukturovaně hodnotit z pohledu kybernetické bezpečnosti a na základě toho navrhovat účinné obrany. Klíčovým krokem je pochopení modelu útočníka, což je samo předpokladem pro následný vývoj a hodnocení metod ochrany. Součástí práce je tak mimo jiné návrh rámce hodnocení detekčních metod, který řeší známé problémy detekce deepfake, jako je špatná generalizace a omezená srovnatelnost. Z analýzy vyplývá, že lidé nedokážou deepfakes při skutečných útocích spolehlivě rozpoznat. Proto je zapotřebí rozšířený model ochrany proti deepfake hrozbám, který zahrnuje více opatření aktivních v různých fázích životního cyklu deepfake a nabízí strukturovanou ochranu. Autor se věnuje i širokému kontextu hlasových deepfakes, jako je informovanost veřejnosti coby proaktivní obranná strategie.
S abstraktem disertační práce se můžete seznámit zde.
Veřejnou část obhajoby je možno sledovat na tomto odkazu.
![[img]](https://www.fit.vut.cz/fit/news-file/d305599/CWvS_2025_webove_formaty-4320__2880_1600.png)
![[img]](https://www.fit.vut.cz/fit/news-file/d306648/Datas__l_centra_IT4Innovations_1600.jpg)
![[img]](https://www.fit.vut.cz/fit/news-file/d305517/image6_1600.jpeg)
![[img]](https://www.fit.vut.cz/fit/news-file/d305080/1000022720_1600.jpg)
![[img]](https://www.fit.vut.cz/fit/news-file/d305034/VUT_FIT_Anton-Firc-zVUT_2024-01-25_Konicek_009_1600.JPG)