Aktuality

Přinášíme ohlédnutí za Žijeme IT 2024: Záznamy z přednášek jsou online

Více než dvacet odborných přednášek, panelovou diskuzi s absolventy, setkání s odborníky z praxe a třicet stánků s ukázkami nejmodernějších technologií přinesl osmý ročník konference Žijeme IT. Letos se jí zúčastnilo přes 300 návštěvníků. Na přednáškách se dozvěděli například, jak pokročilé simulace v podobě digitálních dvojčat umožňují rapidně urychlit vývoj špičkových vědeckých přístrojů, o použití AI a ML v praxi nebo novinkách ve vývoji autonomních přístrojů.

Absolventi hovořili v rámci panelové diskuze o svých kariérních cestách a podělili se studenstvem o doporučení, jak studium na FIT VUT využít na maximum.

Atmosféru si můžete připomenout ve fotogalerii. Na web akce jsme přidali k jednotlivým přednáškám jejich záznamy a prezentace, které se zobrazí pro rozkliknutí. 

Těšíme se na viděnou na Žijeme IT 2025. Už teď přemýšlíme, jak udělat příští ročník ještě více nabitý a inspirující.

[img]

Srdečně zveme na reprezentační ples FEKT&FIT

V pátek 31. ledna 2025 se koná tradiční reprezentační ples FEKT&FIT. Lístky si můžete zakoupit od 9. 12. od pondělí do čtvrtka (9:00 – 14:00 hodin) v knihovně FIT VUT. Cena200 Kč studenti, 400 Kč zaměstnanci. Těšit se můžete na Kapelu Kolorez a Cimbalovou muziku Jaroslava Čecha. Všichni jste srdečně zváni.

[img]

Zveme vás na obhajobu disertační práce Ing. Svetozára Noska z Ústavu počítačové grafiky a multimédií

Rádi bychom vás pozvali na obhajobu disertační práce Ing. Svetozára Noska z Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT VUT v Brně, která se uskuteční ve čtvrtek 5. 12. 2024 od 14 hodin v zasedací místnosti G108.

Disertační práce Akcelerace mapování tónů HDR v reálném čase na FPGA se zabývá klíčovou technologií HDR snímání obrazu, která umožňuje zachytit obraz za komplikovaných světelných podmínek. Ing. Nosko se zaměřil na vývoj algoritmů pro mapování tónů HDR, které umožňují zobrazení HDR obrazu na standardních displejích bez ztráty detailů.

Návrh je realizován na programovatelném hardwaru s využitím platformy Xilinx Zynq SoC. Řešení zahrnuje celý proces od čtení dat z kamerového senzoru přes kombinaci snímků s různými expozicemi do HDR obrazu až po mapování tónů. Výsledný algoritmus dosahuje zpracování v reálném čase s rychlostí až 96 snímků za sekundu ve FullHD rozlišení a poskytuje výstupní obraz na úrovni současných špičkových algoritmů.

Na tomto odkazu naleznete kompletní abstrakt a další informace.

[img]

Když AI vylepšuje sama sebe

Výzkumný tým Lukáše Sekaniny se v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR) zaměřil na studium neuronových sítí. Výsledky výzkumu otevřely nové cesty k návrhu jejich vysoce optimalizovaných akcelerátorů, které by se v budoucnu mohly objevit v mobilních telefonech a jiných zařízeních s omezenými výpočetními zdroji. 

Výpočetně náročné metody umělé inteligence a zejména hluboké neuronové sítě jsou dnes klíčové pro zpracování obrazu, řeči, přirozeného jazyka nebo medicínských dat. Pro rozpoznání psa, auta, stromu či jiného objektu na obrázku musí například středně složitá neuronová síť typu ResNet-50, která má 25 milionů parametrů, provést 3,9 miliardy operací „vynásob a sečti“. V dnešní době pronikají tyto metody z výkonných serverových klastrů do mobilních telefonů a jiných malých zařízení napájených bateriemi, a proto je nutné vyřešit jejich efektivní implementaci s ohledem na velmi omezené výpočetní zdroje (jako je místo na čipu nebo kapacita baterie).

Software, který umožňuje automatizovaně navrhovat neuronové sítě, a také hardwarové akcelerátory, ve kterých výpočet neuronových sítí probíhá, je intenzivně zkoumán a aplikován jak v technologických IT společnostech (včetně těch gigantických), tak i v univerzitním prostředí.

Očekáváme, že neuroevoluční přístup nám umožní pro danou úlohu nalézt nejvhodnější architekturu neuronové sítě, kterou by člověk-expert nevymyslel,“ říká o motivaci pro tento výzkum prof. Sekanina. „Zadání následně děláme těžší tím, že hledáme nejen dobře fungující neuronovou síť, ale také vysoce optimalizovaný hardwarový akcelerátor, který zajistí, aby klasifikace trvala co nejkratší dobu a byla energeticky co nejméně náročná,“ doplňuje.

Více v článku na webu.

[img]

Čipová revoluce z univerzitního Brna? Investice 14 milionů Kč do DYNANIC z VUT

Deeptechový fond Tensor Ventures investuje spolu s dalšími andělskými investory (ex Dell, AMD, Intel či Hewlett Packard Enterprise) 550 tisíc EUR do univerzitního startupu DYNANIC (před investicí pod názvem BrnoLogic) z brněnského Vysokého učení technického (dále jen VUT). Tento univerzitní spin-off vyvinul technologii, která umožňuje efektivně využívat programovatelné čipy, zvýšit jejich propustnost a zjednodušit jejich použití v aplikacích, které vyžadují obrovský výkon. To je bolavé místo všech technologických firem především v souvislosti s bouřlivým příchodem AI, virtuální reality a jiných vysokorychlostních technologií i jejich zabezpečením. Pro Tensor Ventures jde o první investici v rámci čerstvě otevřeného druhého investičního fondu.

Hledači technologických pokladů z Tensor Ventures objevili na české univerzitní půdě brněnského VUT unikátní technologii, která by mohla v budoucnu hrát důležitou roli v jednom z nejrychleji rostoucím průmyslovém odvětví, konkrétně v oblasti programovatelných čipů (tzv. FPGA). Takové čipy umožňují technologickým firmám měnit funkci čipů po výrobě a přizpůsobovat je aktuálním potřebám.

Důležitost programovatelných čipů pro technologické firmy je dnes naprosto zásadní především v souvislosti s bouřlivým příchodem AI, virtuální reality a jiných vysokorychlostních technologií. Tradiční čipy, které jsou naprogramované již z výroby, totiž takovou práci v rychle se měnícím prostředí technologií a datových center nezastanou. 

Více se o investici do technologie s původem na FIT VUT můžete dočíst v tomto článku.

[img]

Stránka:

Odebírejte novinky FIT

odebírat přestat odebírat

Nahoru