Aktuality

Někdejší fakultní spin-off mění majitele: Phonexia součástí portfolia jihokorejského fondu

Další ze společností, které mají své kořeny na Fakultě informačních technologií, vzbudila zájem zahraničního investora a mění majitele. Firma Phonexia byla založena v roce 2006 šesti členy výzkumné skupiny BUT Speech / Speech@FIT. Po dvou desetiletích úspěšného fungování a pronikání na trhy – dnes má firma desítky významných zákazníků – zaujala Phonexia významného hráče z jihovýchodní Asie. Jejím novým majitelem se stal jihokorejský investiční fond Crescendo Equity Partners, který se zaměřuje na technologické projekty s růstovým potenciálem. Fond investuje do společností střední velikosti spjatých často s oblastí hardwaru (a polovodičů zvlášť). Jak ale nasvědčuje nejen příklad Phonexie, ale třeba i belgické firmy iText, nevyhýbá se ani softwarovému sektoru. Krok lze vnímat jako přípravu na další mezinárodní expanzi společnosti.

Phonexia už dlouho není malým hráčem, a to neměříme jen počtem zaměstnanců (aktuálně více než 50). Je ukázkou toho, jak úspěšný dokáže být technologický projekt z regionu střední Evropy, opírá-li se o špičkový univerzitní výzkum. Dnes ji lze označit za globálního poskytovatele pokročilých hlasových řešení, kterým důvěřují i bezpečnostní a zpravodajské agentury či armáda. Ostatně vládní sektor tvoří více než 80 % zákazníků Phonexie. Je to dáno i tím, že portfolio je navrženo specificky pro bezpečné zpracovávání citlivých dat přímo u zákazníka. Firma také nabízí jednu z nejpřesnějších technologií hlasové biometrie na světě, která s využitím neuronových sítí identifikuje mluvčího během okamžiku. Její nástroje umožňují i špičkovou hlasovou analytiku – přepis řeči ve více než 60 jazycích a zisk cílených informací z audio záznamů. Produkty Phonexie využívají také banky nebo třeba call centra.

Podpis smlouvy s fondem Crescendo Equity Partners. Zleva: Radim Kudla, Pavel Matějka, Petr Schwarz, Michal Hrabí a Lukáš Burget. | Autor: Phonexia

Od odvážných fakultních začátků k pozici světového hráče

Vznik Phonexie spadá do roku 2006 a souvisí s předchozím vývojem hlasových technologií a strojového zpracování řeči na Fakultě informačních technologií VUT, konkrétně v prostředí zmíněné výzkumné skupiny „řečařů“. Začínající vědci fakulty se záhy začali účastnit vybraných zahraničních evaluací, např. těch organizovaných americkou vládní institucí NIST (National Institute of Standards and Technology), a skrze skvělé výsledky se dostali k projektům vládních agentur typu DARPA a IARPA. Získaná prestiž, existující výzkumné projekty s ministerstvem vnitra nebo ministerstvem obrany a publikace vybraného softwaru na webu fakulty vedly k zájmu externích partnerů. Vyvstala ale otázka, jak řešit komercializaci výsledků výzkumu. „Rozhodli jsme se tenkrát dát našemu snažení formálnější a pro spolupráci s partnery efektivnější podobu. Potřebovali jsme také, aby výsledky našeho výzkumu měly potřebnou podobu dle průmyslových standardů a technologie byla výpočetně spustitelná na běžném hardwaru,“ shrnuje motivaci pro založení Phonexie v roce 2006 její spoluzakladatel, profesor FITu Jan Černocký. On i další dva zakladatelé, Lukáš BurgetPetr Schwarz, vzpomínají, že v mnohém byli tehdy s transferem technologií do soukromého sektoru pionýry a museli prošlapávat neznámé cesty. Vazby fakulty a Phonexie byly zvlášť na počátku velmi silné, společnost licencovala a pro své rané produkty intenzivně využívala např. na FITu vytvořený fonémový rozpoznávač. Personální obsazení hlavních pozic ve firmě se s časem měnilo – ke třem již zmíněným patřili coby spoluzakladatelé ještě Pavel Matějka, Igor SzökeTomáš Kašpárek; sám Černocký vedení společnosti opustil kolem roku 2010, poslední dva jmenovaní sáhli k podobnému kroku v následujících letech. Naopak přímé personální vazby na FIT nově doplnil ještě Radim Kudla, jenž dostal na starost business development, a přidal se také Michal Hrabí, který po několik let firmu vedl. Phonexia se postupně rozšiřovala, ruku v ruce s tím bylo třeba řešit spoustu věcí mimo samotný technologický produkt – třeba obchod a marketing. A přišly i náročnější časy, jako bylo období covidu, kdy se pozastavily zakázky z veřejného sektoru. S odezněním pandemie naopak hospodářské výsledky společnosti akcelerovaly, což lze vzhledem k aktuálnímu prodeji považovat za šťastné načasování.

Zakladatelé Phonexie (a pověřená právnička) na snímku z roku 2006

I v současnosti spolupráce firmy se samotnou výzkumnou skupinou řečařů a také skupinou Security@FIT (v případě druhé jmenované např. v rámci tématu hlasových deepfakes) pokračuje. Jejím výsledkem je aktuálně více než 10 realizovaných českých i evropských projektů, v nichž Phonexia plní roli komerčního partnera univerzitního výzkumu, resp. řada zakázek smluvního výzkumu. A Phonexia je také jedním z oficiálních partnerů fakulty.

Motivace k prodeji a blízká budoucnost

Na otázku po důvodech hledání strategického investora nemohou Petr Schwarz a Lukáš Burget odpovědět jedním slovem. „Podnětů k prodeji bylo více. Firmu jsme měli 20 let a zaměření lidí se přirozeně začalo měnit, je to dlouhá doba. Taky jsme cítili potřebu posunout společnost na další vývojový stupeň,“ komentuje Petr Schwarz, který současně působí jako odborný asistent na Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT. Jeho kolega docent Lukáš Burget potvrzuje tato slova: „Taky s vidinou sílící konkurence i velkých společností typu Google jsme cítili, že firma potřebuje expandovat, propojit se se strategickým partnerem s portfoliem technologických firem a nespoléhat se jen na organický růst.“ Samozřejmě se nabízí otázka, zda změna vlastnické struktury nepovede k rozvolnění vazeb společnosti na fakultu. „My jsme kladli důraz na kontinuitu, nechtěli jsme prodat firmu na součástky. Naopak jsme hledali někoho, kdo zachová vazbu na fakultní výzkum a případně tuto linku ještě posílí. Firma má vlastní výzkumnou skupinu, která realizuje aplikovaný výzkum, fakulta představuje jádro základního výzkumu s přehledem v aktuálních světových trendech. Máme příslib toho, že to bude zachováno,“ shrnuje vizi nejbližší doby Burget. Ostatně je zachována také personální kontinuita, symbolizovaná např. dlouholetými členkami týmu a dnes výkonnými ředitelkami Markétou Lőrinczy (CEO) a Zuzanou Roznosovovou (co-CEO).

Když dojde na bilancování pocitů z posledních týdnů, Petr Schwarz to vidí jasně. „No já jsem se ještě nestačil nadechnout,“ směje se. A pro kontext celé své situace dodává: „Já se tady vedle toho snažil tři roky řešit projekt nasazení AI technologií na tísňových linkách, a právě to finalizujeme a připravujeme i pokračování. Lukáš Burget za sebe dodává: „Lidi se nás ptají, jaký je to pocit – založíte firmu a teď své ‚dítě‘ prodáváte. Ale nechci mluvit o nějaké nostalgii, dívám se s optimismem do budoucna. Zůstáváme na fakultě, pracujeme, jak jsme pracovali, a věříme, že se spolupráce s firmou bude dál rozšiřovat.“ Oba jsou rádi, že se organizačně a časově náročné období prodeje uzavřelo a budou mít o něco volnější ruce na výzkum.

Jedno životní období někdejšího fakultního spin-offu se tímto uzavírá. Přejeme Phonexii mnoho úspěchů na další cestě. A doufáme, že její příběh zopakují i další společnosti, které v budoucnu vzniknou z výzkumu realizovaného na FITu.

[img]

„Mám ráda odborné výzvy,” přiznává Lucie Klímová, která reprezentovala FIT na přehlídce 8 z VUT

Ve středu 3. prosince 2025 se na Rektorátu VUT konal další ročník prezentací nejlepších bakalářských prací studentů brněnské techniky 8 z VUT. A také letos měla naše fakulta na slavnostním večeru svou zástupkyni. Lucie Klímová zaujala prací z oblasti náročného oboru bioinformatiky. Již tradiční univerzitní akce sleduje dvojí cíl: ocenit kvalitní výzkumnou práci realizovanou v bakalářském studiu a současně nabídnout úspěšným studentům a studentkám příležitost zdokonalit si prezentační dovednosti.

Práce a jejich autory nominuje vedení fakult. Vybraní studenti nejprve dostanou příležitost zúčastnit se kurzu prezentačních dovedností. Během slavnostního večera pak představí své závěrečné práce publiku – v tento okamžik jde zejména o dovednost srozumitelně a poutavě představit téma, jemuž se věnovali. Diváci pak hlasováním rozhodují o Ceně publika, kterou si letos odnesla Denisa Zezulová z Fakulty podnikatelské VUT s prezentací tématu „Podpora prodeje a reklama konkrétní společnosti“.

Nezaleknout se mezioborovosti

Lucie Klímová prezentovala svou bakalářskou práci „Automatové techniky v analýze DNA“, jejímž vedoucím je doc. Lukáš Holík. Autorka má podle svých slov ráda odborné výzvy a tato práce uvedené kritérium rozhodně splňuje. Bioinformatika láká pro svou náročnost jen málo studentů, Lucie se přitom tímto směrem chtěla vydat už před začátkem studia na FIT VUT: „Na gymnáziu mě biologie bavila a přišlo mi, že mezioborovost je výzva.“ Na fakultě pak využila šanci a v okamžiku, kdy se v informačním systému objevilo zajímavé zadání projektové práce z tohoto odborného pole, nezaváhala. Téma pak dále rozpracovala ve své bakalářce.

Lucie Klímová prezentuje svůj výzkum na poli bioinformatiky. | Autor: Václav Koníček

Základem práce Lucie Klímové je aplikace konečných automatů na postupy vyhledávání LTR retrotranspozonů. Trocha teorie z genetiky je v tento okamžik na místě: Transpozony jsou repetetivní sekvence DNA v genomu. Je pro ně charakteristická schopnost změny pozice v sekvenci, často jsou proto označovány i jako „skákající geny“. Jde o velmi starou součást genetické výbavy organismů. Jejich studium dává nahlédnout do evoluce genomu. Zastoupení transpozonů v genomu je velké (až 40 % sekvence lidské DNA). Na první pohled nemají klíčovou funkci, dříve se občas používal i termín „junk DNA“, ovšem dnes již víme, že většina těchto sekvencí funkce má (i když ne strukturní) a právě studium nám umožní jim lépe porozumět. Jejich schopnost translokace (změny pozice v sekvenci) má vliv na plasticitu genomu a na jeho evoluci obecně. Navíc mohou svou pozicí ovlivnit vedlejší části sekvence, a to včetně těch, jež jsou nositelkami genetických informací. Detekce LTR transpozonů tak může pomoct výzkumu konkrétních sekvencí a je metodou dnešní genetiky.

Přehlídka nejlepších bakalářských prací 8 z VUT | Autor: Václav Koníček

„Vycházeli jsme z nástroje TE-greedy-nester, užívaného pro vyhledávání transpozonů, a já v něm identifikovala podalgoritmus, který při spuštění programu zabíral největší časový rozsah, zhruba 80 % procesu. A rozhodli jsme se vymyslet jej jinak – s cílem výrazné úspory času,“ definuje Lucie co nejobecněji záměr své bakalářské práce. Onu zmiňovanou „podčást“ zastával BlastX, možná nejpoužívanější bioinformatický nástroj pro vyhledávání genových sekvencí. Základním principem, na němž Lucie svůj výzkum vystavěla, byla myšlenka, že sekvence genomu by měla být obecně reprezentovatelná konečným automatem. Použití automatu pro vyhledávání by pak mělo být výrazně rychlejší. Samotný proces tvorby automatu byl však náročný, vzpomíná autorka: „Sekvence transpozonu totiž často obsahuje mutace. Konečné automaty jsou lepší pro vyhledávání přesné, nikoliv podobné shody, což právě mutace komplikují.“ Lucie vycházela z jiného v bioinformatice často užívaného softwarového nástroje, jímž je HMMER, který využívá skryté Markovovy modely. Ty si lze zjednodušeně představit jako složitější verze konečných automatů pracující s pravděpodobnostmi, v našem případě s pravděpodobnostmi mutací. „Já jsem pak vzala naučený skrytý Markovův model a ten jsem zjednodušila do podoby konečného automatu s cílem ponechat důležité informace a současně zrychlit vyhledávání.“ Zjednodušení bylo výzvou, protože nesmělo vést ke ztrátě důležitých informací o povaze hledané sekvence. Problémem byl i nedeteminismus výstupu, který odpovídal povaze pravděpodobnostního modelu. Lucie tedy musela výsledný model determinizovat, což však vedlo k výstupu v podobě obřího modelu. A to byl podle jejích slov kritický bod, s nímž bylo třeba se vyrovnávat delší dobu.

Autor: Václav Koníček

Výzvy zůstávají

Hlavním výsledkem práce Lucie Klímové je tedy návrh algoritmu pro vytvoření zmíněného konečného automatu. Mezi výzkumné úspěchy si může autorka připsat to, že výsledný konečný automat umožňuje vyhledávat strukturní domény transpozonů až desetkrát rychleji oproti nástroji BlastX. To by po integraci do nástroje TE-greedy-nester mohlo vést k výraznému urychlení vyhledávání LTR transpozonů. Lucie sama skromně připomíná, že prostoru pro další vylepšování algoritmu je ještě hodně. Například opakované procházení sekvencí nabízí možnost paralelizace a další urychlení. Bylo by také vhodné přidat metriky kvality výsledku odpovídající na otázku, jak daleko od hledané sekvence je identifikovaná sekvence. Autorka sama potvrzuje, že by ve výzkumu na poli bioinformatiky ráda pokračovala. Padne přitom zmínka také o doktorském studiu.

Budeme naší reprezentantce v soutěži 8 z VUT i nadále držet palce na její odborné dráze. A samozřejmě jí děkujeme za skvělou reprezentaci naší fakulty. Mimochodem: Lucie neví, kdo ji na přehlídku 8 z VUT nominoval. Dotyčný či dotyčná mají samozřejmě možnost se ke svému činu doznat.

Připomeňme, že také v loňském ročníku soutěže zanechala FIT VUT výraznou stopu, když si první místo v soutěži odnesla Sára Jobranová.

Účastnice a účastníci letošního ročníku 8 z VUT. Zleva: Lucie Klímová, Šimon Provázek, Alžbeta Papíková, Josef Šikula, Eva Severová, Pavel Zámečník, Denisa Zezulová, Vojtěch Frühbauer | Autor: Václav Koníček

[img]

AI Awards pro profesora Hynka Heřmanského: Význam mimořádné vědecké osobnosti uznán i na domácí půdě

Ve čtvrtek 4. prosince byly v pražském Vzletu předány letošní ceny AI Awards. Jde o jediné odborné ocenění v oblasti umělé inteligence v České republice. Profesor Hynek Heřmanský, úzce spjatý s Fakultou informačních technologií VUT a brněnskou technikou obecně, si odnesl jedno z šesti letos udělených ocenění: Konkrétně za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji rozpoznávání a strojového zpracování řeči, což je klíčová disciplína dnešní umělé inteligence. Bez přehánění jej můžeme označit za osobnost, která se podílela na formování aktuální podoby speech recognition i neuronových sítí. Jeho výzkum se, nejobecněji řečeno, zaměřuje na detekci, identifikaci, klasifikaci a rekonstrukci informací ze senzorických signálů. Heřmanského zásadní vliv na obor potvrzuje řada nejvyšších mezinárodních ocenění, včetně ISCA Medal (2013), IEEE Award (2020) a statusu Life Fellow IEEE.

Heřmanského osobní a profesní cesta jsou samy o sobě stěží uvěřitelným příběhem toho, čeho mohl Středoevropan s nadšením pro moderní technologie v uplynulých desetiletích dosáhnout. A to třeba i navzdory historickým okolnostem. Narodil se v roce 1946 v Novém Městě na Moravě, v roce 1972 ukončil studium elektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně a po různých peripetiích se mu podařilo vycestovat a studovat doktorát na Tokijské univerzitě v Japonsku. V 80. letech jej již najdeme ve Spojených státech amerických v průmyslovém výzkumu společností, jako byly Panasonic Technologies nebo U.S. West Advanced Technologies. V první polovině 90. let se stal profesorem na Oregon Graduate Institute v Portlandu, kam za ním na počátku milénia přijížděli mnozí čeští (zvláště brněnští) studenti, pro něž to byl zlomový moment jejich kariéry. To ostatně okomentoval i profesor Honza Černocký, který vede na FITu výzkumnou skupinu „řečařů“ a zasedl současně v odborné porotě AI Awards: „Hynkovo ocenění za celoživotní přínos je i oceněním faktu, že na VUT můžeme v tomto oboru dělat vědu na slušné úrovni, že máme na fakultě šikovné lidi, máme mezinárodní projekty a kontakty. Období okolo roku 2000, kdy celá naše brněnská skupina postupně prošla Hynkovou laboratoří v Oregonu, bylo zcela zásadním obdobím. Z lokálních poměrů jsme se dostali do středobodu světového dění ve zpracování řeči, jemuž se dneska říká taky umělá inteligence.“  Sám Hynek Heřmanský přistupuje k ocenění s nelíčenou skromností a nadhledem: „Upřímně, mám z toho radost. Ale nemám ponětí, jak na mě přišli. To pozvání jsem absolutně nečekal. V zahraničí ceny dostávám, doma je to překvapení, myslím, že tady o mně moc lidí mimo odborné kruhy neví. Já po slávě netoužím, dokonce bych se jí i aktivně bránil.“

Vítězové jednotlivých kategorií cen AI Awards. Hynek Heřmanský třetí zprava | Autor: Prg.ai, adam&costey

V roce 2003 se Heřmanský přesunul do Evropy, když nastoupil jako ředitel výzkumu v prestižním IDIAP Research Institute ve švýcarském Martigny. Také byl jmenován titulárním profesorem na Federálním technologickém institutu EPFL v Lausanne. Koncem roku 2008 učinil další zásadní krok – přijal nabídku Johns Hopkins University v USA a stal se také vedoucím prestižního univerzitního Centra pro jazykové a řečové technologie (CLSP). V čele tohoto centra stál dlouhých 12 let. Jeho tým na JHU zahrnoval desítky odborníků a studentů z celého světa. Od roku 2022 je Hynek Heřmanský emeritním profesorem na Johns Hopkins University. Udržuje nadále úzké vazby s českou vědou, což je usnadněno i tím, že sám již tráví větší část roku v Brně. Působí jako výzkumník v brněnské výzkumné skupině Speech@FIT, kde pomáhá vést projekty a mentorovat mladé vědce. Tímto jeho vědecká dráha symbolicky opsala kruh: Po pěti dekádách v zahraničí se vrátil na místo, kde studoval vysokou školu. A nadále předává zkušenosti nastupující generaci českých výzkumníků. Za to jsme mu vděční!

Doplňme, že ceny AI Awards, si kladou za cíl vyzdvihnout úspěšné příběhy, osobnosti, firmy a organizace, které významně přispěly rozvoji umělé inteligence v Česku. Vedle Hynka Heřmanského si letos ceny odneslo centrum EDIH CTU za tvorbu chatbotu ADAM pro auditní orgán ministerstva financí; Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za nasazení umělé inteligence, která má snižovat administrativní zátěž sociálních pracovníků; tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fly4Future za úspěch v soutěži Autonomous Drone Racing League; iniciativa AI dětem s Kurikulem umělé inteligence pro základní a střední školy a konečně také česká technologická společnost E2B a její řešení pro bezpečný vývoj AI agentů. Letošní ročník AI Awards se konal pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla. AI Awards pořádá Česká národní AI platforma, hlavním partnerem akce je inovační agentura JIC.

K životním osudům a vědecké cestě Hynka Heřmanského se v nejbližších dnech vrátíme delším článkem.

Autor: Archiv AI Awards


Hynek Heřmanský spolu s kolegy z výzkumné skupiny Speech@FIT

[img]

Evropský projekt ISOLDE usiluje o posílení technologické suverenity kontinentu. FIT VUT se podílí na řešení v automotive oblasti

Do své závěrečné fáze se blíží velký evropský projekt, který má ambiciózní cíl: Transformovat evropskou technologickou scénu tím, že vytvoří otevřený, vysoce výkonný a bezpečný ekosystém mikročipové návrhové kapacity, který bude vybudován kolem architektury mikročipů RISC-V. Evropa by se tak mohla dočkat snížení závislosti na mimoevropských dodavatelích mikročipů. Projekt ISOLDE běží od května 2023, aktuálně je jeho konec stanoven na květen 2026. Projekt, financovaný v rámci společného partnerství veřejného a soukromého sektoru Chips Joint Undertaking (Chips JU) v rámci celoevropského programu Horizont Evropa, sdružuje konsorcium 37 partnerů a 2 přidružených partnerů z předních evropských výzkumných institucí a průmyslových odvětví. Zastoupeny jsou v něm instituce a organizace z 9 zemí Evropy. Patří mezi ně i FIT VUT, reprezentovaná hlavním řešitelem za FIT prof. Pavlem ZemčíkemIng. Václavem Šimkem.

RISC-V je otevřená architektura mikročipů (instrukční sada procesorů), která umožňuje jejich volné přizpůsobování a sdílení návrhů. Kořeny projektu sahají na Kalifornskou univerzitu v Berkeley a do roku 2010. Architektura RISC-V umožňuje široké využití na ní postavených mikročipů v embedded systémech, mobilních telefonech, automotive nebo třeba v IoT zařízeních. Díky open-source charakteru výstupů budou evropské firmy moct čipy vyvíjet a vylepšovat bez licenčních omezení, což podporuje inovace i nezávislost na proprietárních technologiích.

FIT VUT přispívá k projektu v rámci českého konsorcia tvořeného dále českou pobočkou společnosti NXP (řeší stránku řídicích algoritmů) a Codasip (úprava hardwarové architektury ve spolupráci s odborníky z FITu). Konsorcium se zaměřuje na vývoj v aplikační oblasti automotive, konkrétně na funkčnost a řízení různých typů motorů a motorků užívaných např. v automobilech (stahování oken, posilovač řízení atd.). Aktuálně se v automotive oblasti převážně používají procesory na bázi variant jader od společnosti ARM, což je ovšem licencované řešení. Cílem je tedy vyvinout vlastní řešení na bází RISC-V architektury, která bude mít open-source charakter. Pracuje se na úpravě instrukční sady, a tudíž i hardwarového řešení architektury tak, aby algoritmy (typu FOC, MPC) řízení motorů byly v rámci dané RISC-V architektury prováděny efektivně (ve smyslu potřebné plochy čipu, spotřeby či rychlosti provádění). Konečným výsledkem by měl být praktický technologický demonstrátor, např. v podobě vývojové desky s FGPA. Design RISC-V bude popsán v jazyce SystemVerilog na RTF úrovni, dodává Václav Šimek. Sám připomíná, že projekt má konkrétní dopad i do studia na fakultě: Aktuálně jsou na něj navázány tři připravované bakalářské práce a jedna diplomka.

Cílem projektu ISOLDE je posunout navržené vysoce výkonné procesory a IP bloky založené na architektuře RISC-V na úroveň technologické připravenosti TRL 8 v okamžiku dokončení projektu. Přibližně dva roky po dokončení se očekává, že budou první komponenty integrovány do průmyslových produktů. Aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a dostupnost, ISOLDE iniciuje vznik open-source ekosystému pro vývoj, ověřování a údržbu. Aktuálně má projekt za sebou vývoj metodik, které umožňují hladkou integraci open-source a proprietárních IP bloků a zajišťují efektivní interoperabilitu, a současně i první implementace ukázkových řešení napříč klíčovými sektory, jako je kosmonautika, automobilový průmysl nebo IoT. V závěrečné fázi projektu se úsilí zaměří na návrhy připravené k výrobě, prototypy založené na FPGA technologiích, na rozšířenou průmyslovou spolupráci a přípravu nasazení vyvinutých řešení. Pokrok projektu ukazuje, že Evropa dokáže převzít klíčovou roli v oblasti otevřených výpočetních inovací.

Autor: ISOLDE Project


[img]

Reprezentační ples FIT a FEKT: lístky budou v prodeji od 8. prosince

Srdečně zveme na tradiční Reprezentační ples FEKT a FIT, který se bude konat v pátek 31. ledna 2026 od 19:30 v Hotelu Passage. K tanci i poslechu zahraje kapela Kolorez a Cimbálová muzika Jaroslava Čecha.

Vstupenky si můžete zakoupit v knihovně FIT VUT od 8. prosince do 29. ledna.

Cena vstupenek:

  • 200 Kč studenti (i doktorandi) - po předložení stud. průkazu / ISIC karty,
  • 400 Kč zaměstnanci, ostatní.
[img]

Stránka:

Odebírejte novinky FIT

odebírat přestat odebírat

Nahoru