Aktuality

Další ze společností, které mají své kořeny na Fakultě informačních technologií, vzbudila zájem zahraničního investora a mění majitele. Firma Phonexia byla založena v roce 2006 šesti členy výzkumné skupiny BUT Speech / Speech@FIT. Po dvou desetiletích úspěšného fungování a pronikání na trhy – dnes má firma desítky významných zákazníků – zaujala Phonexia významného hráče z jihovýchodní Asie. Jejím novým majitelem se stal jihokorejský investiční fond Crescendo Equity Partners, který se zaměřuje na technologické projekty s růstovým potenciálem. Fond investuje do společností střední velikosti spjatých často s oblastí hardwaru (a polovodičů zvlášť). Jak ale nasvědčuje nejen příklad Phonexie, ale třeba i belgické firmy iText, nevyhýbá se ani softwarovému sektoru. Krok lze vnímat jako přípravu na další mezinárodní expanzi společnosti.

Phonexia už dlouho není malým hráčem, a to neměříme jen počtem zaměstnanců (aktuálně více než 50). Je ukázkou toho, jak úspěšný dokáže být technologický projekt z regionu střední Evropy, opírá-li se o špičkový univerzitní výzkum. Dnes ji lze označit za globálního poskytovatele pokročilých hlasových řešení, kterým důvěřují i bezpečnostní a zpravodajské agentury či armáda. Ostatně vládní sektor tvoří více než 80 % zákazníků Phonexie. Je to dáno i tím, že portfolio je navrženo specificky pro bezpečné zpracovávání citlivých dat přímo u zákazníka. Firma také nabízí jednu z nejpřesnějších technologií hlasové biometrie na světě, která s využitím neuronových sítí identifikuje mluvčího během okamžiku. Její nástroje umožňují i špičkovou hlasovou analytiku – přepis řeči ve více než 60 jazycích a zisk cílených informací z audio záznamů. Produkty Phonexie využívají také banky nebo třeba call centra.

Od odvážných fakultních začátků k pozici světového hráče

Vznik Phonexie spadá do roku 2006 a souvisí s předchozím vývojem hlasových technologií a strojového zpracování řeči na Fakultě informačních technologií VUT, konkrétně v prostředí zmíněné výzkumné skupiny „řečařů“. Začínající vědci fakulty se záhy začali účastnit vybraných zahraničních evaluací, např. těch organizovaných americkou vládní institucí NIST (National Institute of Standards and Technology), a skrze skvělé výsledky se dostali k projektům vládních agentur typu DARPA a IARPA. Získaná prestiž, existující výzkumné projekty s ministerstvem vnitra nebo ministerstvem obrany a publikace vybraného softwaru na webu fakulty vedly k zájmu externích partnerů. Vyvstala ale otázka, jak řešit komercializaci výsledků výzkumu. „Rozhodli jsme se tenkrát dát našemu snažení formálnější a pro spolupráci s partnery efektivnější podobu. Potřebovali jsme také, aby výsledky našeho výzkumu měly potřebnou podobu dle průmyslových standardů a technologie byla výpočetně spustitelná na běžném hardwaru,“ shrnuje motivaci pro založení Phonexie v roce 2006 její spoluzakladatel, profesor FITu Jan Černocký. On i další dva zakladatelé, Lukáš Burget a Petr Schwarz, vzpomínají, že v mnohém byli tehdy s transferem technologií do soukromého sektoru pionýry a museli prošlapávat neznámé cesty. Vazby fakulty a Phonexie byly zvlášť na počátku velmi silné, společnost licencovala a pro své rané produkty intenzivně využívala např. na FITu vytvořený fonémový rozpoznávač. Personální obsazení hlavních pozic ve firmě se s časem měnilo – ke třem již zmíněným patřili coby spoluzakladatelé ještě Pavel Matějka, Igor Szöke a Tomáš Kašpárek; sám Černocký vedení společnosti opustil kolem roku 2010, poslední dva jmenovaní sáhli k podobnému kroku v následujících letech. Naopak přímé personální vazby na FIT nově doplnil ještě Radim Kudla, jenž dostal na starost business development, a přidal se také Michal Hrabí, který po několik let firmu vedl. Phonexia se postupně rozšiřovala, ruku v ruce s tím bylo třeba řešit spoustu věcí mimo samotný technologický produkt – třeba obchod a marketing. A přišly i náročnější časy, jako bylo období covidu, kdy se pozastavily zakázky z veřejného sektoru. S odezněním pandemie naopak hospodářské výsledky společnosti akcelerovaly, což lze vzhledem k aktuálnímu prodeji považovat za šťastné načasování.

I v současnosti spolupráce firmy se samotnou výzkumnou skupinou řečařů a také skupinou Security@FIT (v případě druhé jmenované např. v rámci tématu hlasových deepfakes) pokračuje. Jejím výsledkem je aktuálně více než 10 realizovaných českých i evropských projektů, v nichž Phonexia plní roli komerčního partnera univerzitního výzkumu, resp. řada zakázek smluvního výzkumu. A Phonexia je také jedním z oficiálních partnerů fakulty.

Motivace k prodeji a blízká budoucnost

Na otázku po důvodech hledání strategického investora nemohou Petr Schwarz a Lukáš Burget odpovědět jedním slovem. „Podnětů k prodeji bylo více. Firmu jsme měli 20 let a zaměření lidí se přirozeně začalo měnit, je to dlouhá doba. Taky jsme cítili potřebu posunout společnost na další vývojový stupeň,“ komentuje Petr Schwarz, který současně působí jako odborný asistent na Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT. Jeho kolega docent Lukáš Burget potvrzuje tato slova: „Taky s vidinou sílící konkurence i velkých společností typu Google jsme cítili, že firma potřebuje expandovat, propojit se se strategickým partnerem s portfoliem technologických firem a nespoléhat se jen na organický růst.“ Samozřejmě se nabízí otázka, zda změna vlastnické struktury nepovede k rozvolnění vazeb společnosti na fakultu. „My jsme kladli důraz na kontinuitu, nechtěli jsme prodat firmu na součástky. Naopak jsme hledali někoho, kdo zachová vazbu na fakultní výzkum a případně tuto linku ještě posílí. Firma má vlastní výzkumnou skupinu, která realizuje aplikovaný výzkum, fakulta představuje jádro základního výzkumu s přehledem v aktuálních světových trendech. Máme příslib toho, že to bude zachováno,“ shrnuje vizi nejbližší doby Burget. Ostatně je zachována také personální kontinuita, symbolizovaná např. dlouholetými členkami týmu a dnes výkonnými ředitelkami Markétou Lőrinczy (CEO) a Zuzanou Roznosovovou (co-CEO).

Když dojde na bilancování pocitů z posledních týdnů, Petr Schwarz to vidí jasně. „No já jsem se ještě nestačil nadechnout,“ směje se. A pro kontext celé své situace dodává: „Já se tady vedle toho snažil tři roky řešit projekt nasazení AI technologií na tísňových linkách, a právě to finalizujeme a připravujeme i pokračování. Lukáš Burget za sebe dodává: „Lidi se nás ptají, jaký je to pocit – založíte firmu a teď své ‚dítě‘ prodáváte. Ale nechci mluvit o nějaké nostalgii, dívám se s optimismem do budoucna. Zůstáváme na fakultě, pracujeme, jak jsme pracovali, a věříme, že se spolupráce s firmou bude dál rozšiřovat.“ Oba jsou rádi, že se organizačně a časově náročné období prodeje uzavřelo a budou mít o něco volnější ruce na výzkum.

Jedno životní období někdejšího fakultního spin-offu se tímto uzavírá. Přejeme Phonexii mnoho úspěchů na další cestě. A doufáme, že její příběh zopakují i další společnosti, které v budoucnu vzniknou z výzkumu realizovaného na FITu.

Ve čtvrtek 4. prosince byly v pražském Vzletu předány letošní ceny AI Awards. Jde o jediné odborné ocenění v oblasti umělé inteligence v České republice. Profesor Hynek Heřmanský, úzce spjatý s Fakultou informačních technologií VUT a brněnskou technikou obecně, si odnesl jedno z šesti letos udělených ocenění: Konkrétně za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji rozpoznávání a strojového zpracování řeči, což je klíčová disciplína dnešní umělé inteligence. Bez přehánění jej můžeme označit za osobnost, která se podílela na formování aktuální podoby speech recognition i neuronových sítí. Jeho výzkum se, nejobecněji řečeno, zaměřuje na detekci, identifikaci, klasifikaci a rekonstrukci informací ze senzorických signálů. Heřmanského zásadní vliv na obor potvrzuje řada nejvyšších mezinárodních ocenění, včetně ISCA Medal (2013), IEEE Award (2020) a statusu Life Fellow IEEE.

Heřmanského osobní a profesní cesta jsou samy o sobě stěží uvěřitelným příběhem toho, čeho mohl Středoevropan s nadšením pro moderní technologie v uplynulých desetiletích dosáhnout. A to třeba i navzdory historickým okolnostem. Narodil se v roce 1946 v Novém Městě na Moravě, v roce 1972 ukončil studium elektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně a po různých peripetiích se mu podařilo vycestovat a studovat doktorát na Tokijské univerzitě v Japonsku. V 80. letech jej již najdeme ve Spojených státech amerických v průmyslovém výzkumu společností, jako byly Panasonic Technologies nebo U.S. West Advanced Technologies. V první polovině 90. let se stal profesorem na Oregon Graduate Institute v Portlandu, kam za ním na počátku milénia přijížděli mnozí čeští (zvláště brněnští) studenti, pro něž to byl zlomový moment jejich kariéry. To ostatně okomentoval i profesor Honza Černocký, který vede na FITu výzkumnou skupinu „řečařů“ a zasedl současně v odborné porotě AI Awards: „Hynkovo ocenění za celoživotní přínos je i oceněním faktu, že na VUT můžeme v tomto oboru dělat vědu na slušné úrovni, že máme na fakultě šikovné lidi, máme mezinárodní projekty a kontakty. Období okolo roku 2000, kdy celá naše brněnská skupina postupně prošla Hynkovou laboratoří v Oregonu, bylo zcela zásadním obdobím. Z lokálních poměrů jsme se dostali do středobodu světového dění ve zpracování řeči, jemuž se dneska říká taky umělá inteligence.“  Sám Hynek Heřmanský přistupuje k ocenění s nelíčenou skromností a nadhledem: „Upřímně, mám z toho radost. Ale nemám ponětí, jak na mě přišli. To pozvání jsem absolutně nečekal. V zahraničí ceny dostávám, doma je to překvapení, myslím, že tady o mně moc lidí mimo odborné kruhy neví. Já po slávě netoužím, dokonce bych se jí i aktivně bránil.“

V roce 2003 se Heřmanský přesunul do Evropy, když nastoupil jako ředitel výzkumu v prestižním IDIAP Research Institute ve švýcarském Martigny. Také byl jmenován titulárním profesorem na Federálním technologickém institutu EPFL v Lausanne. Koncem roku 2008 učinil další zásadní krok – přijal nabídku Johns Hopkins University v USA a stal se také vedoucím prestižního univerzitního Centra pro jazykové a řečové technologie (CLSP). V čele tohoto centra stál dlouhých 12 let. Jeho tým na JHU zahrnoval desítky odborníků a studentů z celého světa. Od roku 2022 je Hynek Heřmanský emeritním profesorem na Johns Hopkins University. Udržuje nadále úzké vazby s českou vědou, což je usnadněno i tím, že sám již tráví větší část roku v Brně. Působí jako výzkumník v brněnské výzkumné skupině Speech@FIT, kde pomáhá vést projekty a mentorovat mladé vědce. Tímto jeho vědecká dráha symbolicky opsala kruh: Po pěti dekádách v zahraničí se vrátil na místo, kde studoval vysokou školu. A nadále předává zkušenosti nastupující generaci českých výzkumníků. Za to jsme mu vděční!

Doplňme, že ceny AI Awards, si kladou za cíl vyzdvihnout úspěšné příběhy, osobnosti, firmy a organizace, které významně přispěly rozvoji umělé inteligence v Česku. Vedle Hynka Heřmanského si letos ceny odneslo centrum EDIH CTU za tvorbu chatbotu ADAM pro auditní orgán ministerstva financí; Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za nasazení umělé inteligence, která má snižovat administrativní zátěž sociálních pracovníků; tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fly4Future za úspěch v soutěži Autonomous Drone Racing League; iniciativa AI dětem s Kurikulem umělé inteligence pro základní a střední školy a konečně také česká technologická společnost E2B a její řešení pro bezpečný vývoj AI agentů. Letošní ročník AI Awards se konal pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla. AI Awards pořádá Česká národní AI platforma, hlavním partnerem akce je inovační agentura JIC.

K životním osudům a vědecké cestě Hynka Heřmanského se v nejbližších dnech vrátíme delším článkem.

Srdečně zveme na tradiční Reprezentační ples FEKT a FIT, který se bude konat v pátek 31. ledna 2026 od 19:30 v Hotelu Passage. K tanci i poslechu zahraje kapela Kolorez a Cimbálová muzika Jaroslava Čecha.

Vstupenky si můžete zakoupit v knihovně FIT VUT od 8. prosince do 29. ledna.

Cena vstupenek:

• 200 Kč studenti (i doktorandi) - po předložení stud. průkazu / ISIC karty,
• 400 Kč zaměstnanci, ostatní.