Aktuality

„Brno je skutečným motorem evropského polovodičového průmyslu.“ Zveme vás na Verification Academy Live Brno

Ve čtvrtek 21. května 2026 se na Fakultě informačních technologií VUT uskuteční odborný seminář Verification Academy Live Brno. Akce propojí akademický výzkum, průmyslovou praxi a aktuální trendy ve funkční verifikaci hardwaru (čipů). Seminář spolupořádá úspěšný univerzitní spin-off DynaNIC ve spolupráci se společností Siemens EDA, světovým lídrem v oblasti návrhu a verifikace polovodičů.

Akce nabídne pohled na moderní metodiky ověřování návrhu hardwaru, nástroj Questa One, využití umělé inteligence ve verifikačních procesech i nové přístupy kombinující statickou a formální analýzu. Program se zaměří na témata zásadní pro vývoj FPGA systémů i polovodičových řešení, kde roste důraz na vyšší kvalitu pokrytí, efektivnější odhalování chyb a snižování projektových rizik. A nezapomene se na to mnohdy nejzásadnější: networking.

Významnou roli v programu workshopu budou mít odborníci z DynaNIC a současně FIT VUT, dr. Marcela Zachariášovádr. Lukáš Kekely, kteří se budou podílet na třech prezentacích v průběhu dne:

  • Využití nástroje Questa One ve společnosti DynaNIC
  • Přehled aktuálního stavu využívání AI ve verifikaci hardwaru
  • Budoucnost umělé inteligence ve verifikaci

Verification Academy Live Brno podporuje strategické směřování VUT v oblasti polovodičových technologií a posiluje propojení univerzitního prostředí s průmyslovou praxí. Pavol Korček, spoluzakladatel a CEO DynaNICu, který dlouhá léta působil na FITu coby výzkumník, si na akci váží především jednoho faktu: „Přímo u nás na fakultě propojujeme světovou špičku v oblasti EDA toolů pro návrh čipů s dravostí našeho spin-offu. Ukazujeme tím, že Brno není jen pasivním pozorovatelem, ale skutečným motorem evropského polovodičového průmyslu, kde se reálně navrhují a verifikují technologie budoucnosti.“

Účast na semináři je zdarma, registrace je však povinná a kapacita míst je omezená.

Více informací a registrace: https://dyna-nic.com/events/dynanic-at-verification-academy-live/

[img]

Excel@FIT 2026: Kvalita studentských IT projektů byla letos mimořádná

Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT) pořádala 5. května 2026 dvanáctý ročník populární přehlídky studentských projektů Excel@FIT. Akce je zaměřena na inovace a nová řešení v oblasti informačních technologií tak, jak je vnímá nastupující generace odborníků. Na konferenci bylo letos přihlášeno 88 projektů studentek a studentů, z nichž odborné panely poslaly do finálového klání 76 prací. Z těch následně vybírali své favority odborníci, návštěvníci přehlídky, zástupci 19 partnerských technologických firem a letos poprvé i vybraní středoškoláci. Excel je příležitostí nahlédnout do budoucnosti vývoje informačních technologií. Soutěžícím nabízí často první zkušenost s veřejnou prezentací práce a cennou zpětnou vazbu k ní od odborníků a firem.

Intenzivní prolnutí s praxí a průmyslem je typickým znakem studia i výzkumu na FIT VUT. Důkazem je i tato událost. „Konference studentských projektů je pro Fakultu informačních technologií charakteristická. Naši studenti a studentky jsou v řadě předmětů zvyklí aplikovat znalosti právě projektovou cestou. Účast firemních partnerů na Excelu pak odkazuje k tomu, že jsme fakulta technologická, pro niž je vazba na praxi a průmysl klíčová,“ komentuje smysl akce děkan FIT VUT Petr Hanáček.

Úterní dopoledne zahájila panelová diskuse na téma „Není ajťák jako ajťák“. Úspěšní absolventi a absolventka fakulty zaplněné posluchárně přiblížili, k čemu člověka dnes kvalifikuje studium IT a jak různorodé kariérní dráhy může nastartovat. Gabriela Nečasová, působící na fakultě a současně ve společnosti Red Hat, na příkladu své cesty „od klavíru k superpočítači“ ukázala, že vytrvalost a píle bývají důležitější než středoškolský zájem o programování. Dominik Harmim (Oracle NetSuite) připomněl, že dynamický svět IT vede člověka k velkým kariérním posunům. Dnes typicky k umělé inteligenci, která obor redefinuje. Bratři Svetozár a Matúš Noskovi vyzvedli v diskusi podporu podnikavosti studentů na fakultě. Jim samotným pomohla nastartovat řadu projektů, nejnověji unikátní řešení kyberbezpečnostní ochrany fotovoltaických panelů.

Zahájení konference obstarala panelová diskuse z úspěšnými absolventy a absolventkou fakulty
Zahájení konference obstarala panelová diskuse z úspěšnými absolventy a absolventkou fakulty | Autor: Josef Vyškovský

Deepfakes, lepší veřejná doprava i férová seznamka

Po panelové diskusi následoval hlavní bod konference Excel@FIT: Studentky a studenti prezentovali na chodbách fakulty svůj výzkum formou posterů. U řady stanovišť se řešila společensky závažná témata, včetně např. detekce deepfake obsahů zaplavujících dnešní online svět. David Drtil se ve svém projektu DeepFaceID zaměřil na manipulace s identitou během online videohovorů: „Moje práce se zaměřuje na interaktivní testy běžící v reálném čase, které nutí uživatele k vykonání určité akce. Typicky pootočí hlavu, zakryje si oko, což napomůže rozpoznat syntetický obraz, masku.“ Na podobném poli se pohybuje výzkum Michala Friče, jehož práce zkoumá rozpoznávání hlasových deepfake nahrávek pomocí fyziologických znaků lidské řeči, například dýchání nebo hlasových projevů.

Studenti prezentují své projekty pomocí posterů
Studenti prezentují své projekty pomocí posterů | Autor: Josef Vyškovský

Řada prací se týkala veřejné dopravy. Adam Včelař vyvíjí multimodální plánovač dopravy, který zohledňuje kombinace více typů prostředků najednou – typicky chůze, automobilu či MHD. Jan Kvapil se zaměřil na hodnocení kvality veřejné dopravy při využití reálných dat. „Má práce může být přínosná pro operátory veřejné dopravy, protože jim poskytne nové informace. Příkladem je nasycení poptávky po přepravě osob dle místa nebo analýza hustoty zastávek a času dojíždění.“ Početná skupina příspěvků se zaměřila na strojové učení ve zpracování obrazu a zvuku. Sathvik Udupa představil hlasový systém pro zodpovídání otázek týkajících se právě Fakulty informačních technologií – jím navržený „asistent“ propojuje velký jazykový model, syntézu hlasu a vyhledávání v odborné znalostní bázi. Dokáže pak odpovídat rychleji a spolehlivěji. Martin Pribylina svou prací zvlášť oslovil milovníky badmintonu. „Výsledek je určen trenérům i hráčům, kteří si díky videozáznamu mohou rychleji vyhledat a posoudit provedení klíčových momentů, třeba smeče. Systém rozpoznává aktivního hráče a identifikuje a rozčlení jeho pohyby.“ Veronika Nevařilová, další z oceněných vystavujících, navrhla ve spolupráci s letištěm v Kunovicích systém automatického vyplňování dokladů o letech, tzv. flight strips. Vše se děje na základě zpracování zvukových stop – výzvou do budoucna je aplikace i na dalších letištích, protože způsoby hlášení a hlášené obsahy se mohou místo od místa lišit.

Součástí některých prezentací byly i praktické demonstrace. Pavel Kejík ukazuje systém řízení zadního odpružení pro elektrická horská kola
Součástí některých prezentací byly i praktické demonstrace. Pavel Kejík ukazuje systém řízení zadního odpružení pro elektrická horská kola | Autor: Josef Vyškovský

Některé studentské výsledky byly navázány na již běžící výzkumné projekty. Michal Novák navrhl krok k zefektivnění práce kriminalistů při forenzní analýze velkých objemů multimediálních dat, typicky třeba obrázků z diskových úložišť. Zájem návštěvníků přitahovaly aplikované výstupy. Pavel Kejík se zabývá vývojem chytrého, na AI vystavěného řízení zadního odpružení pro elektrická horská kola. Vít Mořkovský prezentoval přesnější virtuální testování pokročilých asistenčních systémů řidiče, konkrétně automatického nouzového brzdění – a to v realistických, neideálních podmínkách. Zajímavé rozšíření práce fakultní výzkumné skupiny komentoval u svého posteru Václav Sovák: „Chceme vyplnit díru na trhu v nabídce plánovačů inspekčních misí dronů. Naše řešení umožní plánovat trasu dronu automaticky na základě skutečných 3D objektů.“ Využití? Přesná inspekce budov, tvorba 3D modelů staveb atd.

Spousta očí sledovala prezentaci studentské univerzitní online seznamky. Projekt ve fázi vývoje s názvem Brndr reaguje podle svých autorů Petra Obšela a Daniela Pelánka na společensky citlivé problémy, jako je netransparentnost a nezabezpečenost komunikace (postrádající end-to-end šifrování) tradičních seznamek. Ty primárně chtějí udržet uživatele v aplikaci, nikoliv jej seznámit. Dodejme, že všechny soutěžní příspěvky jsou dostupné v online sborníku konference.

Letos poprvé se Excelu zúčastnili i vybraní studenti středních škol
Letos poprvé se Excelu zúčastnili i vybraní studenti středních škol | Autor: Josef Vyškovský

Příspěvky nad očekávání daly nahlédnout do dynamiky světa IT

Soutěžní příspěvky byly hodnoceny ve čtyřech kategoriích – odborným panelem, firemními partnery, veřejností a letos poprvé také pozvanými středoškoláky, kteří se aktivně zapojili do přehlídky. Hodnotitelé se soustředili na odbornou úroveň řešení, inovativnost, uživatelskou přístupnost, ovšem brali v úvahu i společenskou relevanci. Během slavnostního vyhlášení výsledků opakovaně zazněla chvála na adresu letošní výborné úrovně studentských prací. Potvrdil to i Roman Dohnal z firmy Honeywell: „Letos byly příspěvky, řekl bych, až nad očekáváním. Dominantním tématem jsou velké jazykové modely a na ně navázaná reálná řešení.“ Dohnal předal jednu z cen firemních partnerů Václavu Sovákovi za zmíněné plánování letů dronů. Docent Milan Češka, člen programové komise Excelu, vyzdvihl různorodost hodnocených projektů: „Odborné komise letos ocenily 16 příspěvků, které prezentují nejlepší výsledky našich studentů v klíčových oblastech IT. Letos vzrostl důraz na efektivní využití AI v aplikacích. Kromě aplikačních výsledků komise ocenila několik teoretických prací s výzkumným potenciálem, a to včetně inovativního využití jazykových modelů pro návrh efektivního hardwaru, nových metod pro zpracování 3D scanů či lepší detekce deepfake. Nově se představily kvalitní práce z oblasti bezpečné umělé inteligence.“

Vítězové hlasování jedné z odborných komisí s organizátory konference; zleva: docent Milan Češka, Vít Mořkovský, Ondrej Alexaj, Tomáš Krajčí, David Drtil, Michal Frič, proděkan pro magisterské studium doc. Richard Růžička
Vítězové hlasování jedné z odborných komisí s organizátory konference; zleva: docent Milan Češka, Vít Mořkovský, Ondrej Alexaj, Tomáš Krajčí, David Drtil, Michal Frič, proděkan pro magisterské studium doc. Richard Růžička | Autor: Josef Vyškovský

Návštěvníci Excelu rozdali 2 195 hlasů, zvítězila u nich pětice projektů: Michal Novák s nástrojem pro extrakci multimediálních dat z obrazů pevných disků; univerzitní seznamka Brndr Petra Obšela a Daniela Pelánka, Václav Sovák s plánovačem letu dronů, Aneta Chalivopulosová s výzkumem stylizovaných obrazových efektů na 3D displeji a Jan Štefan Hodák s vlastní hrou v enginu Unity se systémem generování unikátních 2D světů. Excel@FIT 2026 ukázal, že výzkum studentek a studentů FIT VUT má velmi dobrou technologickou a vědeckou kvalitu a silnou praktickou aplikovatelnost. Navíc často řeší společensky zásadní témata. Pro samotné prezentující zůstává Excel možností vyzkoušet si veřejnou komunikaci a zažít kvalitní konfrontaci vlastní práce, včetně zpětné vazby průmyslových partnerů. Svět IT je mimořádně dynamický – Excel@FIT je příležitostí udržet si v něm přehled.

Fotogalerii z letošního Excelu najdete ZDE.

[img]

Jaro na FITu: Podívejte se na snímky fotovýzev 2 a 3

Studentská fotovýzva, jež je součástí navazujícího magisterského předmětu prof. Martina Čadíka „VYF – Výpočetní fotografie“, má za sebou i druhou a třetí výzvu. Téma zůstává: „Jaro na FITu“. Mění se klíčový aspekt, který studenti a studentky ověřovali v praxi. Nově se měli zaměřit na HDR fotografie (tedy snímky s vysokým dynamickým rozsahem) a vyzkoušeli panoramatické fotografování

Na výsledky jejich snažení se můžete podívat ve FOTOGALERII.

[img]

Zveme vás na dvanáctý ročník populární přehlídky studentských projektů Excel@FIT

V úterý 5. května dopoledne zaplní chodby naší fakulty desítky posterů s prezentacemi studentských projektů. Ano, opět po roce na pár hodin ovládne Fakultu informačních technologií Excel@FIT. Akce je zaměřena na inovace v oblasti informačních technologií tak, jak je vnímá nastupující generace IT odborníků z řad našich studentů a studentek. Excel je příležitostí nahlédnout do budoucnosti vývoje IT technologií a současně událostí, která propojuje půdu technologické fakulty s firemním sektorem.

Každý rok při této příležitosti představí svůj projekt desítky prezentujících. O nejlepších návrzích hlasují návštěvníci, akademici i zástupci přítomných technologických firem. Do letošního ročníku se přihlásilo 88 studentů a studentek, z nichž pro závěrečnou přehlídku vybrali pořadatelé 76 příspěvků. Témata prací jsou široká a zásadní. Namátkou: Nástroj pro detekci falešných účtů na sociálních sítích, identifikace deepfake hlasových nahrávek pomocí biologických faktorů, systém pro hodnocení kvality sítí veřejné dopravy, nasazení AI nástrojů pro zjednodušení zpracování úřední agendy, plánovač inspekcí budov prováděných drony nebo třeba projekt hlasového asistenta, který s minimální prodlevou a spolehlivě podává akademické informace právě o naší fakultě. „Za mě studenti letos velice zajímavě používají moderní metody umělé inteligence a aplikují je pro řešení praktických problémů. Někteří zkoumají i relativně složitá vědecká témata – postkvantovou kryptografii, blockchainy, automaty a jejich aplikace,“ komentuje přihlášené práce výkonný předseda Excelu Petr Veigend.

Excel 2025
Excel 2025 | Autor: Václav Koníček

O konferenci studentských projektů bývá velký zájem mezi technologickými společnostmi z regionu, jejichž zástupci zasedají v odborných hodnotících panelech. Je tomu tak i letos: Mezi dvěma desítkami společností jsou zastoupeny např. Honeywell, Thermo Fisher Scientific, Red Hat, SAP, GEN a další.

Rádi vás na Excelu přivítáme – začínáme panelovou diskusí „Není ajťák jako ajťák“ (9:00–9:45), následuje vlastní přehlídka studentských prací (10:00–12:25) a závěr obstará slavnostní vyhlašování vítězů (12:30–13:30). Přijďte se seznámit s těmi nejzajímavějšími nápady a realizacemi budoucích IT profesionálů.

Více informací k programu najdete na webu konference.

Excel 2025
Excel 2025 | Autor: Václav Koníček


Excel 2025
Excel 2025 | Autor: Václav Koníček

[img]

Od nápadu k prototypu: druhá ze série panelových diskusí přinesla spoustu tipů a postřehů

Ve středu 22. dubna se na FITu konala druhá ze série panelových diskusí určených studujícím, kteří hledají cestu k realizaci vlastních projektů – a to třeba až do podoby podnikatelských záměrů. Zatímco první panelovka byla primárně určena těm, kdo se snaží zformulovat svůj nápad, druhá s názvem „Máš nápad, a co teď? Od myšlenky k prvnímu prototypu“ navázala tématem přechodu od ideje k prvnímu funkčnímu řešení. Přetavit vizi v realizaci a poznat, zda má projekt skutečný tržní potenciál, bývá tím nejtěžším krokem. Souvisejících otázek je spousta: Jak si v nápadech udělat pořádek? Co všechno obnáší tvorba prvního prototypu či MVP? V čem tkví skutečná hodnota projektu a jak poznat, že právě do tohoto nápadu má cenu investovat čas a finance?

Pozvání ke společnému hledání odpovědí přijalo i tentokrát pět úspěšných „startupistů“, zakladatelů technologických firem, kteří mají vazbu na naši fakultu. Studenti a studentky mohli zpovídat Jana Polišenského (zakladatel společnosti Lakmoos), Michala Španěla (spolu-zakladatel TESCAN 3DIM), Jiřího Tobolu (spolu-zakladatel Flowmon Networks), Petra Janošíka (spolu-zakladatel Smartlook) a Michala Hradiše (spolu-zakladatel Cognitechna).

Jděte mezi lidi! A hlavně se nebojte začít

Diskusi i tentokrát uvedl proděkan pro marketing a vnější vztahy Vítězslav Beran: „Naše druhé setkání je určeno vám, studentům a studentkám, kteří nosíte nápad v hlavě, ale nevíte, jak ho posunout dál. Proto jsme naplánovali diskusi s lidmi z průmyslu, kteří něčím takovým už prošli. A jde opravdu o zajímavé příběhy.“ Michal Hradiš, zakladatel společnosti Cognitechna a spoluzakladatel start-upu Maia Labs, jenž se soustředí na aplikaci umělé inteligence ve zdravotnictví, hned ze startu varoval před úzkým soustředěním se na technologickou část rodícího se projektu: „Technická část je jen velmi malý výsek projektu. Vedle toho máte byznys, propagaci, pochopení toho, co chtějí zákazníci, to jsou za mě ve výsledku ještě důležitější části podnikání.“ Jan Polišenský, jehož společnost Lakmoos se specializuje na syntetické výzkumy trhu – neboli „klonování lidí“, jak s nadsázkou sám glosuje – zdůraznil, že jím vedený projekt byl vždy silný v technologii. „Ale byznys v konečném důsledku rozhoduje, jestli si váš produkt někdo koupí. Technologie je silná, ale není vším.“

Jedním ze závěrů odpoledne, na němž se shodili všichni zúčastnění, byla výzva: Nebojte se udělat první krok. Michal Španěl, zakladatel 3Dim Laboratory, která se po vstupu společnosti TESCAN změnila na TESCAN 3Dim, zmínil spoustu chyb a slepých uliček, do nichž se člověk při rozjíždění vlastního podnikatelského záměru dostane: „Ale byla to zábava. Žádný nápad není hloupý, minimálně se jím naučíte spoustu věcí.“ Také Petr Janošík, jehož nejúspěšnější firma Smartlook byla jeho třetím podnikem, vyzval přítomné studenty, aby se nebáli založit si vlastní firmu. Protože i možný neúspěch je cestou učení se, která člověka vždy posune.

Z publika zazněla řada trefných dotazů. Bylo vidět, že studenti přemýšlejí hodně nad tím, jak náročný může být pokus převést ideu do praxe a co by tento krok mohlo usnadnit. Jedna z otázek zněla: „Jak jste našli někoho, kdo vám v začátcích pomohl? Případně jak a na koho jste práci rozdělili, delegovali?“ Obecně se panelisté shodli na tom, že v začátcích takříkajíc seděli na spoustě židlí a učili se řadu věcí i z netechnických oblastí, jako jsou sales, propagace atd. A současně že nelze takto fungovat dlouhodobě. Michal Hradiš přímo konstatoval, že zakladatel, který navíc např. ještě studuje nebo působí na akademické půdě, nemůže firmu táhnout po večerech a sám – potřebuje mít své lidi, kteří budou 100% zaangažovaní ve firmě. Jiří Tobola s ním souhlasil: „Klíčové pro Flowmon Networks v začátcích bylo, že část z nás zůstala na škole a druhá část šla do byznysu. Měli jsme to rozdělené a neztratili jsme kontakt s akademickým výzkumem.“ Petr Janošík vzpomínal na své začátky na fakultě: „Při studiu se dal čas najít. Ze startu jsem se učil mimo jiné komunikovat se zákazníkem, učil jsem se upgradovat produktový balík. Dlouho jsem měl pocit, že jsem jakýsi univerzální voják. Současně jsem stále hledal další spolupracovníky, vývojáře, další vývojáře… Nebylo to snadné. Do třetí firmy jsem už šel se zkušenostmi a svým týmem. Jenže to celé trvalo kolik, deset, patnáct let? Je to dlouhý proces, na jehož startu nevymýšlejte složité byznys plány. Ona počáteční naivita vám může paradoxně pomoct.“ Michal Španěl téma uzavřel konstatováním, že právě situace, kdy si zakladatel firmy často musí vyzkoušet i netechnologické pozice, mu následně umožní správně definovat, co od budoucích spolupracovníků na těchto pozicích může a má očekávat.

Že začátky podnikání nejsou snadné a současně neexistuje univerzální recept na úspěch, potvrdil i Jan Polišenský: „My jsme dostali na začátku nápad, pak jsme ho ale potřebovali ověřit. Prostě zjistit, zda je to reálný problém a zda za jeho řešení někdo zaplatí. Obcházeli jsme korporáty a ptali se, jak si dělají výzkumy. A skutečně jsme si potvrdili, že ten problém existuje. Ovšem kdybych na začátku podnikání věděl, jak moc je to intenzivní, možná bych si to rozmyslel. Jenže sama ona podnikatelská zkušenost je k nezaplacení.“ Takříkajíc vyjít mezi lidi je podle všech pozvaných hostů zásadním krokem v počátcích každého projektu. Je nutné zjistit, jaké problémy ostatní řeší, zda by jim nový produkt či služba mohly pomoct – je prostě potřeba konfrontovat vlastní představy. „I vaše potřeba je dobrý začátek, ale nemělo by to dopadnout přesvědčením, že když já to potřebuju, bude to potřebovat milion dalších. Vaše potřeba může být specifická a nezajistí obrat. Jděte za lidmi a ověřte si, jestli je sdílená,“ uzavřel téma Španěl.

A jak vlastně poznat ten správný nápad, do něhož byste měli investovat moře svého času a často nemalé prostředky? Mezi komentáři zazněl i hezký postřeh Petra Janošíka: „Musíte cítit to chvění v těle, musí vás to lákat. Když jsem s firmami začínal, šlo o témata, která mě nadchla.“ „A vy jste teď v nejlepším věku na to začít s podnikáním,“ vyzval přítomné studenty Tobola.

Otázek z publika, témat a tipů od hostů zazněla ve středu odpoledne spousta. Věříme, že jsme některé z přítomných inspirovali k tomu, aby onen krok od nápadu k prvnímu prototypu v blízké době udělali. Našim hostům za otevřenou a konkrétní diskusi moc děkujeme!

[img]

Stránka:

Odebírejte novinky FIT

odebírat přestat odebírat

Nahoru