Aktuality

Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT) pořádala 5. května 2026 dvanáctý ročník populární přehlídky studentských projektů Excel@FIT. Akce je zaměřena na inovace a nová řešení v oblasti informačních technologií tak, jak je vnímá nastupující generace odborníků. Na konferenci bylo letos přihlášeno 88 projektů studentek a studentů, z nichž odborné panely poslaly do finálového klání 76 prací. Z těch následně vybírali své favority odborníci, návštěvníci přehlídky, zástupci 19 partnerských technologických firem a letos poprvé i středoškoláci. Excel je příležitostí nahlédnout do budoucnosti vývoje informačních technologií. Soutěžícím nabízí často první zkušenost s veřejnou prezentací práce a cennou zpětnou vazbu k ní od odborníků a firem.

Intenzivní prolnutí s praxí a průmyslem je typickým znakem studia i výzkumu na FIT VUT. Důkazem je i tato událost. „Konference studentských projektů je pro Fakultu informačních technologií charakteristická. Naši studenti a studentky jsou v řadě předmětů zvyklí aplikovat znalosti právě projektovou cestou. Účast firemních partnerů na Excelu pak odkazuje k tomu, že jsme fakulta technologická, pro niž je vazba na praxi a průmysl klíčová,“ komentuje smysl akce děkan FIT VUT Petr Hanáček.

Úterní dopoledne zahájila panelová diskuse na téma „Není ajťák jako ajťák“. Úspěšní absolventi a absolventka fakulty zaplněné posluchárně přiblížili, k čemu člověka dnes kvalifikuje studium IT a jak různorodé kariérní dráhy může nastartovat. Gabriela Nečasová, působící na fakultě a současně ve společnosti Red Hat, na příkladu své cesty „od klavíru k superpočítači“ ukázala, že vytrvalost a píle bývají důležitější než středoškolský zájem o programování. Dominik Harmim (Oracle NetSuite) připomněl, že dynamický svět IT vede člověka k velkým kariérním posunům. Dnes typicky k umělé inteligenci, která obor redefinuje. Bratři Svetozár a Matúš Noskovi vyzvedli v diskusi podporu podnikavosti studentů na fakultě. Jim samotným pomohla nastartovat řadu projektů, nejnověji unikátní řešení kyberbezpečnostní ochrany fotovoltaických panelů.

Deepfakes, lepší veřejná doprava i férová seznamka

Po panelové diskusi následoval hlavní bod konference Excel@FIT: Studentky a studenti prezentovali na chodbách fakulty svůj výzkum formou posterů. U řady stanovišť se řešila společensky závažná témata, včetně např. detekce deepfake obsahů zaplavujících dnešní online svět. David Drtil se ve svém projektu DeepFaceID zaměřil na manipulace s identitou během online videohovorů: „Moje práce se zaměřuje na interaktivní testy běžící v reálném čase, které nutí uživatele k vykonání určité akce. Typicky pootočí hlavu, zakryje si oko, což napomůže rozpoznat syntetický obraz, masku.“ Na podobném poli se pohybuje výzkum Michala Friče, jehož práce zkoumá rozpoznávání hlasových deepfake nahrávek pomocí fyziologických znaků lidské řeči, například dýchání nebo hlasových projevů.

Řada prací se týkala veřejné dopravy. Adam Včelař vyvíjí multimodální plánovač dopravy, který zohledňuje kombinace více typů prostředků najednou – typicky chůze, automobilu či MHD. Jan Kvapil se zaměřil na hodnocení kvality veřejné dopravy při využití reálných dat. „Má práce může být přínosná pro operátory veřejné dopravy, protože jim poskytne nové informace. Příkladem je nasycení poptávky po přepravě osob dle místa nebo analýza hustoty zastávek a času dojíždění.“ Početná skupina příspěvků se zaměřila na strojové učení ve zpracování obrazu a zvuku. Sathvik Udupa představil hlasový systém pro zodpovídání otázek týkajících se právě Fakulty informačních technologií – jím navržený „asistent“ propojuje velký jazykový model, syntézu hlasu a vyhledávání v odborné znalostní bázi. Dokáže pak odpovídat rychleji a spolehlivěji. Martin Pribylina svou prací zvlášť oslovil milovníky badmintonu. „Výsledek je určen trenérům i hráčům, kteří si díky videozáznamu mohou rychleji vyhledat a posoudit provedení klíčových momentů, třeba smeče. Systém rozpoznává aktivního hráče a identifikuje a rozčlení jeho pohyby.“ Veronika Nevařilová, další z oceněných vystavujících, navrhla ve spolupráci s letištěm v Kunovicích systém automatického vyplňování dokladů o letech, tzv. flight strips. Vše se děje na základě zpracování zvukových stop – výzvou do budoucna je aplikace i na dalších letištích, protože způsoby hlášení a hlášené obsahy se mohou místo od místa lišit.

Některé studentské výsledky byly navázány na již běžící výzkumné projekty. Michal Novák navrhl krok k zefektivnění práce kriminalistů při forenzní analýze velkých objemů multimediálních dat, typicky třeba obrázků z diskových úložišť. Zájem návštěvníků přitahovaly aplikované výstupy. Pavel Kejík se zabývá vývojem chytrého, na AI vystavěného řízení zadního odpružení pro elektrická horská kola. Vít Mořkovský prezentoval přesnější virtuální testování pokročilých asistenčních systémů řidiče, konkrétně automatického nouzového brzdění – a to v realistických, neideálních podmínkách. Zajímavé rozšíření práce fakultní výzkumné skupiny komentoval u svého posteru Václav Sovák: „Chceme vyplnit díru na trhu v nabídce plánovačů inspekčních misí dronů. Naše řešení umožní plánovat trasu dronu automaticky na základě skutečných 3D objektů.“ Využití? Přesná inspekce budov, tvorba 3D modelů staveb atd.

Spousta očí sledovala prezentaci studentské univerzitní online seznamky. Projekt ve fázi vývoje s názvem Brndr reaguje podle svých autorů Petra Obšela a Daniela Pelánka na společensky citlivé problémy, jako je netransparentnost a nezabezpečenost komunikace (postrádající end-to-end šifrování) tradičních seznamek. Ty primárně chtějí udržet uživatele v aplikaci, nikoliv jej seznámit. Dodejme, že všechny soutěžní příspěvky jsou dostupné v online sborníku konference.

Příspěvky nad očekávání daly nahlédnout do dynamiky světa IT

Soutěžní příspěvky byly hodnoceny ve čtyřech kategoriích – odborným panelem, firemními partnery, veřejností a letos poprvé také pozvanými středoškoláky, kteří se aktivně zapojili do přehlídky. Hodnotitelé se soustředili na odbornou úroveň řešení, inovativnost, uživatelskou přístupnost, ovšem brali v úvahu i společenskou relevanci. Během slavnostního vyhlášení výsledků opakovaně zazněla chvála na adresu letošní výborné úrovně studentských prací. Potvrdil to i Roman Dohnal z firmy Honeywell: „Letos byly příspěvky, řekl bych, až nad očekáváním. Dominantním tématem jsou velké jazykové modely a na ně navázaná reálná řešení.“ Dohnal předal jednu z cen firemních partnerů Václavu Sovákovi za zmíněné plánování letů dronů. Docent Milan Češka, člen programové komise Excelu, vyzdvihl různorodost hodnocených projektů: „Odborné komise letos ocenily 16 příspěvků, které prezentují nejlepší výsledky našich studentů v klíčových oblastech IT. Letos vzrostl důraz na efektivní využití AI v aplikacích. Kromě aplikačních výsledků komise ocenila několik teoretických prací s výzkumným potenciálem, a to včetně inovativního využití jazykových modelů pro návrh efektivního hardwaru, nových metod pro zpracování 3D scanů či lepší detekce deepfake. Nově se představily kvalitní práce z oblasti bezpečné umělé inteligence.“

Návštěvníci Excelu rozdali 2 195 hlasů, zvítězila u nich pětice projektů: Michal Novák s nástrojem pro extrakci multimediálních dat z obrazů pevných disků; univerzitní seznamka Brndr Petra Obšela a Daniela Pelánka, Václav Sovák s plánovačem letu dronů, Aneta Chalivopulosová s výzkumem stylizovaných obrazových efektů na 3D displeji a Jan Štefan Hodák s vlastní hrou v enginu Unity se systémem generování unikátních 2D světů. Excel@FIT 2026 ukázal, že výzkum studentek a studentů FIT VUT má velmi dobrou technologickou a vědeckou kvalitu a silnou praktickou aplikovatelnost. Navíc často řeší společensky zásadní témata. Pro samotné prezentující zůstává Excel možností vyzkoušet si veřejnou komunikaci a zažít kvalitní konfrontaci vlastní práce, včetně zpětné vazby průmyslových partnerů. Svět IT je mimořádně dynamický – Excel@FIT je příležitostí udržet si v něm přehled.

Fotogalerii z letošního Excelu najdete ZDE.

V úterý 5. května dopoledne zaplní chodby naší fakulty desítky posterů s prezentacemi studentských projektů. Ano, opět po roce na pár hodin ovládne Fakultu informačních technologií Excel@FIT. Akce je zaměřena na inovace v oblasti informačních technologií tak, jak je vnímá nastupující generace IT odborníků z řad našich studentů a studentek. Excel je příležitostí nahlédnout do budoucnosti vývoje IT technologií a současně událostí, která propojuje půdu technologické fakulty s firemním sektorem.

Každý rok při této příležitosti představí svůj projekt desítky prezentujících. O nejlepších návrzích hlasují návštěvníci, akademici i zástupci přítomných technologických firem. Do letošního ročníku se přihlásilo 88 studentů a studentek, z nichž pro závěrečnou přehlídku vybrali pořadatelé 76 příspěvků. Témata prací jsou široká a zásadní. Namátkou: Nástroj pro detekci falešných účtů na sociálních sítích, identifikace deepfake hlasových nahrávek pomocí biologických faktorů, systém pro hodnocení kvality sítí veřejné dopravy, nasazení AI nástrojů pro zjednodušení zpracování úřední agendy, plánovač inspekcí budov prováděných drony nebo třeba projekt hlasového asistenta, který s minimální prodlevou a spolehlivě podává akademické informace právě o naší fakultě. „Za mě studenti letos velice zajímavě používají moderní metody umělé inteligence a aplikují je pro řešení praktických problémů. Někteří zkoumají i relativně složitá vědecká témata – postkvantovou kryptografii, blockchainy, automaty a jejich aplikace,“ komentuje přihlášené práce výkonný předseda Excelu Petr Veigend.

O konferenci studentských projektů bývá velký zájem mezi technologickými společnostmi z regionu, jejichž zástupci zasedají v odborných hodnotících panelech. Je tomu tak i letos: Mezi dvěma desítkami společností jsou zastoupeny např. Honeywell, Thermo Fisher Scientific, Red Hat, SAP, GEN a další.

Rádi vás na Excelu přivítáme – začínáme panelovou diskusí „Není ajťák jako ajťák“ (9:00–9:45), následuje vlastní přehlídka studentských prací (10:00–12:25) a závěr obstará slavnostní vyhlašování vítězů (12:30–13:30). Přijďte se seznámit s těmi nejzajímavějšími nápady a realizacemi budoucích IT profesionálů.

Více informací k programu najdete na webu konference.

Zájem, vytrvalost a odvaha jít vlastní cestou pomáhají studentkám a absolventkám VUT uspět ve světě informačních a komunikačních technologií. Jejich příběhy ukazují, že cesta k ICT nemusí být předem daná a že k technologiím si lze najít cestu kdykoli. Studium sice přináší výzvy, ale zároveň nabízí prostor najít si vlastní směr a stát se součástí oboru, který formuje budoucnost. Tři studentky a tři absolventky popisují svou cestu k oboru a sdílejí zkušenosti se studiem i prací.

Mezinárodní den dívek v ICT, který připadá na 23. dubna, upozorňuje na genderové rozdíly v přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Připomíná, že dívky a mladé ženy mají v digitální budoucnosti své místo nejen jako uživatelky, ale i jako tvůrkyně a odbornice. Na VUT se mladé ženy s ICT nejvíce setkávají na Fakultě informačních technologií (FIT) a Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Patří mezi ně studentky Anna Jílková, Eliška Jordánková a Marie Cmíralová a absolventky Kateřina Fořtová, Gabriela Nečasová a Kateřina Vrána, které se podělily o své zkušenosti.

Různé začátky, stejný směr

Některé dívky si vztah k informačním a komunikačním technologiím vytvoří ve velmi útlém věku – zejména, pokud se oboru věnuje někdo z rodiny. Ne všechny se ale k technologiím dostanou tak brzy. Pro řadu dívek je rozhodující až kontakt s programováním na střední škole a v některých případech hraje roli i náhoda.

Studentka Telekomunikačních a informačních systémů Anna Jílková nikdy nebyla na humanitní obory a vždy ji to táhlo spíše k technice. „Ve druháku na gymplu, když jsme si měli vybírat semináře, jsem si řekla, že se nejdřív podívám, kam bych chtěla na vysokou. FEKT pro mě byla poměrně jasná volba,“ přibližuje Anna. Podobnou zkušenost má studentka Bioinženýrství Eliška Jordánková, která má IT v rodině. „Taťka je IT odborník a se starším bráchou byly počítače součástí našeho domova. Od hraní her jsem se přirozeně dostala k zájmu o to, jak vznikají, což mě přivedlo k první algoritmizaci a základům HTML i JavaScriptu,” popisuje.

Přes tátu se k technice dostala také Marie Cmíralová. „Vždycky mě hrozně bavilo koukat taťkovi pod ruce, když něco opravoval. Rádi jsme chodili do technických muzeí a já měla radost z toho, že konečně vím, jak některé věci fungují,“ líčí studentka Biomedicínské techniky a bioinformatiky, která se aktivně angažuje ve studentském spolku SPS FEKT a je také ambasadorkou programu.

Odlišnou zkušenost má Kateřina Fořtová, která dnes pracuje na pozici back-end programátorky vyhledávače Seznam.cz. Pro studium FIT se rozhodla až ke konci gymnázia, kdy jí kamarád ukázal programovací jazyk C++. „Nejsem ten případ, který by se na střední vrtal v elektronice. Programovat jsem se naučila až na FITu,“ říká mladá vývojářka.

Ještě větším obloukem se potom k IT dostala Gabriela Nečasová, která se věnovala hudbě na střední škole s uměleckou profilací. Technologie ji ale zajímaly. „Chtěla jsem vědět, proč počítač běží tak, jak běží, co je uvnitř, co se za tím skrývá,“ popisuje absolventka FIT, která dnes pracuje jako senior technical writer v Red Hatu a zároveň působí na Ústavu inteligentních systémů FIT.

První zkušenosti se studiem ICT

Přechod ze střední školy na technickou univerzitu bývá náročný sám o sobě. Pokud navíc studentky přicházejí z netechnického prostředí a ocitnou se v převážně mužském kolektivu, může jít o výraznou osobní výzvu.

Eliška Jordánková, která po základce zamířila na technicky zaměřenou střední školu, tento problém neměla. „Získala jsem tam vhodnou průpravu pro ICT, a to především v oblasti programování, což mi později při studiu na vysoké škole dost pomohlo,” pochvaluje si. Studium na VUT hodnotí pozitivně, zejména díky jeho praktičnosti, která jej podle ní ale zároveň dělá náročné. „Největší výzvou je pro mě zpracování rozsáhlých protokolů z měření, které vyžaduje hodně času a energie nad rámec výuky,” hodnotí Eliška.

Trochu větší „šok“ byl přechod na vysokou školu pro Kateřina Vrána, která k technice netíhla od malička a k programování se dostala až na střední škole. „Chodila jsem na gymnázium, kde byla spíše převaha holek a teď to bylo najednou úplně naopak,” popisuje první dojmy absolventka FIT, která dnes pracuje jako inženýrka strojového učení a AI koordinátorka v Tescanu. Průběh studia popisuje jako kontinuální pocit nervozity. „Vždycky byly na obzoru nějaké termíny a člověk se s tím musel nějak poprat. Nakonec ale vždycky stačilo věnovat tomu čas a ono se to nějak povedlo,“ doplňuje Kateřina.

I pro Kateřinu Fořtovou byly začátky výzvou. „První roky studia jsou náročné, dělá se převážně v programovacím jazyku C a zvlášť některé předměty chtějí intenzivní přípravu.“ Zlomilo se to podle ní až na konci druháku a třeťáku, kdy si našla témata, která ji bavila. Důležitost témat potvrzuje i Anna Jílková. „Velký rozdíl je učit se něco, co člověka baví, a něco, co ho nebaví. Příklady mi většinou seděly, ale teorie už byla těžší a musela jsem se občas přemáhat a prostě si k tomu sednout,“ upřesňuje Anna s tím, že je hlavně důležité se s nikým nesrovnávat.

Podle Marie Cmíralové je základem nebát se, zkusit si to a klást otázky. „Pocit, že na to nemám, jsem měla taky. Je ale super vystoupit z komfortní zóny, nebát se a vyzkoušet to,” zdůrazňuje studentka.

Specializace jako klíč k motivaci

Studium ICT nevede jen jedním nebo dvěma směry. Informační a komunikační technologie na VUT prostupují celou řadou oborů – od hardwaru a matematiky přes medicínu až po strojové učení. Každá dívka si může najít podoblast, ve které se cítí nejlépe, postupně se v ní specializovat a rozvíjet se až na špičkovou úroveň.

Pro Kateřinu Vrána byl při výběru zaměření důležitý především dopad. Vybrala si strojové učení, které jí umožňuje sledovat reálné výsledky. „Ať už v oblasti medicíny, kdy máme možnost zefektivňovat lékařskou péči, nebo v oblasti 2D a 3D dat, která má využití ve vědě nebo v kontrole kvality,“ upřesňuje absolventka. Ačkoli se dnes Tescan zaměřuje spíše na elektronovou mikroskopii, oblast zpracování medicínských dat Kateřina dále bedlivě sleduje.

Vidina přímého dopadu, ale také propojení se srdcovým tématem sportu, přitáhla ke studiu techniky také Elišku Jordánkovou, když objevila, že se na VUT může věnovat sportovním technologiím. Dnes se specializuje na datové analýzy a strojové učení. „Mým hlavním zájmem je využití datové analýzy ve sportu – věřím, že právě objektivní data mohou sportovcům poskytnout cennou zpětnou vazbu a pomoci jim k lepším výkonům,“ říká Eliška.

Cílevědomost a vytrvalost vedou k úspěchu

Předpoklady pro studium informatiky nejsou podle studentek a absolventek VUT nutně otázkou vrozených vloh, ale především cílevědomosti, odvahy, houževnatosti a pracovitosti. Přestože vidí, že se ICT stále někdy vnímá jako „mužský“ obor, předsudky podle nich postupně slábnou.

S předsudky se setkala například Kateřina Vrána, i když podle ní přicházely spíše z řad laiků mimo akademické prostředí. „Každý má pro něco větší nebo menší předpoklady, nemyslím si, že IT je v tomto výjimkou. Nikdo by se ale neměl nechat brzdit genderovými nebo jinými předsudky, pokud jej nějaká oblast zajímá a chtěl by se jí věnovat,“ zdůrazňuje absolventka.

Annu Jílkovou zase okolí nabádalo ke kariéře učitelky. „Argument byl, že budu mít odpoledne volno a budu se věnovat dětem. Jenže v technických oborech se otevírá spousta pozic, které umožňují alespoň částečnou práci z domu, a s menším úvazkem se dá práce s rodinou skloubit.“ Důležitá je podle ní cílevědomost. „Když má člověk cíl a jde si za ním, zvládne to. A když se něco nepovede, tak to prostě patří k procesu,“ připouští Anna.

Také Gabriela Nečasová vidí cílevědomost jako klíčový a univerzální předpoklad pro studium a práci v ICT. „Troufám si to tvrdit, samozřejmě, jen ze své zkušenosti – právě cílevědomost mě dostala tam, kde jsem teď.“ Předsudky podle ní existují ve všech oborech. „Často se týkají toho, že něco je výlučně mužská nebo ženská role, ale podle mě se to zlepšuje,“ hodnotí absolventka. Spíše pozitivně vidí genderovou problematiku v IT i Kateřina Fořtová. „Musím říct, že na nějaké předsudky typu ‚IT je pro kluky‘ jsem nikdy nenarážela. V Seznamu jsem v týmu vyhledávače jediná holka. Ženy pracují spíše ve výzkumu nebo datové analytice. Ale já jsem i tak dobře zapadla do kolektivu,“ pochvaluje si.

„Pokud vás ICT alespoň trochu láká, dejte tomu šanci,“ vzkazuje středoškolačkám Marie Cmíralová. Zároveň připomíná, že v dnešní době mají dívky spoustu možností, jak se s oborem seznámit, například prostřednictvím kurzů, workshopů nebo letních škol. „Právě tam může člověk ztratit ostych, získat základní přehled, potkat super lidi z oboru a zjistit, že v IT je neskutečně mnoho směrů, kterými se dá ubírat,“ uzavírá Marie.

VUT přibližuje dívkám obor právě prostřednictvím aktivit, jako je Letní škola IT pro holky nebo TogetHER in tech. Budoucí vývojářky a programátorky si zde mohou technologie „osahat“ a setkat se se současnými studentkami a absolventkami. Univerzita tím dlouhodobě podporuje otevřenost technických oborů a ukazuje, že informační a komunikační technologie mohou být pro dívky přirozenou volbou.

Příběhy studentek a absolventek VUT dokládají, že cesta k ICT není jednotná ani předem daná. Důležitá je především chuť učit se, vytrvat a hledat vlastní směr. Právě rozmanitost zkušeností a pohledů přitom patří k tomu, co tento obor posouvá dál.

Autorka textu: Tereza Walsbergerová