Detail předmětu

České umění 1. poloviny 20. století v souvislostech - zimní

ICUZ Ak. rok 2016/2017 zimní semestr 3 kredity

Aktuální akademický rok

Přehled uměleckých směrů, osobností, tendencí malířství a sochařství dvacátého století v českých zemích. Pozornost je věnována jevům, ztělesňujícím nebo navazujícím na expresionismus, kubismus, surrealismus, abstrakci, ale i proměnám pojetí krajiny, reflektuje neoklasicismus, regionalismus, akademické umění. Přednáška průběžně upozorňuje na provázanost českého a evropského umění ve sledované době, působení významných osobností českého umění v Evropě a přímým vlivům evropských a světových směrů v Čechách. V souladu s bádáním posledních desetiletí upozorňuje na mezinárodní aspekty tvorby umělců považovaných doposud za specificky české (například ze skupiny Osma), mapuje vlivy Neue Sachlichkeit i neoklasicismu u nás, zdůrazňuje provázanost českého umění s Paříží a jejími směry (kubismus, neokklasicismus, surrealismus), zdůrazňuje roli symbolismu a jeho tvůrců nejen před 1. světovou válkou, ale i po ní. Mapuje málo známou sféru abstraktní tvorby v Čechách a zaměřuje se i na některé aktivity mimo Prahu (České Budějovice, Brno, Kolín).

Garant předmětu

Jazyk výuky

česky, anglicky

Zakončení

zkouška (kombinovaná)

Rozsah

  • 26 hod. přednášky

Bodové hodnocení

  • 100 bodů závěrečná zkouška

Zajišťuje ústav

Získané dovednosti, znalosti a kompetence z předmětu

Základní fenomény a osobnosti českého výtvarného umění XX. století s důrazem na nové pohledy na provázanost českého a světového umění sledované doby, na doposud méně známé osobnosti známých skupin (Tvrdošíjní), na méně známé umělecké směry (neoklasicismus, Neue Sachlichkeit v Čechách, abstrakce 30. let).

Cíle předmětu

Schopnost orientovat se v základních fenoménech a osobnostech výtvarnmého umění v českých zemích v kontextu evropském. Cílem je dobrá znalost českého umění v souladu se současnými poznatky o přesazích a souvislostech českého umění nejen v tradičně preferovaných tématických okruzích (expresionismus, kubismus, poetismus, surrealismus), ale i ve sférách symbolismu a osudů jeho aktérů po 1. světové válce, v akademickém umění, neoklasicismu, abstrakci.

Požadované prerekvizitní znalosti a dovednosti

Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury.

Osnova přednášek

  1. Mezigenerace. Jindřich Prucha. Miloš Jiránek jako malíř, organizátor, esejista. Karel Myslbek a jeho reflexe španělské malby. Výrazný vliv McNeill Whistlera na českou malbu.
  2. Skupina Osma v souvislostech. Munchovská malba v Čechách. Bohumil Kubišta a jeho vliv na další generace. Emil Filla. Antonín Procházka, Otakar Kubín - Coubine v kontextu francouzského neoklasicismus 20. let. Německá složka skupiny (Horb, Kars - jeho tvorba v Čechách i ve Francii, Feigl, Pittermann-Longen - mezi malířstvím, divadlem, literaturou). Těsné osobní i pracovní vztahy skupiny Osma a Die Brücke.
  3. Skupina výtvarných umělců. Spor o kubismus. Emil Filla, Vincenc Beneš, Vincenc Kramář. Umělecký měsíčník. Srovnání paralelní výstavní činnosti Mánesa a skupiny, odlišné pojetí avantgardního francouzského umění.
  4. Symbolismus druhé vlny. SURSUM, souvislosti, protagonisté (Josef Váchal, jeho tvorba grafická, knihařská, malířská). Jan Zrzavý - jeho expresívní počátky, významný tvůrčí vztah s Bohumilem Kubištou, vzájemné působení. Jaroslav Horejc - jeho výrazný přesah do neoklasicismu a art deco), další osobnosti (Konůpek, Kobliha, Adámek). Umělci a jejich autostylizace.
  5. Sochaři Jan Štursa a Otto Gutfreund - problematika kubismu a civilismu v českém, sochařství. Problém pomníku v českém sochařství počátku XX. století.
  6. Skupina Tvrdošíjných. S. K. Neumann jako literát, výtvarný kritik a teoretik. Reflexe futurismu a bergsonismu. Almanach pro rok 1914. Skupina založena na osobních kontaktech s Bohumilem Kubištou. Josef Čapek, Václav Špála, Rudolf Kremlička, Jan Zrzavý, Vlastislav Hofman, Otakar Marvánek. Osobní provázanosti i odlišnosti.
  7. Devětsil a poetismus. Zrození spolku, manifesty, proměny názoru, Karel Teige, Adolf Hoffmeister, František Muzika. Výstavy, obrazová báseň. Artificialismus. Jindřich Štyrský - Toyen.
  8. Umělecká Beseda a její časopis ŽIVOT (Život a Mythus). Jarešova skupina. Karel Boháček, Václav Rabas, malíř, grafik, sochař. Vlastimil Rada. Vojtěch Sedláček.
  9. Sociální skupina. Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík, proměny jeho tvorby od civilismu až k pozdní abstrakci. Podpora řady mladých generací na půdě Umělecké besedy - Tvrdošíjní, Devětsil, Skupina 42, UB12.
  10. Neoklasicismus. Výstava dekorativních umění v Paříži roku 1925. Reflexe tvorby André Lhoteho a Tamary Lempické. Neokubismus, erotismus, Nová věcnost v Čechách (Ernest Neuschul, následníci Jana Zrzavého). Alfred Justitz. Jaroslav Král jako významný brněnský neoklasicista. Svérázný regionální malíř František Podešva, vycházející z neoklasicismu.
  11. Významné solitérní osobnosti meziválečné éry - Jan Bauch (srovnání s Kokoschkou). František Tichý (francouzský kontext). Josef Lada, počátky - eklektismus, političnost, zrod stylu, mýty, ambice, vrstvy jeho díla. Zdenek Rykr anebo naprostý originál v kontextu českého umění (malířství, design, objekt, performance, dripping aj.) Kolínskéhý okruh sdružující významné fotografy a malíře. Mezigenerační a meziregionální provázanost mezi Kolíne

Průběžná kontrola studia

Hodnocení studia je založeno na bodovacím systému. Pro úspěšné absolvování předmětu je nutno dosáhnout 50 bodů.

Kontrolovaná výuka

Test.

Nahoru