Aktuality

Co se stane s dopravou, když město uzavře například tunel? Odpověď hledá výzkum z FIT VUT

Městská doprava bývá bolehlav pro místní i přespolní. Důkaz pravidelně poskytuje Brno. Aktuálně máme v živé paměti následky uzavírky Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Diskusní fóra zaplavily stížnosti na nedostatečnou koordinaci prací a na důsledky omezení v dopravě. Dají se ale následky podobného opatření detailně mapovat, anebo dokonce předpovídat? O to se s pomocí zpracování bohatých dat pokouší doktorandka FIT VUT Magdaléna Ondrušková, členka výzkumné skupiny Dexter@FIT. Vyvíjí webovou aplikaci pro analýzu dopravní situace Analyticity. Projekt kombinuje informace hned z několika zdrojů: Svá data s ním sdílí Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic nebo navigace Waze. Aplikace umožňuje sledovat detaily aktuální dopravní situace a do budoucna by měla umožňovat predikci změn v závislosti na typu události.

Analyticity nabízí aktuálně pro Brno a jeho nejbližší okolí přehlednou mapovou vizualizaci a interaktivní nástroje. Uživatelé mohou sledovat a vyhodnocovat aktuální dopravní situaci, v mapě si snadno vyfiltrují zácpy, nehody, uzavírky nebo intenzitu provozu. Historická data pak umožňují sledovat vývoj dopravy v čase a zapnout si predikci rizika nehod dle místa, počasí a času a také přehled typické dopravní situace v ulicích dle dne v týdnu a hodiny. Součástí aplikace jsou statistické přehledy a dashboardy, které zobrazují například četnost a délku dopravních zácp a nehodovost dle konkrétních úseků silnic.

Základní uživatelské rozhraní aplikace Analyticity
Základní uživatelské rozhraní aplikace Analyticity

Kolony jako motivace

„Všechno začalo v předmětu Projektové praxe. Doktor Jiří Hynek vypsal hned několik datových projektů založených na spolupráci s městem Brnem. Lákala mě doprava – dojížděla jsem tehdy pravidelně do Brna autem ve směru od Hodonína a těch komplikací jsem si užila dost. Spoustu času jsem ztratila v kolonách,“ vzpomíná na začátek projektu Magdaléna Ondrušková. Téma následně zpracovávala pro diplomovou práci a zabývá se jím i nyní na doktorském studiu pod vedením docenta Radka Burgeta.

Aplikace využívá mimo jiné data z populární navigace Waze. „Společnost navazuje spolupráci s městy, jde o službu Waze for Cities. Bylo tomu tak i v případě Brna a jeho portálu data.Brno, což byl hlavní datový zdroj pro mou diplomku. Pro disertaci a další výzkum jsem se chtěla dostat k datům přímo, bez zprostředkovatele, protože Waze městům poskytuje jen jednu vrstvu informací. A spolupráci nabízí i univerzitám. To byla naše cesta ke specifickému zdroji informací,“ rekapituluje autorka aplikace.

Silná stránka řešení spočívající v kombinaci několika zdrojů dat je současně vývojářským oříškem. „Velkým problémem jsou duplicity: Totožná událost, třeba autonehoda, se najednou může objevit v záznamech několika zdrojů. Anebo k ní máme vícero záznamů v totožném zdroji – typicky třeba hlášení několika řidičů právě v navigaci typu Waze. Propojit pak všechno na základě lokalizace a časové informace je výzva,“ přiznává Magdaléna. Každý ze zdrojů poskytuje jiný typ informace a navzájem se doplňují. Příklad? Malá nehoda, „ťukanec“, kdy není na místo přivolána policie – nicméně právě Waze podobnou událost registruje. A platí to i naopak: Nehodu v zapadlé uličce s minimálním provozem v okrajové čtvrti zase spíše eviduje Policie ČR.

Aplikace pracuje s četnými dashboardy
Aplikace pracuje s četnými dashboardy

Město bez tunelů

Jednou z konkrétních ukázek využití aplikace Analyticity je případová studie „Pisárky bez tunelů“, která zkoumá dopady nedávného (12. října 2026) uzavření Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky na dopravu v Brně. Prostřednictvím analýzy dopravních dat porovnává situaci před uzavírkou a během ní a sleduje, jak, a hlavně kde se omezení provozu na důležitých komunikacích promítlo do dopravních zácp, délky zdržení i zatížení okolních ulic. Výsledky ukazují, kam se doprava po uzavření tunelů přesměrovala, na kterých trasách se komplikace nejvýrazněji projevily a jak se jejich intenzita měnila v průběhu dne. „Na tomto případu mi přišel zajímavý rozdíl mezi navrhovanou objízdnou trasou a reálným chováním řidičů, což ovlivnily samozřejmě i navigace,“ komentuje Ondrušková a dodává: „Je třeba se v rámci plánování dopravy zamýšlet na vícero alternativami vývoje.“

Když Magdaléna dostane otázku na funkcionalitu, kterou by u svého projektu zvlášť vyzvedla, je si odpovědí jistá: „Jsem hrdá na celek, jeden ucelený dataset, který poskytuje komplexnější obrázek dopravy.“ Evidence stávajícího a historického stavu dopravy ovšem není jediným cílem jejího projektu. Tím druhým, jemuž se teď autorka se spolupracovníky z řad studujících intenzivně věnuje, je simulace možného vývoje dopravní situace. Tedy nejen reportování, ale i predikce. „Rádi bychom vyvinuli model, který dokáže co nejpřesněji předpovědět změny v dopravě na základě uzavírky či uzavírek, konkrétního počasí, plánovaných velkých akcí typu brněnské ohňostroje a tak dále,“ popisuje další metu projektu Ondrušková. První verze predikčního modelu je hotová, ale je potřeba dále pracovat například na úpravě podkladových dat pro přesnější předpověď. V průběhu příštího roku by měla být připravena verze, kterou bude možné testovat dále v praxi.

Právě v praxi by projekt Analyticity – a konkrétně jeho predikční model – mohl pomoct k přesnějšímu plánování souběhu uzavírek a návrhu objízdných tras tak, aby byla rozhodnutí jistější. Rýsuje se taky spolupráce s městem Most, které má o projekt zájem. „Ideálním cílem je použitelnost pro všechny obce České republiky. Snažíme se systém vyvíjet jako přenositelný. Proto taky pracujeme s otevřenými datasety, které jsou k dispozici napříč republikou.“ Toto je budoucnost projektu – budoucnost svou Magdaléna Ondrušková zatím detailně neřeší. „Především chci dokončit svůj výzkum.“ dodává autorka, která se hrdě hlásí k tomu, že její sestra před cestou do Brna aplikaci používá. Aby se vyhnula ranním kolonám.

Autorka aplikace Magdaléna Ondrušková
Autorka aplikace Magdaléna Ondrušková
[img]

Jailbreak útoky a indická kyberbezpečnostní platforma: Zveme vás na podzimní Brněnské bezpečnostní setkávání

Všechny zájemce o kybernetickou bezpečnost a studenty zvlášť zveme na podzimní běh už tradičního Brněnského bezpečnostního setkávání. Přednáškový cyklus brněnské cyber security komunity je pořádán „bezpečáky“ z FIT VUT, FEKT VUT a FI MU. Tentokrát přednášející zavítají FEKT.

🕒úterý 24. listopadu od 17:30, posluchárna SF1.141

📍Technická 12, FEKT VUT

Těšit se můžete na dva příspěvky:

Petr Kaška (FIT VUT): Automatizovaná tvorba obranných pravidel proti promptovým útokům na LLM

  • Jailbreak útoky umožňují obejít bezpečnostní omezení velkých jazykových modelů pomocí vhodně formulovaných vstupů. V přednášce si stručně ukážeme, jak tyto útoky fungují, a představíme naši obranu AlcaTRAz. Ta pomocí genetického programování hledá drobné úpravy vstupního promptu, které dokážou narušit jailbreak, aniž by bylo nutné zasahovat do samotného modelu. Na závěr se podíváme na možnosti praktického použití této metody, její přenositelnost mezi modely a současná omezení.

Milan Patnaik, CRoCS MU / IIT Madras: Cybersecurity and IT/OT Convergence

  • Přednáška představí kyberbezpečnostní rizika spojená s propojováním podnikových informačních systémů a průmyslových technologií a možnosti, jak obě prostředí účinně chránit před kybernetickými útoky. Na příkladu indické platformy ZeroHack autor demonstruje nástroje pro odhalování bezpečnostních hrozeb, identifikaci zranitelností a ochranu kritické infrastruktury.


Petr Kaška z FIT VUT
Petr Kaška z FIT VUT


[img]

O víkendu zaplní FIT konference OpenAlt

Otevřený software, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, 3D tisk a taky internet věcí. Fakulta informačních technologií VUT bude o víkendu 7.–8. listopadu 2026 hostit 21. ročník konference OpenAlt. Dvoudenní setkání nabídne přednášky, workshopy i praktické ukázky a propojí odborníky, vývojáře, studenty a nadšence do otevřených technologií.

Konference OpenAlt patří mezi největší tuzemská setkání zaměřená na otevřený software, hardware a data. Vedle technických témat se věnuje také ochraně soukromí, digitální svobodě, otevřené vědě a vzdělávání. Její program každoročně vytvářejí ti, kdo se chtějí podělit o své zkušenosti a představit vlastní projekty.

Program letošního ročníku je opět široký. Návštěvníci se například dozvědí, jak AI mění práci linuxových administrátorů – zájemci o umělou inteligenci se ostatně mohou těšit na řadu programových bodů, například na praktický workshop zaměřený na fungování autonomních AI agentů. Přednášky věnované bezpečnosti představí mimo jiné zranitelnosti domácích routerů, ochranu před útoky na softwarový dodavatelský řetězec nebo možnosti digitální sebeobrany. Prostor dostanou také alternativní mobilní operační systémy, programování vestavěných zařízení či praktické možnosti 3D tisku.

Do programu se zapojí i doktorand a člen výzkumné skupiny Security@FIT Jakub Reš představí výzkum zaměřený na bezpečnost velkých jazykových modelů, kterému se věnuje ve spolupráci se společností Red Hat. Jeho přednáška Surgery on a Brain: Live-Patching Facts in LLMs with ROME ukáže, jak lze cíleně upravovat informace uložené v jazykových modelech, jaká bezpečnostní rizika takové zásahy přinášejí a jak je možné neoprávněné manipulace odhalovat. 

Vedle přednášek budou součástí konference také praktické workshopy a doprovodný program s ukázkami otevřených technologií a komunitních projektů. OpenAlt tak nabídne i prostor pro sdílení zkušeností, navazování kontaktů a diskuse mezi profesionály i technologickými nadšenci.

📅 Kdy: 7.–8. listopadu 2026, 9:30–16:00
📍 Kde: Fakulta informačních technologií VUT, Božetěchova 1/2, Brno

Podrobný program a informace pro návštěvníky najdete na webu konference OpenAlt 2026.

[img]

Přihlášky do bakalářského studia pro akademický rok 2027/2028 jsou otevřeny

Přihlášky do bakalářského studia můžete podávat od 1. listopadu 2026 do 31. března 2027. 

Bakalářské studium na FIT VUT nabízí pevný technický základ napříč oblastmi IT – od AI přes počítačové sítě a kybernetickou bezpečnost až po hardware. Chcete zjistit, jaké možnosti studium na FIT otevírá? Prozkoumejte tematické cesty bakalářským studiem nebo se zeptejte přímo našich studentských ambasadorů, kteří se rádi podělí o své zkušenosti.

Studium na FIT není jen o teorii. Studenti mají možnost zapojit se do praktických projektů, spolupracovat s technologickými firmami nebo se zapojit do výzkumu. Získávají tak nejen odborné znalosti, ale i zkušenosti, pro které jsou naši absolventi ceněni na trhu práce.

Chcete poznat fakultu osobně? Přijďte na některý z našich Dnů otevřených dveří. Prohlédnete si prostředí fakulty, učebny i laboratoře a budete mít příležitost popovídat si se studujícími a zeptat se na vše, co vás ohledně studia na FIT zajímá.

 

[img]

Kingdom Come i hollywoodské filmy: O motion capturingu promluví Štěpán Kment

Jak se pohyby a herecké výkony proměňují v animace digitálních postav ve filmech a počítačových hrách? Dokáže v budoucnu  umělá inteligence nahradit živé herce při jejich tvorbě? O technologiích využívaných při vývoji počítačových her a ve filmových produkcích bude v pondělí 9. listopadu 2026 od 12:00 pro studující FIT VUT přednášet přední český odborník na technologie motion capture a performance capture Štěpán Kment.

Kment se více než dvacet let věnuje technologiím umožňujícím zaznamenávat pohyb lidí a zvířat a převádět jej do digitální podoby. Začínal s nimi v herním studiu Bohemia Interactive, pokračoval ve Warhorse Studios. Podílel se například na vývoji počítačových her Kingdom Come: Deliverance II nebo herní série Arma, současně ale spolupracoval i na filmových produkcích Alita: Bojový anděl, Valerian a město tisíce planet nebo Wanted. Jako technický supervizor a vývojář spolupracoval rovněž s novozélandským studiem Weta Digital (dnes Weta FX), které patří ke světové špičce v oblasti digitálních vizuálních efektů. V současnosti působí ve společnosti Universal Production Partners (UPP), kde navrhoval a vedl technologický vývoj moderního studia pro snímání pohybu a hereckého projevu. Spolu s kolegy vyvinul také specializované kamerové systémy pro stereoskopický záznam mimiky obličeje a komplexní software pro řízení natáčení. Jeho specializací je samotné snímání pohybu i vývoj technologií a softwarových nástrojů, které proces umožňují. Jde o technologie, bez nichž se současné hry a filmy neobejdou.

Z webové prezentace společnosti UPP
Z webové prezentace společnosti UPP

V přednášce „Motion & Performance Capturing“ představí základní principy snímání pohybu i komplexního záznamu hereckého výkonu, které se využívají při animaci digitálních postav v počítačových hrách a filmech. Přiblíží jednotlivé kroky, jimiž musí zaznamenaná data projít, než je možné převést je na výsledný 3D model postavy. Pozornost bude věnovat rovněž budoucnosti těchto technologií, zejména možnostem využití generativní umělé inteligence při zpracování pohybových dat a otázce, zda by AI mohla jednou zcela nahradit skutečné herce při tvorbě digitálních animací.

Přednáška se uskuteční v posluchárně D0206 v rámci předmětu Základy herního vývoje (IZH), jehož garantem je profesor Martin Čadík. Kurz seznamuje studenty s teoretickými základy i praktickými postupy vývoje počítačových her, včetně práce s herním enginem Unity. Pravidelnou součástí výuky předmětu jsou přednášky odborníků z herního průmyslu. Dalším z pozvaných by měl být hudební skladatel a programátor hudby Adam Sporka. V prosinci se podělí například o své zkušenosti z práce na obou dílech hry Kingdom Come: Deliverance.

Tým Warhorse Studios podílející se na motion capturingu
Tým Warhorse Studios podílející se na motion capturingu


Z webové prezentace společnosti UPP
Z webové prezentace společnosti UPP | Autor: UPP


[img]

Stránka:

Odebírejte novinky FIT

odebírat přestat odebírat

Nahoru