Aktuality

Souvisí váš výzkum s digitálními inovacemi s dopadem na kvalitu života stárnoucí populace? Pak je tady nová příležitost

Studujete bakaláře, magistra nebo doktorát a váš výzkum se může týkat digitální inovace s dopadem na zdraví a život stárnoucí populace? Pak vás může velmi zajímat první ročník vyhlášené soutěže projektů CLARA Young Innovator Award.

Tematické zaměření soutěže je poměrně široké, pořadatelé namátkou uvádějí následující aplikační oblasti: monitoring kognitivního a fyzického zdraví člověka, nástroje pro výzkum stárnutí, softwarová řešení pro detekci a návrh proteinů atd. Jednotícím prvkem nominovanýcgh projektů by vždy měl být reálný dopad na člověka.

Projekty mohou být v různém stupni rozpracovanosti, může jít o práci jednotlivce i týmovou, pokud týmovou, pak do počtu 4 zúčastněných osob. Zapojení odborníci by měli být mladší 35 let.

V porotě usednou přední čeští i mezinárodní odborníci v oblasti výzkumu umělé inteligence, namátkou dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) nebo Jean Marie Bouteiller (University of Southern California). Ti, kdo uspějí, se mohou těšit na velmi zajímavou finanční odměnu (2000 eur), ale také na odborný mentoring, pomoc s realizací projektu a podporu při podávání příspěvků na přední vědecké a technologické konference. Právě tento důraz na další rozvoj projektů a vybudování sítě důležitých kontaktů odlišuje nové ocenění od podobných aktivit.

Soutěž pořádá interdisciplinární centrum excelence CLARA, jejímž významným partnerem je International Clinical Research Center, což je společný projekt Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

A to nejdůležitější na závěr: Nominovat svůj projekt můžete do 15. března 2026. Více informací najdete zde.

[img]

Analýzy mediálního obsahu s pomocí AI? Zúčastněte se Lakmoos hackatonu

Jeden z nejúspěšnějších start-upů vzešlých z prostředí Fakulty informačních technologií – to je Lakmoos AI. Společnost založená v roce 2023 se zaměřuje na vytváření pokročilých modelů strojového učení schopných simulovat, jak cílové skupiny lidí myslí, cítí se a chovají. Tedy laicky řečeno: „naklonovat lidi“. To umožňuje poskytovat okamžité a přesné poznatky pro tržní průzkum, marketing či strategická rozhodnutí a současně eliminovat výrazné časové a finanční náklady potřebné pro práci s početnými respondenty. Podle zakladatelů společnosti se přístup založený na strojovém učení a např. využívání AI agentů vyrovná zlomu, který kolem roku 2005 přineslo online dotazování. Lakmoos se pohybuje na globálním trhu s odhadovanou celkovou hodnotou dva biliony korun. A je velmi úspěšný.

V březnu se společnost vrací na „domácí“ na půdě: Uspořádá na FIT čtyřiadvacetihodinový hackaton týmů „Media Intelligence“. Jeho cíl: Návrh a implementace backendové služby, která by dokázala shromažďovat mediální obsah z vybraných zdrojů, na jejich základě vytvářet strukturované souhrny, a poskytovat analytické závěry. Pokud vás téma zajímá, nabízíme aktuálně možnost registrace maximálně pětičlenných týmů. 

  • Termín: 19.–20. 3. 2026
  • Místo: FIT VUT, místnost č. C228

A vítěz? Ten si přijde na zajímavou finanční odměnu. Jídlo a pití jsou zajištěny.

Deadline pro přihlášky na akci je 1. března 2026. Hlásit se můžete ZDE.

[img]

Společná práce evropských výzkumníků, umělců a zemědělců je ve finále. Přijměte pozvání na slavnostní setkání k projektu Hungry EcoCities

Čtyřletý evropský projekt Hungry EcoCities, (nejen) koordinovaný týmem z FIT VUT pod vedením doc. Pavla Smrže, se blíží do finále. A jeho součástí je i setkání členů hlavního týmu projektu, vybraných zúčastněných umělců, partnerů a přispěvatelů v Koppert Cress v holandském Westlandu, centru inovativní produkce potravin. Akce se uskuteční 24. února a nabízí pro předem registrované možnost zúčastnit se jí online. Hostem podvečera bude i v Česku známá spisovatelka Carolyn Steel, která ve svých knihách (jmenovitě např. v titulu Sitopie: Jak zachránit svět pomocí jídla) předestřela vizi budoucí produkce potravin a inspirovala samotný evropský projekt.

Smyslem chystaného „Grand Gathering“ je shrnout průběh projektu, podělit se o nejzajímavější výsledky a poznatky, které mohou pomoci inovovat způsoby zajišťování potravin v budoucnosti, primárně v městském prostředí a udržitelným způsobem. Ano, řeč je v souvislosti s informačními technologiemi skutečně o potravinářském a šířeji zemědělském sektoru. Potraviny a způsoby, jimiž je získáváme, mohou působit jako všední záležitost. Za každým soustem, které jíme, je však dlouhý řetězec začínající u zemědělce a pokračující přes skladování a logistiku až po distribuci. A tyto řetězce jsou dnes silně ovlivňovány změnami: migrace (nejen) do měst, klimatická změna či nesamozřejmost zajištění potravinových zdrojů, a to zvlášť pro městské prostředí budoucnosti. Přinést kreativní a netypické podněty pro to, jak zmíněným změnám čelit, si za cíl stanovil právě projekt Hungry EcoCities. Výjimečný je tím, že propojuje oblasti, u nichž bychom to asi nečekali: umělou inteligenci, zemědělství a umění.

Hledání optimálních zvukových sekvencí pro podporu růstu rostlin. Zachycení tradičních postupů jihoitalského výrobce parmské šunky technologicky výjimečným způsobem. Monitorování interakce půdy a bioodpadu, který vzniká z kompostovatelné skulptury vytvořené 3D tiskem. To je jen pár z řady originálních nápadů podpořených v rámci druhé výzvy projektu. Co na Hungry EcoCities okamžitě upoutá i laika, je spojení tří světů. Na každém podprojektu spolupracovali malí a střední zemědělci, zhruba dvacítka umělců pod vedením tří velkých designérských studií (turínské architektonické studio Carlo Ratti Associati, berlínské Studio Other Spaces a jedni z nejvýznamnějších světových architektů sdružení kolem Rema Koolhaase) a také vědci z oblasti IT či agronomie. Společný cíl jejich snažení by se dal shrnout následovně: Zavádění digitálních technologií v zemědělském sektoru pomocí umělecky motivovaných experimentů. Výsledky spolupráce v uplynulých třech letech vás svou neortodoxní a současně vysoce praktickou povahou překvapí. Schválně, koukněte např. na sérii videí projektu.

Sám Pavel Smrž upozorňuje, že FIT k Hungry EcoCities nepřispívá jen svou koordinační rolí (organizací výzev, otevřených soutěží nebo zajišťováním vykazování činnosti), ale také odbornou podporou v oblasti implementace AI nebo senzorů IoT. V souvislosti s projektem vzniklo na fakultě také několik studentských prací, např. souvisejících s monitoringem životního cyklu brouka potemníka moučného. „Výzvou bylo třeba praktické použití IoT technologií, zvlášť pokud je nasazujeme v zemědělství a často v podmínkách vzdálenějších stanovišť, na pastvinách či v horách,“ naráží Smrž na problém výměny akumulátorů a praktické obsluhy zařízení.

Hungry EcoCities není standardní evropský projekt. Tím, že propojuje informačních technologie a tak tradiční sféru, jakou je drobné zemědělství, farmářství, bourá zažité stereotypy umělců a „ajťáků“. Ostatně, přesvědčte se sami. Zaregistrujte se na online slavnostní setkání zde.

Autor: Hungry EcoCities

[img]

Počítačové vidění a grafika + hory = HiVisComp. Letos pojedenácté

Přednášky špičkových odborníků, networking i sport – takto je namíchaný program už tradiční konference High Visual Computing alias HiVisComp. Tento mix zajistil akci popularitu mezi komunitou i specializovanými firmami. Jedenáctý ročník HiVisComp se letos konal ve dnech 28.–31. ledna 2026, a to tradičně v horském prostředí, tentokrát ve Staré Lesné ve Vysokých Tatrách. Nejstručněji můžeme dění popsat jako neformální inspirativní setkání odborníků na počítačovou grafiku, zpracování obrazu a počítačové vidění. Jenže to je definice, která vše krutě zjednodušuje.

Konference byla založena v roce 2014 „naším“ prof. Martinem Čadíkemdoc. Jaroslavem Křivánkem (ČVUT / MFF UK). Po Křivánkově předčasném úmrtí v roce 2019 Martin Čadík dokončil následující ročník akce sám, přirozeně výrazně v duchu vzpomínek na zesnulého kolegu a kamaráda. Následující dva ročníky znemožnila pandemie covidu. Od roku 2023 se však v tradici pokračuje, a to i díky organizační pomoci prof. Daniela Sýkory, resp. čerstvě prof. Ondřeje Chuma (oba ČVUT).

Top výsledky prezentované komunitě

Během let si konference HiVisComp vybudovala velmi solidní oborovou pověst. Je to dáno i tím, jak poznamenává sám Čadík, že má charakter komunitního setkávání bez oficiálních výstupů typu sborníků. Mohou na ní tak zaznít i zcela nové a klíčové poznatky, které se v blízké budoucnosti objeví na některé z největších oborových akcí typu ICCV a ECCV. Výběr prezentovaných příspěvků je náročný, ostrý. Za celou dobu přijali organizátoři přes 1 000 abstraktů, s přednáškami vystoupilo 33 zvaných řečníků, vše velká jména oboru. Letos se k nim zařadil John Collomosse (University of Surrey) se zajímavým tématem možnosti detekce a boje s dezinformacemi skrze využití embedded trust signals, jako jsou digitální vodoznaky, otisky obsahu nebo kryptograficky podepsaná metadata (technologie C2PA vyvinutá ve spolupráci se společností Adobe). Druhým zvaným řečníkem byl Martin Saska (FELT ČVUT) s tématem výzev počítačového vidění u autonomních dronů, resp. jejich rojů – což je problematika, s níž slaví úspěchy nejen na velkých konferencích. A je to vlastně velmi zajímavá otázka i skrze paralely (které Saska užívá) s vnímáním ptáků, kteří jsou součástí hejna. Také dron musí mít např. superrychlou kameru s okamžitou reakcí na chování objektu vedle něj. Posledním letošním zvaným řečníkem byl pak Dániel Baráth (ETH Zürich) prezentující problematiku multimodálního porozumění 3D scénám v rámci počítačového zpracování. Toto je výzkum čistě na poli počítačového vidění, navíc „cutting-edge research“ pracující s grafem scény – výhody jeho rekonstrukce (například pro párování objektů) Baráth ve svém příspěvku demonstroval. V rámci dalších přednášek pak vystoupil např. Karol Myszkowski (Max-Planck-Institut für Informatik) a také „náš“ Michal Hradiš s tématem strojového zpracování rukopisných historických pramenů.

Profesor Martin Saska se svým příspěvkem


Přednášející Dániel Baráth


Přednáška Johna Collomosse

„Na články se možná zapomene, na HiVisComp ne.“

Byl letošní ročník konference něčím specifický? Když se nad otázkou Martin Čadík zamýšlí, jako první ho napadne nadstandardní přednáškový sál, resp. rovnou moderně zrenovovaná přednášková hala Slovenské akademie věd. „Počasí bylo horší než v roce 2015, kdy se ve Vysokých Tatrách konal HiVisComp poprvé. Na sjezdovky to bylo dobré a naštěstí se nikomu nic nestalo, ostatně úraz byl za těch jedenáct let jediný. No a potěšila mě účast výzkumníků Palacké univerzity.“

Dost stresu, hodně práce, která ale dává smysl, tak charakterizuje svůj vztah k HiVisComp Čadík. „Je to něco, co jiné česko-slovenské odborné komunity měly, my dlouho ne. Je zjevné, že to lidi baví. A je skvělé sledovat, jak se po přednáškách rozjede neformální zábava, na níž se témata dále řeší. Ten koncept prostě funguje.“ S nadsázkou pak čerstvý profesor FIT VUT dodává: „Na mé články se možná zapomene, na HiVisComp ne.“ Na otázku, zda si dokáže představit, že tradice konference jednoho dne skončí, Čadík odpovídá jednoznačně: „Ne, to bych nechtěl. Uvažoval jsem ale, zda organizaci nepředat někomu mladšímu, je to přece jen vyčerpávající. Ovšem rušit rozhodně nic nechci. Dokud to lidi baví, chci, aby to žilo. Mimochodem: Objevil se nedávno i návrh na letní běh HiVisComp, ale zatím se nenašel odvážlivec, který by si akci vzal pod sebe.“

Martin Čadík zcela vpravo



HiVisComp je jednoduše organizačně náročná konference, která je možná i díky sponzorům, jako je společnost Chaos a King Abdullah University of Science and Technology. Letos pořadatelé přivítali na 70 účastníků. „A to existují kolegové, kteří zimu prostě nemají rádi a horám v tomto období se vyhýbají,“ říká s úsměvem Martin Čadík. Nepřekvapí tedy, že příští, dvanáctý ročník akce má už stanovené místo a datum konání. Zapište si: 27.–30. 1. 2027, hotel Montanie Resort v Jizerských horách. „Trochu bych chtěl apelovat na mladé vědce, doktorandy, aby se častěji zapojovali. Už jen pro tu možnost navázat na akci osobní vztahy, které jsou pro mladé výzkumníky zcela klíčové,“ končí výzvou své ohlédnutí za letošním ročníkem populární konference její organizátor Martin Čadík.

[img]

Má smysl studovat IT v době AI? Podle děkana FIT Petra Hanáčka budou IT inženýři potřeba více než kdy dříve

Studium IT má i v době umělé inteligence silnou budoucnost. Děkan Fakulty informačních technologií VUT Petr Hanáček vysvětluje, proč poptávka po skutečných IT inženýrech neklesá, jak naše fakulta připravuje odborníky, o které bude na trhu práce dlouhodobě zájem, a proč je FIT ta správná škola pro všechny, kdo to s IT myslí vážně. 



E-přihlášku ke studiu
si můžete podat do 31. 3. 2026. Těšíme se na vás!

Stránka:

Odebírejte novinky FIT

odebírat přestat odebírat

Nahoru