Co se stane s dopravou, když město uzavře například tunel? Odpověď hledá výzkum z FIT VUT
|
Městská doprava bývá bolehlav pro místní i přespolní. Důkaz pravidelně poskytuje Brno. Aktuálně máme v živé paměti následky uzavírky Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Diskusní fóra zaplavily stížnosti na nedostatečnou koordinaci prací a na důsledky omezení v dopravě. Dají se ale následky podobného opatření detailně mapovat, anebo dokonce předpovídat? O to se s pomocí zpracování bohatých dat pokouší doktorandka FIT VUT Magdaléna Ondrušková, členka výzkumné skupiny Dexter@FIT. Vyvíjí webovou aplikaci pro analýzu dopravní situace Analyticity. Projekt kombinuje informace hned z několika zdrojů: Svá data s ním sdílí Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic nebo navigace Waze. Aplikace umožňuje sledovat detaily aktuální dopravní situace a do budoucna by měla umožňovat predikci změn v závislosti na typu události. Analyticity nabízí aktuálně pro Brno a jeho nejbližší okolí přehlednou mapovou vizualizaci a interaktivní nástroje. Uživatelé mohou sledovat a vyhodnocovat aktuální dopravní situaci, v mapě si snadno vyfiltrují zácpy, nehody, uzavírky nebo intenzitu provozu. Historická data pak umožňují sledovat vývoj dopravy v čase a zapnout si predikci rizika nehod dle místa, počasí a času a také přehled typické dopravní situace v ulicích dle dne v týdnu a hodiny. Součástí aplikace jsou statistické přehledy a dashboardy, které zobrazují například četnost a délku dopravních zácp a nehodovost dle konkrétních úseků silnic.
Kolony jako motivace„Všechno začalo v předmětu Projektové praxe. Doktor Jiří Hynek vypsal hned několik datových projektů založených na spolupráci s městem Brnem. Lákala mě doprava – dojížděla jsem tehdy pravidelně do Brna autem ve směru od Hodonína a těch komplikací jsem si užila dost. Spoustu času jsem ztratila v kolonách,“ vzpomíná na začátek projektu Magdaléna Ondrušková. Téma následně zpracovávala pro diplomovou práci a zabývá se jím i nyní na doktorském studiu pod vedením docenta Radka Burgeta. Aplikace využívá mimo jiné data z populární navigace Waze. „Společnost navazuje spolupráci s městy, jde o službu Waze for Cities. Bylo tomu tak i v případě Brna a jeho portálu data.Brno, což byl hlavní datový zdroj pro mou diplomku. Pro disertaci a další výzkum jsem se chtěla dostat k datům přímo, bez zprostředkovatele, protože Waze městům poskytuje jen jednu vrstvu informací. A spolupráci nabízí i univerzitám. To byla naše cesta ke specifickému zdroji informací,“ rekapituluje autorka aplikace. Silná stránka řešení spočívající v kombinaci několika zdrojů dat je současně vývojářským oříškem. „Velkým problémem jsou duplicity: Totožná událost, třeba autonehoda, se najednou může objevit v záznamech několika zdrojů. Anebo k ní máme vícero záznamů v totožném zdroji – typicky třeba hlášení několika řidičů právě v navigaci typu Waze. Propojit pak všechno na základě lokalizace a časové informace je výzva,“ přiznává Magdaléna. Každý ze zdrojů poskytuje jiný typ informace a navzájem se doplňují. Příklad? Malá nehoda, „ťukanec“, kdy není na místo přivolána policie – nicméně právě Waze podobnou událost registruje. A platí to i naopak: Nehodu v zapadlé uličce s minimálním provozem v okrajové čtvrti zase spíše eviduje Policie ČR.
Město bez tunelůJednou z konkrétních ukázek využití aplikace Analyticity je případová studie „Pisárky bez tunelů“, která zkoumá dopady nedávného (12. října 2026) uzavření Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky na dopravu v Brně. Prostřednictvím analýzy dopravních dat porovnává situaci před uzavírkou a během ní a sleduje, jak, a hlavně kde se omezení provozu na důležitých komunikacích promítlo do dopravních zácp, délky zdržení i zatížení okolních ulic. Výsledky ukazují, kam se doprava po uzavření tunelů přesměrovala, na kterých trasách se komplikace nejvýrazněji projevily a jak se jejich intenzita měnila v průběhu dne. „Na tomto případu mi přišel zajímavý rozdíl mezi navrhovanou objízdnou trasou a reálným chováním řidičů, což ovlivnily samozřejmě i navigace,“ komentuje Ondrušková a dodává: „Je třeba se v rámci plánování dopravy zamýšlet na vícero alternativami vývoje.“ Když Magdaléna dostane otázku na funkcionalitu, kterou by u svého projektu zvlášť vyzvedla, je si odpovědí jistá: „Jsem hrdá na celek, jeden ucelený dataset, který poskytuje komplexnější obrázek dopravy.“ Evidence stávajícího a historického stavu dopravy ovšem není jediným cílem jejího projektu. Tím druhým, jemuž se teď autorka se spolupracovníky z řad studujících intenzivně věnuje, je simulace možného vývoje dopravní situace. Tedy nejen reportování, ale i predikce. „Rádi bychom vyvinuli model, který dokáže co nejpřesněji předpovědět změny v dopravě na základě uzavírky či uzavírek, konkrétního počasí, plánovaných velkých akcí typu brněnské ohňostroje a tak dále,“ popisuje další metu projektu Ondrušková. První verze predikčního modelu je hotová, ale je potřeba dále pracovat například na úpravě podkladových dat pro přesnější předpověď. V průběhu příštího roku by měla být připravena verze, kterou bude možné testovat dále v praxi. Právě v praxi by projekt Analyticity – a konkrétně jeho predikční model – mohl pomoct k přesnějšímu plánování souběhu uzavírek a návrhu objízdných tras tak, aby byla rozhodnutí jistější. Rýsuje se taky spolupráce s městem Most, které má o projekt zájem. „Ideálním cílem je použitelnost pro všechny obce České republiky. Snažíme se systém vyvíjet jako přenositelný. Proto taky pracujeme s otevřenými datasety, které jsou k dispozici napříč republikou.“ Toto je budoucnost projektu – budoucnost svou Magdaléna Ondrušková zatím detailně neřeší. „Především chci dokončit svůj výzkum.“ dodává autorka, která se hrdě hlásí k tomu, že její sestra před cestou do Brna aplikaci používá. Aby se vyhnula ranním kolonám.
|







