Aktuality

Ve čtvrtek 4. prosince byly v pražském Vzletu předány letošní ceny AI Awards. Jde o jediné odborné ocenění v oblasti umělé inteligence v České republice. Profesor Hynek Heřmanský, úzce spjatý s Fakultou informačních technologií VUT a brněnskou technikou obecně, si odnesl jedno z šesti letos udělených ocenění: Konkrétně za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji rozpoznávání a strojového zpracování řeči, což je klíčová disciplína dnešní umělé inteligence. Bez přehánění jej můžeme označit za osobnost, která se podílela na formování aktuální podoby speech recognition i neuronových sítí. Jeho výzkum se, nejobecněji řečeno, zaměřuje na detekci, identifikaci, klasifikaci a rekonstrukci informací ze senzorických signálů. Heřmanského zásadní vliv na obor potvrzuje řada nejvyšších mezinárodních ocenění, včetně ISCA Medal (2013), IEEE Award (2020) a statusu Life Fellow IEEE.

Heřmanského osobní a profesní cesta jsou samy o sobě stěží uvěřitelným příběhem toho, čeho mohl Středoevropan s nadšením pro moderní technologie v uplynulých desetiletích dosáhnout. A to třeba i navzdory historickým okolnostem. Narodil se v roce 1946 v Novém Městě na Moravě, v roce 1972 ukončil studium elektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně a po různých peripetiích se mu podařilo vycestovat a studovat doktorát na Tokijské univerzitě v Japonsku. V 80. letech jej již najdeme ve Spojených státech amerických v průmyslovém výzkumu společností, jako byly Panasonic Technologies nebo U.S. West Advanced Technologies. V první polovině 90. let se stal profesorem na Oregon Graduate Institute v Portlandu, kam za ním na počátku milénia přijížděli mnozí čeští (zvláště brněnští) studenti, pro něž to byl zlomový moment jejich kariéry. To ostatně okomentoval i profesor Honza Černocký, který vede na FITu výzkumnou skupinu „řečařů“ a zasedl současně v odborné porotě AI Awards: „Hynkovo ocenění za celoživotní přínos je i oceněním faktu, že na VUT můžeme v tomto oboru dělat vědu na slušné úrovni, že máme na fakultě šikovné lidi, máme mezinárodní projekty a kontakty. Období okolo roku 2000, kdy celá naše brněnská skupina postupně prošla Hynkovou laboratoří v Oregonu, bylo zcela zásadním obdobím. Z lokálních poměrů jsme se dostali do středobodu světového dění ve zpracování řeči, jemuž se dneska říká taky umělá inteligence.“  Sám Hynek Heřmanský přistupuje k ocenění s nelíčenou skromností a nadhledem: „Upřímně, mám z toho radost. Ale nemám ponětí, jak na mě přišli. To pozvání jsem absolutně nečekal. V zahraničí ceny dostávám, doma je to překvapení, myslím, že tady o mně moc lidí mimo odborné kruhy neví. Já po slávě netoužím, dokonce bych se jí i aktivně bránil.“

V roce 2003 se Heřmanský přesunul do Evropy, když nastoupil jako ředitel výzkumu v prestižním IDIAP Research Institute ve švýcarském Martigny. Také byl jmenován titulárním profesorem na Federálním technologickém institutu EPFL v Lausanne. Koncem roku 2008 učinil další zásadní krok – přijal nabídku Johns Hopkins University v USA a stal se také vedoucím prestižního univerzitního Centra pro jazykové a řečové technologie (CLSP). V čele tohoto centra stál dlouhých 12 let. Jeho tým na JHU zahrnoval desítky odborníků a studentů z celého světa. Od roku 2022 je Hynek Heřmanský emeritním profesorem na Johns Hopkins University. Udržuje nadále úzké vazby s českou vědou, což je usnadněno i tím, že sám již tráví větší část roku v Brně. Působí jako výzkumník v brněnské výzkumné skupině Speech@FIT, kde pomáhá vést projekty a mentorovat mladé vědce. Tímto jeho vědecká dráha symbolicky opsala kruh: Po pěti dekádách v zahraničí se vrátil na místo, kde studoval vysokou školu. A nadále předává zkušenosti nastupující generaci českých výzkumníků. Za to jsme mu vděční!

Doplňme, že ceny AI Awards, si kladou za cíl vyzdvihnout úspěšné příběhy, osobnosti, firmy a organizace, které významně přispěly rozvoji umělé inteligence v Česku. Vedle Hynka Heřmanského si letos ceny odneslo centrum EDIH CTU za tvorbu chatbotu ADAM pro auditní orgán ministerstva financí; Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za nasazení umělé inteligence, která má snižovat administrativní zátěž sociálních pracovníků; tým multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fly4Future za úspěch v soutěži Autonomous Drone Racing League; iniciativa AI dětem s Kurikulem umělé inteligence pro základní a střední školy a konečně také česká technologická společnost E2B a její řešení pro bezpečný vývoj AI agentů. Letošní ročník AI Awards se konal pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla. AI Awards pořádá Česká národní AI platforma, hlavním partnerem akce je inovační agentura JIC.

K životním osudům a vědecké cestě Hynka Heřmanského se v nejbližších dnech vrátíme delším článkem.

Srdečně zveme na tradiční Reprezentační ples FEKT a FIT, který se bude konat v pátek 31. ledna 2026 od 19:30 v Hotelu Passage. K tanci i poslechu zahraje kapela Kolorez a Cimbálová muzika Jaroslava Čecha.

Vstupenky si můžete zakoupit v knihovně FIT VUT od 8. prosince do 29. ledna.

Cena vstupenek:

• 200 Kč studenti (i doktorandi) - po předložení stud. průkazu / ISIC karty,
• 400 Kč zaměstnanci, ostatní.

Zveme vás na obhajobu disertační práce Ing. Davida Kozáka z Ústavu inteligentních systémů FIT VUT, která se bude konat ve středu 10. 12. 2025 od 10:30 v zasedací místnosti G108 na FIT VUT. Vedoucím disertační práce s titulem „Nové metody statické analýzy nejen pro ahead-of-time překladače objektově orientovaných jazyků“ je prof. Tomáš Vojnar.

Disertace Davida Kozáka se zabývá využitím metod statické analýzy v kontextu ahead-of-time kompilace objektově orientovaných jazyků, jako je např. Java. Kozák se soustředí na možnosti uplatnění těchto technik při automatizované analýze a současně na poli rekonstruování softwarové architektury v prostředí mikroslužeb. Davidova výzkumná práce má konkrétní aplikační rovinu. Nástroj, do něhož implementoval většinu svého výzkumu, se nazývá GraalVM Native Image. Ten realizuje ahead-of-time kompilaci a je dlouhodobě vyvíjen ve výzkumném institutu Oracle Labs. Kozák je zde součástí GraalVM týmu.

Hlavním cílem autorovy práce bylo zefektivnění řetězce procesů propojujících statickou analýzu typu points-to a následnou práci překladače typu ahead-of-time. Statickou analýzu si nejobecněji můžeme představit jako cokoliv, co analyzuje program, aniž by ho spustilo, a to s cílem zjistit vlastnosti programu či ověřit, zda funguje správně vůči stanovené definici správnosti. Od počátku je tato metoda úzce spjata právě s překladači. Statická analýza aplikovaná na prostředí překladačů musí být rychlá, efektivní a také výpočetně nenáročná. Specifickým cílem autorova výzkumu bylo zachovat spolehlivost a přesnost statické analýzy typu points-to, ale současně ji urychlit, tedy přiblížit se silné stránce jiného typu statické analýzy: rapid type. Navíc toho bylo třeba dosáhnout v prostředí ahead-of-time překladačů, v tomto případě pracujících s nízkoúrovňovou reprezentací programovacího jazyka Java jménem bytekód. Jak napovídá název, ahead-of-time překlad do strojového kódu probíhá před spuštěním programu coby samostatný proces, a to jen jednou a bez „luxusu“ možnosti dodatečně interpretovat kód, který nebyl přeložen, nebo případně některé metody znovu rekompilovat za běhu. Kompiluje se tedy vše, co by mohlo být spuštěno, což je z podstaty věci výpočetně náročné a výsledný binární soubor bývá velký. Zde tedy leží motiv snahy o zefektivnění a zrychlení statické analýzy při současném zachování její korektnosti.

Překladač Native Image, s nímž Kozák pracuje, používá typovou points-to analýzu pracující s typy (třídami) objektů. Kozák využil techniky saturace, kterou můžeme zjednodušeně vnímat jako kompromis mezi points-to analýzou a rapid-type analýzou – její hlavní ideu lze popsat následovně: Podíváme se, které konkrétní implementace daného typu byly vytvořeny (instanciovány), a použijeme jenom tyto. Části programu, které můžeme analyzovat přesně, pokryjeme metodami points-to analýzy. Naopak, pokud o některých částech programu máme k dispozici příliš obsáhlá data, použijeme pro ně rapid-type analýzu. Výsledkem je přesnost blízká výstupům points-to analýzy a rychlost velmi blízko té, kterou nabízí rapid type analýza.

Další součástí Kozákovy disertační práce a výzkumného úkolu byl návrh rozšíření points-to analýzy nástroje Native Image s označením SkipFlow. Toto rozšíření sleduje nově nejen objekty, ale také tok primitivních hodnot a současně používá predikátové hrany, aby zabránilo šíření hodnot z nedosažitelných větví (dead code) programu. SkipFlow snížilo zátěž pro překladač a nabídlo přesnější analýzu za cenu malého prodloužení běhu a se ziskem v podobě následné rychlejší práce samotného překladače.

Kozákův výzkum má i druhé, možná poněkud překvapivé a netypické pole aplikace statické analýzy – jde o sféru mikroslužeb, resp. pochopení dopadů jejich vzájemných závislostí. A toto je spíše doména softwarového inženýrství. Dnes jsou aplikace vyvíjeny formou řady menších mikroslužeb. Problém však spočívá v tom, že lze jen složitě sledovat komunikaci jednotlivých částí a dopady změn dílčích mikroslužeb na služby další. Kozák opět využil nástroj Native Image, tentokrát pro zisk informací o každé dílčí službě, a následně na základě toho vytvořil holistický pohled na celou aplikaci. Z přeložené verze aplikace lze tak rekonstruovat vysokoúrovňovou architekturu a její zcela aktuální vizualizaci, která může být předána softwarovému architektovi. Kozák se také podílel na vzniku nástroje SAVAT, který je schopen analyzovat dopad změn v rámci časové řady jednotlivých verzí mikroslužeb. Sečteno, podtrženo: Disertační práce Davida Kozáka je krokem ke sjednocení tří dosud převážně oddělených oblastí: kompilátorů, interprocedurální statické analýzy pokrývající celý program a softwarového inženýrství.

Při dotazu na pro něj klíčové výsledky výzkumné práce má David Kozák jasno: „Nejvíce jsem hrdý na SkipFlow, tedy rozšíření points-to analýzy, které trackuje primitivní hodnoty a sleduje závislosti mezi větvemi programů. Proč? Protože jsme zde dosáhli ideálního výsledku: Vytvořili jsme současně přesnější i rychlejší analýzu. Pak bych zmínil saturaci, protože tím, že jsme zkombinovali dva typy analýzy a že počítáme velmi přesně jen tam, kde to má smysl, jsme byli schopni dosáhnout téměř identických výsledků jako přesnější analýza, ale za výrazně kratší čas.“ Při bilancování však David zmíní i obecnější momenty: „Jsem spokojený s tím, že nejde o čistě základní výzkum, ale vše je integrováno do skutečného nástroje, do Native Image, a navíc saturace i SkipFlow jsou v tomto nástroji zapnuty automaticky. To znamená, že kdokoliv využívá Native Image, využívá i výsledky mé disertace. Rád svůj výzkum cílím na to, co je v praxi používáno. Mám rád kontakt s průmyslem a reálné nasazení technologie.“ Za konzultace a podporu v průběhu výzkumu by David rád poděkoval kolegům z výzkumné skupiny VeriFIT. A stran budoucích pracovních plánů konstatuje, že by chtěl být i nadále rozkročen mezi akademický výzkum a průmysl. Vysněným cílem je pak sestavit širší tým lidí, kteří by se podíleli na výzkumu v rámci GraalVM týmu, a to i z řad bakalářských či magisterských studentů se zájmem o překladače.

Doplňme, že ve stejném týdnu je na naší fakultě v plánu ještě jedna veřejná obhajoba disertační práce. Autorem disertace „Pozdní vazba proměnných v interpretech jazyka AgentSpeak(L)“ je Ing. František Vídeňský z Ústavu inteligentních systémů, jeho školitelem pak doc. František Zbořil. Veřejná obhajoba této disertace se koná v pátek 12. 12. 2025 od 13:00 v místnosti G108.

Přejeme oběma výzkumníkům, aby jim i nadále jejich obor přinášel úspěchy a radost.