Ondřej Lengál a Kamil Malinka obdrželi jmenovací dekrety docentů. Blahopřejeme!

Slavnostní stvrzení již jistou dobu známého faktu, že Fakulta informačních technologií má ve svých řadách dva nové docenty, přišlo ve středu 26. listopadu v aule rektorátu VUT v Brně. Novou akademickou hodnost si ke svému jménu píší Ondřej Lengál a Kamil Malinka, oba z Ústavu inteligentních systémů.

Habilitační přednáška Kamila Malinky „Protection mechanisms against deepfake-based attacks“ / „Ochrana proti útokům založeným na deepfake“, proslovená již v červnu letošního roku, sumarizuje dlouhodobé výzkumné aktivity Malinky, které rozvíjí také v rámci výzkumné skupiny Security@FIT. Malinka se soustředí na širší kontext problematiky kyberbezpečnosti v AI. Součástí jeho výzkumu nejsou jen technická řešení – zajímají jej např. i behaviorální aspekty, jako je chování uživatelů při používání vybraných bezpečnostních nástrojů nebo vzdělávání budoucích IT profesionálů. Zajímá se také o dopady deepfakes na hlasovou a obličejovou biometrii. Efektivita kyberbezpečnostních postupů a nástrojů podle Malinky silně závisí na jejich pochopení ze strany uživatelů (resp. pochopení důsledků jejich nedodržení) a na ochotě uživatelů se jimi dále řídit. Malinka sám zařazuje svůj výzkumný záměr pod kategorii usable security a nejobecnější otázku „Jak navrhovat bezpečnostní opatření, aby se nedala špatně použít?“. Na otázku, kam v rámci své odborné dráhy řadí titul docenta, odpovídá: „Docentura je pragmatický osobní cíl, jehož si vážím. Převzal jsem výzkumnou skupinu Security a pro vedení týmu potřebuji odpovídající akademický titul. Dává mi to samozřejmě také možnost pokračovat dál ve výzkumu.“ A pokud jde o odbornou budoucnost, Malinka zmiňuje snahu jít více do šířky tématu AI security. Uvádí příklad velkých jazykových modelů, které s sebou nesou řadu relativně nových bezpečnostních výzev; za všechny zmiňme prompt injection attack, data poisoning nebo jailbreaking. A při delším a odvážnějším výhledu zmiňuje Malinka coby výzkumné téma zásadní význam postkvantového šifrování nebo bezpečnostní aspekty hrybridních kvantových a neuronových sítí. Témat z oblasti cyber security bude jen přibývat.

Druhým čerstvým docentem Fakulty informačních technologií je Ondřej Lengál. Jeho habilitační práce nese název „Awesome Automata: Algorithms and Applications“, a jasně tak odkazuje na výzkumné zaměření svého autora. Lengál se pohybuje na poli, od něhož si mnozí slibují zásadní věci v nejbližším období. Je odborníkem na kvantové počítání, resp., jak sám upřesňuje, na verifikaci v rámci kvantových výpočtů s cílem zajistit, aby tyto výpočty, potažmo programy, neobsahovaly chyby. Hlavním cílem jeho odborného snažení je tedy poskytnout rámec pro automatizovanou formální verifikaci korektnosti kvantových programů, který využívá automaty a logiku pro kompaktní reprezentaci složitých množin kvantových stavů s několika dimenzemi nekonečnosti. Tvorba kvantových programů je, jak upozorňuje Lengál, extrémně náročná disciplína a verifikace je kýženou součástí procesu jejich vývoje a předpokladem pro dosažení potřebné nechybovosti a bezpečnosti (ve smyslu safety) jejich fungování. Kvantové programy jsou inherentně pravděpodobnostní – nachází se v daném okamžiku svého běhu v superpozici stavů. Různé možné stavy programu pak mají různou míru pravděpodobnosti. Pro programátora je proto snazší udělat chybu. Na druhou stranu: kvantové počítače jsou skutečným příslibem. Optimistické scénáře hovoří o kvantovém boomu v horizontu následujících 10 let. Očekává se, že by měly být schopny efektivně řešit problémy velmi těžko řešitelné klasickými počítači. Kvantové algoritmy slibují výrazně vyšší rychlost počítání, příkladem může být faktorizace v kryptografii. Ostatně prolomení současného RSA šifrování webového provozu v souvislosti s nástupem kvant je často zmiňováno jako klíčová kyberbezpečností výzva nejbližších let. A je to současně odborná výzva, jíž se chce Lengál v dalších letech věnovat.

Největší užitek kvantových počítačů by do budoucna mohl spočívat v simulaci kvantových systémů při vývoji léčiv, v materiálovém výzkumu, obecně v experimentech na poli fyziky či chemie. Prozatím je to příslib. Stav označovaný jako quantum supremacy, kdy budeme mít reálný případ, jenž byl s pomocí kvantového počítání vyřešen zásadně rychleji než v případě užití klasických počítačů, je aktuálně nejdiskutovanější metou. Ať už se na současný stav kvantového počítání díváme s nadějemi či s lehkými obavami, jasné je, že výchova budoucích talentů pro toto odborné pole bude prioritou i pro FIT. Ondřej Lengál v tomto kontextu vnímá i význam své čerstvé docentury: „Kvantoví odborníci budou třeba. Proto jsme rád za docenturu, která mi umožní pokračovat ve výzkumu i ve výchově nových talentů.“

Blahopřejeme a těšíme se na nové úspěchy ve výzkumu i vzdělávání na FITu.