Vědci z FIT vyvíjejí akcelerační technologie pro vysokorychlostní sítě. Jejich sonda pomáhá i v oblasti zákonných odposlechů

/zVUT.cz/ Výzkumný tým ANT@FIT z VUT vytvořil celosvětově jednu z prvních akceleračních karet s propustností 100 Gb/s. Na rozdíl od jiných dostupných zařízení je nová karta podstatně výkonnější, a umožňuje tak nasazení ve vysokorychlostních sítích. Skupina, zabývající se akcelerací časově kritických operací, které se používají v zařízení síťové infrastruktury a pro monitorování a bezpečnost sítí, se podílí i na řadě dalších komerčně úspěšných projektů.

Vše začalo díky spolupráci se sdružením CESNET. Do jednoho z výzkumných projektů, jehož cílem bylo vytvořit vysokorychlostní IPv6 směrovač na bázi komoditního počítače a akcelerační karty, se v roce 2003 zapojil i tehdy ještě posluchač magisterského studia VUT Jan Kořenek. Spolu se svými kolegy přijal výzvu sestrojit 10Gb adaptér, na který si netroufly v rámci evropského projektu SCAMPI renomované firmy. Dva roky poté se podařilo adaptér sestrojit a výsledek byl tak dobrý, že ho autoři později uvedli na trh prostřednictvím nové, velmi úspěšné spin-off společnosti INVEA-TECH.

"Už tehdy jsem cítil potřebu založit na FIT VUT výzkumnou skupinu, která by sdružovala výzkumníky a doktorandy do kvalitního týmu a soustředila se na úskalí, která vznikají v souvislosti s trendem neustále navyšovat rychlost páteřních sítí. S navyšováním rychlosti síťových linek je totiž úzce spjata i potřeba zvyšovat výkonnost síťových zařízení," vysvětluje Jan Kořenek, hlavní výzkumník ANT@FIT týmu. Propustnosti v řádech stovek gigabitů se dnes samozřejmě netýkají koncových uživatelů, ale spíše provozovatelů datových center nebo vysokorychlostních sítí telekomunikačních operátorů. Zde je potřeba řešit kvalitní zabezpečení.

Právě bezpečnost je klíčová. Proto také vznikla jedna z prvních 100Gb akceleračních karet. Karta vzbudila po uvedení na trh velkou pozornost, a snad i proto jeden z největších výrobců síťových testovacích zařízení ji následně použil ve svých produktech. Týmu přinesla i několik ocenění. Jedním z nich bylo první místo v kategorii Cena Industrie v rámci soutěže Česká hlava 2016.


Výzkumná skupina získala ceny i od ministra vnitra | Autor: archiv Jana Kořenka

Dobrým příkladem aplikace teoretických znalostí v oblasti akcelerace v praxi je například i spolupráce výzkumníků z VUT s Policií ČR v oblasti zákonných odposlechů. Nejen policisté, ale i další bezpečnostní složky státu tak dnes mohou pracovat s jejich sondou, která jim každodenně pomáhá v boji s kybernetickou kriminalitou. Za uvedený projekt si Brněnští v roce 2018 odnesli Cenu ministra vnitra za mimořádné výsledky v oblasti bezpečnostního výzkumu.

Tím ale práce týmu nekončí. "Vždy máme před sebou nějakou výzvu. Dalším milníkem je pro nás 400Gb karta. Představa, že jediným cílem je navýšení rychlosti, je ale chybná. Pracovat musíme také na flexibilitě celého systému," zdůraznil Kořenek. Zkušenosti z oblasti počítačových sítí získávají členové týmu zejména díky práci na evropských i lokálně financovaných projektech, ale také díky aktivní komunikaci s komerčními partnery a uživateli z řad bezpečnostních složek státu.

Skupina se v posledních letech věnuje také problematice bezpečnosti tzv. internetu věcí. Jde o technologie pro moderní přístroje ovladatelné i na dálku pomocí internetu. Každodenní život nám tak mohou ulehčit inteligentní zařízení, jako jsou chytrý termostat, zámek nebo zařízení pro monitorování a řízení kvality ovzduší. Počet zařízení připojených k internetu stále narůstá. Výrobci a ani zákazníci ale často neřeší jejich bezpečnost. A to je další úkol pro výzkumníky z ANT@FIT: "Výrobci se samozřejmě snaží uvést na trh inteligentní zařízení co nejrychleji, bez ohledu na to, zda jsou odolná vůči možným útokům. Pro nás je pak zajímavé umět útoky detekovat a poskytnout vhodné zabezpečení, které nebude znamenat výrazné zvýšení spotřeby zařízení," upřesnil vedoucí týmu.


Vedoucí týmu ANT@FIT Jan Kořenek získal ocenění za spolupráci roku (druhý zprava) | Autor: archiv Jana Kořenka

Výzkumný tým ANT@FIT vede docent Jan Kořenek z FIT VUT. Spolupracuje nejen se sdruženími CESNET nebo CZ.NIC, ale ve formě smluvního výzkumu i s řadou komerčních společností. Je spoluzakladatelem spin-off společností Flowmon Networks, Netcope Technologies a RehiveTech. Členové výzkumného týmu jezdí na pravidelné stáže na spolupracující univerzitu v Cambridge a na Queen Mary University of London.


(fra)