Dana Hliněná: Matematika se nejlépe učí na vlastních chybách

/UDÁLOSTI NA VUT/ Ačkoliv má Dana Hliněná kancelář na Ústavu matematiky FEKT, přednáší v současné době studentům FIT, kterým její domovský ústav výuku matematiky zajišťuje. Studenty oceňovaná pedagožka už se těší na živou výuku i na to, že se začne víc věnovat své oblíbené fuzzy logice.

Že bude učitelkou matematiky, se rozhodla v páté třídě na základní škole. Lásku k matematice objevila díky matematické olympiádě. "Úlohy jsou tam podle mého názoru hezčí než v běžné školské matematice a dávají prostor k vymýšlení a hraní už dětem na prvním stupni. Na gymnáziu jsme pak měli perfektní matematikářku, byla to taková moje matematická máma, s kterou jsme stále v kontaktu, a ta mě v podstatě utvrdila v tom, že matematika je to pravé," vzpomíná Dana Hliněná.

Tehdy měla představu, že chce učit na gymnáziu, a tak vystudovala matematiku a informatiku na Fakultě přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a v roce 1995 nastoupila na gymnázium do Sučian. Tam se ale zdržela jen šest týdnů. "Mezitím se konal konkurz na asistentku na mou fakultu, takže jsem se po šesti týdnech vrátila zpět a zůstala až do roku 2002, kdy se narodila první dcera. Byla jsem přesvědčená, že z Bánské Bystrice nikdy neodejdu, je to krásné město s pěkným okolím, byla jsem spokojená." Českého manžela, který byl zaměstnán také na fakultě, to ale táhlo domů, a když dostal nabídku do Brna, v roce 2005 došlo na stěhování a Hliněná nastoupila na Ústav matematiky FEKT VUT.

"Musím říct, že už v průběhu studia jsem své rozhodnutí trochu přehodnotila a mrzelo mě, že jsem si vybrala učitelství. Kdybych šla na vědecký směr, mohla jsem to mít po skončení školy jednodušší, ale nějak jsem to snad dohnala," připouští Hliněná, která si za předmět svého výzkumu vybrala fuzzy logiku. Ta se od klasické logiky, která používá pouze dvě logické hodnoty - pravdu a nepravdu, obvykle zapisované jako 1 a 0, liší tím, že může operovat se všemi hodnotami z intervalu 0 až 1, kterých je nekonečně mnoho. "V běžném životě nic není černobílé, a právě fuzzy logika nabízí bohatší škálu rozhodování. Dá se říct, že to lépe kopíruje reálný svět," vysvětluje matematička. Vědu musela v důsledku péče o rodinu trochu upozadit, ale v současné době by se chtěla k předmětu svého výzkumu plnohodnotně vrátit.

Co se týká výuky, patří Dana Hliněná na VUT k nejoblíbenějším kantorům. V posledním ročníku ankety Nejlepší pedagog dle hodnocení studentů zvítězila na FIT v kategorii bakalářské studium, předtím se opakovaně umisťovala v první desítce. "Mám z toho radost, ale na druhé straně jsem z toho nervózní. Mám strach, že si studenti budou představovat bůhvíco, a já jim přitom vysvětluji takovou obyčejnou matematiku a žádné zázraky se tam nedějí. Takže je to zodpovědnost." Základ je umět matematiku dobře vysvětlit a zaujmout studenty, protože bez toho si k ní nikdo sám cestu nenajde.

"My jsme měli na vysoké škole takový striktní přístup: definice - věta - důkaz, ale pro první seznámení s vysokoškolskou matematikou to asi není nejlepší postup. Já se proto u prváků zaměřuji na vysvětlování pomocí příkladů a snažím se to vždy vysvětlit z různých úhlů, aby to studenti dokázali co nejlépe pochopit. Takže když vidím - což ovšem při distanční výuce nebylo možné - že něco nepochopili, zkusím to z jiné strany," říká Hliněná.

Kancelář má sice na elektrofakultě, ale jak sama říká, chodí sem spíše na výlet. Dnes totiž učí jenom informatiky. "Učím je o to raději, že jsem sama vystudovala matematiku - informatiku, takže je mi to bližší. Díky tomu vím, kde můžou studenti matematiku v informatice použít." Na přednášky se zkušená pedagožka stále připravuje, zadání úloh si chystá každý rok nové, vždycky začíná znovu od začátku.

Stereotyp nehrozí, protože některé předměty, které učila dřív, už neučí, nahradily je nové. A co je pro učitele při přednášce nejdůležitější? "Musíte studenty zaujmout víc než ta videa, která během přednášky sledují!" směje se Dana Hliněná. Věří, že uplynulou dobu covidovou zvládli její studenti relativně dobře. "Mám hodně prváků a nějaké výběrovky ve vyšších ročnících, ale v podstatě v zimě i v létě učím první ročníky všechny povinné matematické předměty. V první vlně to prváky nijak moc nepostihlo, v druhé vlně měli v zimním semestru prezenčně dva dny a potom se to zavřelo. Ale v prvním ročníku na FIT bývá obecně odliv studentů, takže v matematice se to snad ani neprojevilo. Distanční výuka naopak více škodí třeba v Pokročilé matematice, což je výběrový předmět ve vyšších ročnících. Když předmět zahrnuje náročnější úlohy, vyžaduje to větší interakci a takovým předmětům distanční výuka rozhodně neprospěla," říká Hliněná a zdůrazňuje, že v matematice obecně jsou prezenční cvičení velmi důležitá.

"Když studentům ukazuji, jak řeším nějaké úlohy, tak je to úplně jiné, než když jdou sami k tabuli a udělají třeba chybu, která by mě ani nenapadla. A na tom se právě učí, kdežto při distanční výuce se učí jen na mých chybách - já dělám takové chyby, jakože třeba špatně sečítám - ale když je upozorním, že v jistém místě se obvykle dělají takové a takové chyby, a oni tu chybu sami neudělají, není to ono. Nejlépe se člověk učí na vlastních chybách."

Dana Hliněná měla už o prázdninách rozvrh na zimní i letní semestr. "Už vím, že s výukou začínám 21. září, a pokud to bude prezenčně, tak se těším. I když jsem říkala manželovi, že po tom roce a půl už možná ani prezenčně učit neumím. Nevím, musím to vyzkoušet. Doufám, že studenty neodradím, mým cílem je, aby si matematiku oblíbili. Učení je to, co jsem vždycky chtěla dělat, a pořád mě to baví."

Jana Novotná