Aktuality

Varianta 2, která podle zveřejněných plánů fakulty předpokládala začátek zkouškového období 25. května, již podle vedení FIT nepřipadá v úvahu. "Je zřejmé, že současná opatření to neumožňují. Museli jsme tedy škrtnout variantu 2 a je tak jasné, že před 8. červnem zkouškové období začít nemůže. Pokud by zkoušky v tomto termínu skutečně mohly začít, termín by ještě umožnil studentům, pokud by neuspěli u prvního či druhého termínu zkoušek, přistoupit k plánovaným státnicím v červenci," uvedl uvedl Jaroslav Dytrych, proděkan pro vzdělávací činnost v bakalářském studiu. Věříme, že v červnu by již na zkoušky mohli bez problémů přijet i studenti ze Slovenska. MŠMT vydalo nová pravidla pro vstup na území ČR, která umožňují cizincům krátkodobý vstup za účelem účasti na zkoušce. Více informací najdete ZDE. 

Jak funguje fakulta, když jsou dveře zavřené? A jak si s novou situací poradili vyučující a zaměstnanci FIT? To zodpoví nový seriál, který jak doufáme, nebude trvat příliš dlouho, s názvem Moje karanténa.

Dnes představíme práci v karanténě a domácí kancelář Honzy Černockého. Ten je na FIT vedoucím Ústavu počítačové grafiky a multimédií a šéfem "řečarů" ve výzkumné skupině Speech@FIT. Poslední týdny je ale jeho každodenním kolegou pouze kocour Kája. Asistuje při výzkumu i podávání grantů, a když nazná, že se mu Honza málo věnuje, snaží se mu zalehnout počítač, myš nebo rozečtený dokument.

"Náš výzkum naštěstí současná situace nezastavila. To, co kolem něj ale běžně dělám, tedy organizuju, komunikuju a domlouvám se s kolegy, teď musím dělat virtuálně. Někdy je to náročné a na telekonferencích se sluchátky v uších často trávím šest sedm hodin denně," popisuje. Kontakt s kolegy mu hodně chybí, jak ale dodává, všichni se svědomitě přesunuli do online světa, což situaci ulehčuje. Je také nadšený z úsilí a výborných výsledků, které jeho skupina dosahuje v mezinárodních evaluacích CHiME-6  a SdSV. "Horší je to s různými razítky a podpisy, které k projektům také patří, shání se teď někdy opravdu obtížně," říká.

Během karantény podal se svými kolegy dvě velké grantové přihlášky - do programu IMPAKT 1 Ministerstva vnitra a do česko-švýcarského programu GAČR-SNSF. Zároveň pracuje také na evropském projektu ROXANNE. Ten má za cíl vytvořit nástroj pro rozkrývání zločineckých sítí pomocí řečových technologií. "Pracujeme na dolování informací z řeči z nahrávek kriminálníků. I když je součástí projektu řada policejních organizací, ostrá data nám nikdo bohužel dát nemůže. Něco jsme tedy vygenerovali pomocí standardních data-setů, teď se navíc domlouváme na nahrávání dalších záznamů - část z nás bude hrát kriminálníky, část nevinné a data budeme simulovat. S 'režií' nám pomáhá česká policie, abychom si moc nevymýšleli a abychom opravdu zněli jako zločinci," směje se Honza Černocký.

Výuky má v tomto semestru méně - jen předmět Zpracování řečových signálů, kde využívá záznamy a vede dva šikovné studenty. Na stole mu teď přistála čerstvá dizertační práci Santoshe Kesiraju (původně z IIIT-H Hyderabad, teď už dlouho na FIT VUT), takže ji pečlivě čte, čmárá do ní a užívá si to. "Čtení studentských prací a oponování článků je pro mě svátek - běžně se rozptyluji miliónem manažerských a administrativních povinností, ale při čtení se musím opravdu soustředit a pokaždé se něco naučím," říká. 

Na fakultu se vydává dvakrát třikrát týdně vyřídit nejdůležitější záležitosti. Jinak má kancelář doma u "rodinného počítačového stolu". "Synové už jsou velcí a vzhledem k tomu, že Gymnázium Vídeňská i Technika ve Vídni učí také na dálku, máme doma takovou pánskou skupinu, ale navzájem se nerušíme," popisuje. Jak dodává, kromě kolegů mu nejvíce chybí dobrá káva. "Na ÚPGM máme skvělý kávovar, moje domácí konvička ho bohužel nedokáže nahradit. Těsně před karanténou jsme navíc na ústavu začali s rekonstrukcí kuchyňky, která je teď hotová - nově má třeba pomalovatelnou a magnetickou zeď - ale bohužel úplně prázdná. Už se těším, až toto spirituální centrum našeho ústavu bude zase fungovat," říká.

Díky karanténě se teď ale Honza Černocký, který hraje v cimbálové muzice, alespoň častěji dostane ke svému klarinetu. "Normálně hraju jednou týdně na zkoušce. Teď se pokouším cvičit každý den a vztekám se, když luštím to, co jsem v 18 letech na LŠU zahrál 'levou zadní'. Ale aspoň nějaký pokrok je vidět," směje se. S rodinou ve volném čase tráví co nejvíce času venku. "Snažíme se hýbat a udržovat v kondici. Chodíme na pravidelné procházky na Hády a udělali jsme si i několik delších výletů na místa, o kterých jsme už dlouho přemýšleli, jen jsme si na ně nenašli čas, třeba do údolí Chvojnice nebo Oslavy," dodává. 

Minulý týden zemřel ve věku 91 let profesor Jan Blatný. Na VUT působil od roku 1960. Stál u zrodu Katedry samočinných počítačů, která se později stala základním kamenem pro vznik Fakulty informačních technologií. Vedoucím katedry byl od jejího založení v roce 1964 až do roku 1991. "Je to pro nás velká ztráta osobní i profesní," uvedl děkan fakulty Pavel Zemčík.