K založení fakulty potřebujete sešit. Nejlépe linkovaný

/FIT20/ Do budovy na Božetěchově ulici dochází od roku 1969. Když tu v 70. letech trávil Tomáš Hruška jako student dny a noci u sálového počítače, tehdy ještě na Fakultě elektrotechnické, asi by ho nenapadlo, že jednou bude prvním děkanem Fakulty informačních technologií, která tady vznikne. Na zakládání FIT doteď vzpomíná jako na jedno z nejpříjemnějších období své dlouhé kariéry.

Kdy a proč vlastně přišel první impuls k založení fakulty?

První impuls přišel už v roce 1991, ale samostatná fakulta tehdy bohužel nevznikla. Docílili jsme jen toho, že se Fakulta elektrotechnická přejmenovala na Fakultu elektrotechniky a informatiky, což byl tehdy dobrý marketingový tah. Informační technologie se totiž začaly ve světě využívat stále více, byl o ně velký zájem a bylo jasné, že nezůstanou pouze teoretickou vědou o počítačích a programech, ale že mají velkou budoucnost. V roce 1994 nás ale předběhla Masarykova univerzita, a tak jsme se bohužel nestali první fakultou informatiky v Česku. O to víc jsme se však po zbytek dekády připravovali, abychom mohli - až nadejde vhodný okamžik - začít jednat.

Kdy tedy nastal ten vhodný okamžik?

Byla to dlouhodobá práce. Zaprvé bylo potřeba mít kolem sebe kvalifikované lidi, kteří budou moct v případě založení fakulty zastávat patřičné funkce. To se podařilo, i díky tomu, že jsme na Ústavu informatiky a výpočetní techniky, na jejíchž základech fakulta vznikla, v 90. letech získali čtyři profesury. A zadruhé bylo třeba získat podporu zvenčí. V tomto ohledu nám nahrálo, že se od VUT oddělily dvě fakulty, které pak stály u vzniku Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, a naše univerzita tak potřebovala doplnit počet studentů. Založit novou fakultu se v takové situaci zdálo jako dobré řešení, které se po mnoha diskuzích a jednáních stalo součástí dlouhodobého záměru školy. A nás čekala velká práce na dokumentaci pro akreditační komisi, která zřízení fakulty nakonec také schválila, a 1. ledna 2002 tak vznikla nová Fakulta informačních technologií.

Co bylo organizačně nejvíc problematické?

Vlastně nic. Kromě složité administrativy potřebujete lidi, peníze a prostory. Jakmile jsme všechno tohle měli, už to šlo dobře. Někteří kolegové mě varovali, co všechno se může pokazit, ale když se dostatečně připravíte, není se čeho obávat. K tomu doporučuju sešit, nejlépe linkovaný, nebo Excel, kam si napíšete, co všechno potřebujete. Předem jsme věděli, kolik lidí chceme na kterém oddělení, kolik na to potřebujeme peněz a kde je můžeme sehnat, i to, kolik chceme a reálně můžeme mít studentů. Vše bylo precizně připraveno. Tehdy se obecně dařilo dělat spoustu rozhodnutí rychle, a protože přišla vhodná chvíle k založení fakulty jak pro nás, tak pro celé VUT, šlo to poměrně hladce.

Nepošramotil rozchod vztahy na VUT?

Vůbec ne. Vím, že to tak nebývá vždycky, proto musím složit poklonu profesoru Vrbovi, tehdejšímu děkanovi FEI, i dalším, například tehdejšímu rektorovi VUT Janu Vrbkovi. Na rozdíl od toho, co jsme mohli vidět u jiných univerzit, kde se také postupně začaly formovat a osamostatňovat fakulty zaměřené na informatiku, na VUT mezi fakultami ani jednotlivci neprobíhaly žádné boje o studenty, majetky nebo název. Do začátku jsme dostali 120 studentů, všechny doktorandy z ÚIVT a prostory na Božetěchově. Myslím, že rozdělení oběma fakultám - tedy FIT i dnešní FEKT - prospělo, protože se dnes stále úspěšně samostatně rozvíjejí. A naše vztahy zůstávají velmi dobré - svědčí o tom například i ples, který dodnes společně rádi pořádáme.

Začínali jste na Božetěchově od nuly?

Z hlediska reputace ne. Fakulta vznikla z Ústavu informatiky a výpočetní techniky, který už dobré jméno měl. Horší to bylo se zahraničím, protože tam před rokem 1989 moc zahraničních kontaktů nebylo a nebyli ani lidé, kteří by je dělali. V tomto směru se za uplynulých 20 let naštěstí změnilo hodně.

FOTO: Michal Fanta

S FIT jste spojil prakticky celou svou profesní dráhu. Co vás tu drželo?

Mám rád unikátní prostředí, které na FIT je. Ale hlavně bych jinde těžko hledal tak dobrý kolektiv. Fakulta není korporát, je to především o dlouhodobé práci s lidmi. Proto je třeba najít takové kolegy, kteří budou dělat, co je baví, a zároveň přispívat celku. Na tom, aby to tak bylo, měla v začátcích FIT velkou zásluhu Zdena Rábová, takový tmel fakulty, a já jsem rád, že se nám to daří udržovat. Zejména na vedoucích pozicích jsou potřeba lidé, kteří mají slovo "já" někde dole a slovo "my" úplně nahoře. Žádný úspěšný "ajťák" se podle mě neobejde bez vlastností, jako jsou pokora a férovost.

Když se podíváte na fakultu dnes, naplnily se vize, které jste při zakládání měli?

Když jsem po deseti letech od převzetí Ústavu informatiky a výpočetní techniky předával novému děkanovi nikoliv ústav, ale fakultu v novém kampusu, finančně silnou a s poměrnou vysokou reputací, měl jsem pocit dobře odvedené práce. Od té doby se toho mnoho změnilo, zcela se proměnil i samotný obor. FIT má dnes mnohem více studentů i zaměstnanců, úplně se změnil způsob financování. Přešlo se na hromadnou výuku a vzniklo oddělení pro granty, o kterých neměl na začátku nikdo ani ponětí. Samozřejmě je toho ještě mnoho, co by se dalo zlepšit. Ale fakulta je stabilní, má krásný areál, moderní vybavení a je o ni zájem. Pokud se podaří udržet ji i lidsky, myslím, že se to povedlo.