Proč si myslím, že jsem vhodným kandidátem na děkana?

Primární je pro mě vize, že FIT VUT může a má být špičkovou výzkumnou fakultou, jež exceluje ve výzkumu i ve výuce, má pevnou pozici v projektech základního i aplikovaného výzkumu, aktivně spolupracuje se zahraničím i průmyslem a chová se férově, otevřeně a vstřícně uvnitř i ven.

Děkan by přitom měl – dle mého názoru – dlouhodobě svým konáním korespondovat s hlavní vizí, kterou pro své volební období stanoví, a měl by mít co nejhlubší osobní zkušenosti z práce v co nejvíce oblastech klíčových pro tuto vizi: výzkum, výuka, projekty, spolupráce s průmyslem, spolupráce se zahraničím, vedení, … Nikdo sice asi nemá úplné zkušenosti ve všem a děkan si má vzít schopné proděkany silné v příslušných oblastech, ale směr a konečná rozhodnutí jsou na něm. Pokud pak nemá vlastní, dlouhodobé zkušenosti, doprovázené „potem a krví“, z příslušných oblastí, vždy bude někde jeho rozhodování do jisté míry umělé a je větší pravděpodobnost, že se pustí do nevhodných kompromisů.

Navíc jsem přesvědčen, že je dobré, pokud má děkan osobní, dlouhodobé zkušenosti z prostředí mimo FIT a mimo VUT, aby nehodnotil vše zúženě stále stejnou optikou. Opravdu věřím, že pobyt mimo VUT kontinuálně po dobu jednoho roku a déle dodá člověku významně jinou perspektivu. Velmi důležité je také, aby děkan měl kontakty a byl známý i mimo VUT, na významných institucích jak v česku, tak v zahraničí.

Myslím si, že ve výše zmíněných oblastech se mi podařilo dosáhnout velmi dobrých výsledků a získat řadu zkušeností, jejichž zúročení mohu nabídnout fakultě, a to:

• ve výzkumu včetně řady publikací na špičkových konferencích, zvaných přednášek na takových konferencích či i řízení takové konference, ale i toho, že jsem založil nyní velmi aktivní skupinu VeriFIT,
• v národních i mezinárodních projektech výzkumu základního i aplikovaného, včetně významného podílu na několika projektech fakultního i nadfakultního rozsahu, v některých případech s účastí dalších fakult VUT ale i špičkových pracovišť z MU, ČVUT či Karlovy univerzity,
• ve spolupráci s průmyslem (mj. Red Hat, Honeywell, Oracle Labs mohou potvrdit),
• v dlouhodobém pracovním působení v zahraničí – 2 roky souvislé pracovní činnosti na špičkovém pracovišti LIAFA, nyní IRIF v Paříži (plus řada dalších v délce do měsíce, včetně blokové výuky či účasti v mezinárodní radě doktorské školy na TU Vídeň),
• v hodnocení projektů či jednotlivců v ČR i v Evropě (včetně 4 let členství v panelu GAČR, jež vedla mj. i na seznámení se s další řadou významných osobností z různých českých institucí),
• a konečně také ve vedení – jako proděkan snad mohu říci, že jsem, mimo jiné, dosti přispěl k nejvyššímu možnému hodnocení fakulty v minulém hodnocení Mezinárodním panelem v rámci Modulu 3 M17+, samozřejmě s pomocí řady dalších lidí a na základě výborných výsledků výzkumníků z fakulty, nebo jsem také významně pomohl tomu, že po dlouhé době začínají být na úrovni VUT uznávány nejen časopisecké publikace, ale i výborné konferenční publikace klíčové v informatice. V rámci svého působení v této roli jsem se také docela dobře seznámil se spoustou osobností na VUT (a oni se mnou).

Současně myslím, že nejsem špatný učitel, výuka mě bavila (už když jsem začal učit v posledním ročníku svého inženýrského studia – ano, šlo to ☺) a baví stále. Mám zkušenost s předměty teoretickými i aplikovanými, s významnými úpravami i zaváděním předmětů i oborů a konečně i v anketách studentů jsem dosáhl celkem pozitivních výsledků přesto, že žádný z kurzů, ve kterých působím, není zrovna snadný na průchod. Poctivé studenty, i když nejsou špičkoví, podporuji, vidím-li u nich snahu, a pak jsem schopen pro ně udělat leccos i za cenu svého nepohodlí.

Jsem také myslím docela upřímný a otevřený. Nesnažím se říkat nikomu hlavně to, co chce slyšet, abych pak následně dělal klidně něco jiného. Nepreferuji zákulisní vyjednávání, nemyslím si, že veřejná jednání jsou od toho, aby se na nich sdělil výsledek předem někde někým v ústraní sjednaný. Nebojím se diskuse, jsem zvyklý říkat své názory, i když zrovna nevyhrají a neukamenovat pak oponenty.

Jsem ochoten hledat cestičky i tam, kde se zdá, že nejsou (možná to koresponduje i se zálibou ve freeride lyžování ☺).

V oblastech, které nejsou obecně či v daný okamžik mým šálkem kávy, umím hledat kolegy, kteří se v dané oblasti vyznají lépe, umím se s nimi poradit, dát na ně, ale jsem schopný se také učit (dokonce i v oblasti, kde jsem hodně málo nadaný a která pro mě dříve byla třeba naprosto nepředstavitelná, jako je tanec ☺).

Volební program

Jsme náročná a kvalitní fakulta. Tuto situaci je zapotřebí udržet a samozřejmě v některých oblastech pracovat na dalším rozvoji.

Excelence ve výzkumu

• Co se měří/hodnotí, to se zlepšuje.
  • Kontinuálně hledat, co měřit/hodnotit (a podporovat) ve věci vědy.
• Držet kvalitu PhD/doc./prof.
  • Profil našich vědců raději ještě lepší, kritéria ale nezpřísňovat, ovšem není prostor je snižovat/rušit. Možná dílčí doladění např. u aplikovaných výsledků.
• Skvělá věda vyrůstá ze solidní vědy.
  • Podpora i ne úplně špičkové, ale solidní vědy, zejména při snaze se zlepšovat (např. zohlednění i zamítnutých článků A*/A/D1/Q1).
• Nové hodnocení vědy („bobři“) s ohledem na kvalitu.
  • Plus odměny a vyzdvižení za špičkové publikační i realizační výsledky.
• Kvalitní vědecká rada.
  • Těžké váhy ve výzkumu, ne politice, které se nebojí říci nepříjemné zprávy a tlačit nás dál.
• Důraz na přijímání co nejlepších lidí.
  • Co nejvíce otevřená, inzerovaná a důkladná výběrová řízení.
• Pokračování úsilí o zrovnoprávnění konferenčních článků.
  • Na všech úrovních – uvnitř VUT i vně, koordinace s dalšími obdobnými pracovišti s využitím osobních kontaktů.

Kvalitní výuka

Obecně je výuka na FIT náročná a dobrá, nevidím potřebu zpřísnit, ale identifikovat problematická či dále zlepšitelná místa a pracovat na jejich opravě či zlepšení.

• Pečlivé sledování a zohledňování kvality výuky.
  • Prohloubit a kultivovat hodnocení výuky ze strany studentů (včetně např. možnosti zapojit studenty samotné do zpracování jejich verze souhrnu zpětné vazby od studentů k jednotlivým předmětům).
  • V případě identifikace reálných problémů vážně dohlédnout na jejich řešení.
  • Dokumentace a co nejlepší zpřístupnění reálně přijatých opatření, provedených úprav (ne nutně jen v oficiální zprávě, ale např. v podobě záznamu změn v kurzu – jakéhosi „change-log”, krátké zmínky přednášejícím či přednášející na začátku dalšího běhu kurzu apod.).
  • Hledat způsob hodnocení, vyzdvižení a odměňování kvalitní výuky (jako u vědy).
• Férová, lidská a efektivní komunikace mezi studenty a učiteli.
  • Nejen formální zápisy a zprávy, ale i neformální diskuse.
  • Studentský Discord (nebo jiná studenty zvolená platforma) se známým studentským správcem, ale nesmí exkluzivně šířit skutečnosti, které by způsobily zásadní výhodu - tedy vše zásadní se studenti dozví i z webu a oficiálních kanálů.
  • Podpora jednotných rozcestníků/koncentrátorů informací o předmětech.
  • Důraz na zveřejňování termínů a pravidel co nejdříve, změny kompenzovat tolerancí.
  • Pravidelný vymezený čas (týdně, čtrnáctidenně?) pro setkávání děkana a vybraných proděkanů se studenty (např. v Kachničce) k diskusi o čemkoliv.
• Seriózní průzkum zájmu o více magisterských programů a při prokázání zájmu maximální snaha o jejich zavedení.
• Snaha o zavedení „teaching assistants“ – studentských výukových asistentů.
  • Naprosto běžné např. na FI MU.
  • Důraz na použití špičkových studentů, pečlivě vedených (přípravy, dohled apod.).
  • Použití u alespoň některých forem výuky.
• Podpora možnosti výuky kvalitními lektory.
  • Ne každý se „vidí“ ve výzkumu, může však být výborným učitelem.
• Identifikovat a řešit slabá a problematická místa ve výuce FIT.
  • Iniciovat revizi kurzů, jejich náplně, forem výuky, včetně způsobů zkoušení.
  • Hledání vhodné formy reakce nebo i využití současných pokroků v AI.
  • Šíření povědomí, že garant či ústav nejsou „majiteli“ kurzu a může dojít i ke změně garanta, byť by toto měl být velmi, velmi výjimečný a pečlivě projednaný krok
• Podpora záznamů a online výuky.
  • Kontinuální podpora a zlepšení dostupnosti záznamů (upozornění učitelů na možnost zveřejnění, přehrávání bez stahování apod.).
  • Modernizace A/V techniky (větší robustnost, automatizace spouštění streamů apod.).
  • Důraz na vstřícnost technické podpory.
• Revize dostupných studijních materiálů.
  • Podpora pro úpravy slajdů, studijních opor.
  • Motivace pro vytvoření cvičebních materiálů (řešené příklady apod. – viz např. TIN).
  • Jednodušší pravidla vedou na méně výjimek a byrokracie.
• Informační systém.
  • Primárně podporovat rozvoj IS VUT a na API stavět jen malé jednoúčelové aplikace.
  • Větší vlastní moduly informačního systému či alternativy IS VUT stavět až v případě, kdy se ukáže, že příslušnou podporu opravdu není možné získat na úrovni VUT ani po dokončení v současnosti běžícího rozvoje IS VUT.
  • Pro komfort akademiků zavést podporu v podobě 1–2 „guru” informačního systému schopných individuálního školení a pomoci s nastavením IS.
• Zjednodušení pravidel a automatizace výukové agendy.
  • Jednodušší pravidla vedou na méně výjimek a byrokracie.
• Výjimky by měly být výjimkami, ne pravidlem, ale…
  • Výjimky a mimořádná řešení, jsou-li oprávněné nebo prostě je k nim ochota, ale nevylučovat. (Jeden příklad – čeho si vážíme víc a co fakultě přinese více: kvalifikační práce odevzdaná v termínu, či práce možná odevzdaná později, ale vedoucí na nějaké ocenění či následnou publikaci?)
  • Na výjimku ale není právo a není možné být na někoho „naštvaný“, když není udělena.
• Korektní a konstruktivní komunikace s rektorátem.
  • Méně hádání se: dá se domluvit.
  • Koordinace s dalšími fakultami.
• Pružnost při výuce dočasných kurzů.
  • Návštěvy ze zahraničí, z průmyslu…
• Podpora možnosti studia kurzů i z jiných fakult.
  • Aktualizace a rozšiřování nabídky.
• Důraz na excelenci neznamená tlak na větší „vyhazování“.
  • Jde o excelenci primárně ve způsobech výuky.
  • Nároky na studenty nesnižovat, ale také ne cíleně zvyšovat.
  • Podpora nejen špičkových ale obecně „poctivých“ studentů.
• Zachování tří termínů zkoušek.
  • Umožňují vynechání termínu a tím lepší rozložení zkoušek.
  • U obtížnějších předmětů možnost 3 pokusů redukuje stres.

Podpora projektů

• Osvěta a motivace pro podávání projektů.
  • Reflektovat vhodně i neúspěšné podání projektu, zejména prestižních (např. v nových „bobrech“).
  • Motivovat k mezi-skupinové spolupráci na projektech napříč fakultou.
• Ochota hledat „cestičky“, jak plnit krkolomná pravidla poskytovatelů.
• Co největší přiblížení VCIT řešitelům a jejich potřebám.
• Podpora projektových manažerů schopných aktivně se zapojit do psaní projektů.
• Aktivní snaha o zastoupení ve strukturách grantových agentur.
  • Nejde o ovlivnění ve prospěch konkrétních projektů, ale získávání zkušeností (jak se píší projekty, co je klíčové, co se na projektech a výzkumnících hodnotí apod.) a také o šíření zvyklostí oboru do těchto struktur.

Internacionalizace

• Nenásilná motivace k zavedení alespoň několika dalších kurzů vyučovaných zcela či částečně anglicky.
  • Zejména na magistrovi, ale alespoň jeden „velký“ kurz i na bakaláři.
  • Hledat prostor pro to, aby si student mohl vybrat, ve kterém jazyce bude kurz navštěvovat, a současně nebyli přetížení učitelé – např. i nerozlišováním kvality a nároků výuky pro Erasmus a běžné studenty, aby nebyl kurz vyučován třikrát.
• Hledat cesty ke zjednodušení zapojení zahraničních kolegů a doktorandů do výuky a celkově do života fakulty.
  • Kvalitní zahraniční kolegy i doktorandy potřebujeme: měli by proto na fakultě mít možnost plnohodnotného zapojení.
• Podpora sabbatical pobytů.
• Motivace k postdoktorským pobytům v zahraničí před nástupem.
  • Ne tvrdá podmínka, ale otevřeně inzerovaná výhoda do výběrového řízení.
• Pokusit se rozjet kombinované studentské výměny se zahraničím.
  • Částečně firma, částečně FIT (i letní škola).
• Budovat reputaci FIT i VUT mezinárodně.
  • Cestovat, otevírat dveře, prezentovat FIT pro zahraniční výzkumníky i studenty.
  • Zvážit možnost hostujících profesorů.

Efektivita, šetrnost, vedení

• Revize finančních toků na fakultě.
  • Kam tečou a proč peníze z výuky, vědy, projektů a návrh možností jiného nastavení.
• Revize potřeb akademiků i studentů a uzpůsobení služeb fakulty.
  • Možná někdy méně, ale lépe placených, aktivních a ochotných lidí.
  • Důraz na automatizaci procesů.
• Revize využití místností a hledání možností nenásilné optimalizace.
  • Hledat možnosti zlepšení využití učeben a učitelů, které neodradí studenty.
• Podpora reálných pohovorů vedoucích se zaměstnanci.
  • Stanovení cílů, diskuse o jejich plnění či neplnění apod.
• Sociální bezpečí pro studenty i učitele.
  • Kvalitní školení, předcházení nežádoucím interakcím, důvěryhodný kontaktní bod, otevřenější komunikace o stavu a krocích v této oblasti.
  • Ani studenti, ani zaměstnanci by se neměli cítit ohroženi.
• Podpora studentské unie v jejím působení.
  • Vstřícná komunikace, finanční a prostorová podpora, ale třeba i hledání možností, jak pomoci studentské unii v zapojení více studentů.
• Podpora odborů v akcích pořádaných pro zaměstnance.
  • Podpora aktivit zaměřených na prevenci v oblasti fyzického a duševního zdraví zaměstnanců.
  • Podpora finanční, ale třeba i v oblasti zajištění místností.

Průmysl a vnější vztahy

• Budování portfolia špičkových spolupracujících firem.
  • Důraz na rozvoj společného smluvního i grantového výzkumu.
  • Podpora zadávání zajímavých a aktuálních firemních témat projektové praxe, BP či DP pro studenty.
  • Možnost zapojení expertů z firem do výuky: samostatné přednášky, přednášky na Žijeme IT, vybrané přednášky v kurzech, případně i výjimečně celé kurzy (pro nejosvědčenější partnery, na speciální a žádaná témata, po důkladném zvážení, případně testovací přednášce apod.).
  • Poskytnutí prostoru i pro nepravidelné, nárazové přednášky.
  • Podpora a rozvoj společných doktorátů.
  • Možnost výuky na míru nejnovějších technologií pro zaměstnance firem v případě zájmu firmy i učitele(ů).
  • Spolupráce na internacionalizaci: kombinované stáže.
  • Zastoupení průmyslu i ve VR.
• Podpora podnikavosti.
  • Nabídka poradenství studentům snažícím se o komercializaci (odborná i obchodní).
  • Motivační soutěže.
  • Oceňování komercializace (studentů i zaměstnanců) podobně jako úspěchů ve výzkumu.
• Vnější vztahy a PR.
  • Budování pověsti FIT jako špičky uvnitř i vně.
  • Pokračování v úspěšných akcích v areálu FIT: letní škola pro dívky, mezinárodní letní škola, Žijeme IT, Noc vědců atd. Snaha motivovat i dosud nezapojené akademiky, aby se aspoň někdy přidali.
  • Další zvýšení snahy o kvalitní uchazeče posílením spolupráce se SŠ.
  • Rozjezd vazeb na absolventy.
  • Zahraniční kampaně pro potřebu MITEN, double-degree, mezinárodní letní školy, získávání kvalitních zahraničních doktorandů (jde to!).
  • Zviditelnění FIT v regionu: JMK, Brno, ale i Královo Pole apod.

Rozvoj a další využití areálu

• Pokračování v akcích zahájených stávajícím vedením.
  • Prioritou je stavební úprava šatny v CVT za učebnu, co nejlépe vybavenou, s možností vyzkoušet si zde třeba i nové technologie.
  • Podle dostupnosti financí dostavba chybějící klauzury.
  • Pokračování již léta běžícího úsilí o získání dalšího rozvojového území: prioritou je stávající zahradnictví za zdí areálu směrem k silnici Sportovní, případně i pozemek v „oku” mezi sjezdem ze silnice Sportovní na Křižíkovu.
  • Zvážit možnosti využití jak pro další výukové prostory, tak pro výzkum či také v návaznosti na níže zmíněné další využití areálu.
• Podpora využití areálu pro různé akce doplňující výuku a výzkum.
  • Cenná možnost dalšího zviditelnění fakulty, případně i další příjem financí.
  • Nejrůznější konference, setkání a další typy akcí, ať již vědecké, vývojářské komunitní, a to v případě prostoru a zájmu i z oblastí mimo IT (např. kulturní akce typu výstav nebo představení).
  • Snaha připravit rozvrh tak, aby alespoň od jisté fáze semestru bylo možno poskytnout některé místnosti E či D k uvedeným akcím.
  • Snaha o kvalitní a vstřícnou technickou a administrativní podporu.

Tým

Jsme tým složený jak z výborných učitelů, tak vědců, aplikujících výzkumníků, tvůrců a zapálených lidí :).

FAQ

Znamená „důraz na excelenci ve výuce” to, že má být výuka drsnější a exkluzivnější? +

FIT je již nyní spíše těžší škola a necítíme potřebu výuku ještě zpřísnit. Bude úplně stačit, když obtížnost a počet studentů zachováme tak, jak je.

Jde o excelenci ve způsobu výuky – tedy kvalitní a motivované učitele, inovované materiály a náplň kurzů, vhodné formy výuky využívající dostupnou techniku apod. Potřebujeme také usilovat o kolegiální a funkční vztahy a dialog mezi akademiky a studenty. Komunikace ohledně požadavků výuky musí být korektní, předvídatelná a včas. Studenti si mají být jisti tím, že jejich oprávněné požadavky budou vzaty v potaz a adekvátně vypořádány. Akademici si mají být jisti tím, že učí na kvalitní škole, kde jsou studenti zvyklí tvrdě pracovat a nevolit „zkratky”. Studenti musí vědět, co pro splnění předmětů a celého studia mají udělat, a tím se mají řídit. Výjimky být mohou a budou, ale mají být výjimečné (jak se od výjimky dá čekat 🙂).

Potřebujeme reagovat na změny v našem oboru (který patří mezi ty rychlejší) – není zrovna na místě učit, jak se programuje ve Fortranu. Bylo by samozřejmě chybou vézt se na módních vlnách a dělat zbrklé kroky. Potřebujeme ale konzervativně a uvážlivě sledovat, co jsou pevné základy a důležitá pokročilá témata, a strukturu studijních programů kontinuálně inovovat a zejména u povinných a základních předmětů držet opravdu vynikající kvalitu výuky. V blízké době bude nutno například rozumně zohlednit pokroky v generativní umělé inteligenci, aby studenty neodvedla od toho, co je potřeba se naučit, ale na druhou stranu, aby ji uměli použít tam, kde je to vhodné.

Znamená důraz na excelenci ve vědě to, že akademik, který neměl a nemá publikace na významných konferencích či špičkových žurnálech, nemá velkou odezvu, ani nemá reálné aplikace svého výzkumu v praxi, se má bát o své místo?+

Zapeklitá otázka, dovolím si proto delší odpověď (krátká je na samotném konci 🙂).

Před nějakou dobou platilo, že doktorandi a výzkumníci publikovali prostě někde – na nějaké konferenci, v nějakém časopise. A třeba náhodou a výjimečně pak i dokonce na dobré konferenci či v dobrém časopise. V posledním období vedeme doktorandy k tomu, aby od samého začátku ve svém oboru hledali spolu se školiteli skvělé a nebo aspoň dost slušné konference a časopisy a přemýšleli, jak publikovat tam. Vedeme je k tomu, aby si každý rok nahlas sami sobě řekli, kolik jakých článků se jim za ten rok povedlo a kolik a jakých by mohli zvládnout v roce příštím. Mají ve svém studiu se svým školitelem autonomii, ale přitom si mají uvědomovat, co je jejich cílem, co je kvalita, co je v jejich vlastním oboru dobrá věda. A funguje to, vidím doktorandy aktivně řešit, kde co publikovat, aby to mělo patřičný dopad. Vidím to také z řady sebehodnotících zpráv doktorandů či z jejich individuálních studijních plánů a jejich proměn v čase.

Co je aplikováno na doktorandy, to by samozřejmě mělo být tím spíše považováno za normální u akademických pracovníků. Je důležité, abychom si všichni my akademičtí pracovníci uvědomovali, že velká část financování a pověsti fakulty se odvíjí a bude odvíjet od kvalitní vědy: ať už jsou výstupy publikace, nebo realizační díla. Že pro budoucnost fakulty je důležité, aby si udržela status výzkumné školy, protože to bude čím dále tím více viditelné a bude to mít vliv na rozhodování studentů, kam jít, průmyslu, s kým spolupracovat, či dalších výzkumných univerzit, s kým „kamarádit”.

Záleží mi na tom, aby vědu, dobrou vědu, nikdo nevzdal a nemávl nad ní rukou, ale aby každý hledal cesty, pomoc, radu, a spolupráci tak, aby se po krocích k tomu cíli dobré vědy začal přibližovat, aby šel tím směrem (i když třeba ani pak nebude tím nejúspěšnějším). K tomu bych také chtěl vytvářet prostředí a pobídky, např. i v hodnocení projektů či publikací vzešlých z nových mezi-skupinových spoluprací.

Samozřejmě je ale také možné, že někomu výzkumná cesta opravdu, třeba i po určité době přestane vyhovovat. I v takovém případě je podle mně na fakultě spousta možností, jak fakultě pomoci – zaměřit se třeba na excelenci ve výuce nebo i na působení v oblastech jako spolupráce se školami, s partnery fakulty, při přípravě různých akcí pro studenty či veřejnost apod. Takové činnosti by také měly být oceňovány (viz proto třeba i oceňování kvalitní výuky podobně jako kvalitního výzkumu).

Zvláštní případ jsou ovšem nově nastupující lidé, čerstvá krev, která by měla fakultu významně posunout dále. U těchto lidí by měl být velký důraz na to, aby u nich byla co nejlepší perspektiva výzkumné excelence (alespoň po významnou dobu jejich kariéry), ale současně ochota i kvalitně učit (až na případné, velmi vzácné čisté výzkumníky, nebo naopak podobně vzácné specialisty v jiných oblastech). S ohledem na to by měli být opravdu velmi pečlivě vybírání.

Myšlenka tedy není ohrozit něčí živobytí, ale naopak, zajistit, aby fakulta mohla dlouhodobě fungovat a nevyschlo jí financování, nezmizeli výborní studenti a neustala spolupráce se špičkami průmyslu.

Krátká odpověď na uvedenou otázku tedy zní: ne, nikdo, kdo to s fakultou myslí poctivě, není v ohrožení.

Určitě je krásné mít mezinárodní vazby, ale nevyžaduje každodenní fungování hlavně dobré vazby v nejbližším okolí – třeba na rektorátě?+

Nepochybně musíme mít funkční a korektní vztahy v rámci univerzity. Pokud jsou někde vztahy chladné, mým cílem je zlepšit je a dosáhnout funkční komunikace a spolupráce. Rozhodně se nevyplatí vydávat energii na prorážení zdi hlavou – musíme s okolím dobře vycházet a spolupracovat, o tom vůbec nepochybuji. V týmu je dost lidí, kteří mají blízké vztahy s okolím fakulty a já sám jsem myslím celkem konsenzuální člověk, který usiluje o dohodu a věcné fungování. Současně také již nějakou dobu působím jako proděkan a přirozeně se dostávám do styku s řadou kolegů z jiných fakult i z rektorátu. Myslím, že si mě za tu dobu docela pamatují 🙂, čemuž napomohlo i to, že se prostě otevřeně a často ozývám a že jsme jako fakulta k řadě věcí ve vědě a jejím vykazování a hodnocení přistoupili velmi aktivně a poctivě (např. při přípravě podkladů v rámci Modulu 1 či Modulu 3 M17+, v rámci dělení DKRVO apod.), což pak vedlo třeba i na žádosti o sdílení zkušeností, spolupráci apod.

Zároveň je ale dobré mít na paměti, že fakulty VUT se pohybují v úplně rozdílných oborech a prostředích – fungování, výuka a spolupráce s praxí třeba Fakulty chemické, Fakulty výtvarných umění a FITu jsou hodně odlišné. Proto je dobré, že fakulty mají jistý stupeň autonomie a nečekají, že z centra přijdou dokonalá a pro všechny stejně funkční řešení. Nejde čekat od ostatních fakult, že nám poradí, jak učit o informačních technologiích a nebo jak publikovat v našich oborech.

Pro Fakultu informačních technologií je proto také nesmírně důležité, jaké má (i osobní) vztahy s ostatními oborově příbuznými fakultami a pracovišti v ČR, a to pochopitelně pokud možno těmi co nejsilnějšími (MU, UK, ČVUT, …), kde všude mám aktivní spolupráci, členství v různých orgánech a komisích, společné projekty či publikace apod., a další členové týmu tyto kontakty dále doplňují. Konečně s ohledem na rostoucí důraz na mezinárodní spolupráci ale také třeba i mezinárodní hodnocení, je velmi důležité mít kontakty a být známý ne jen na VUT či v ČR, ale také mít dobré kontakty a být co nejznámější i v zahraničí (proto jsem velmi rád, že jsem svého času vyrazil na dva roky na postdok na špičkové zahraniční pracoviště a že se mně osobně podařila a nadále daří reálná spolupráce s řadou zahraničních kolegů a že je na tom podobně nebo i lépe více členů týmu).

Potřebujeme mít takový důraz na internacionalizaci? Naši studenti jsou a budou hlavně Češi a Slováci. Nevede to tlačení angličtiny jen ke znechucení a vyčerpání vyučujících?+

Nyní v angličtině vyučují jen ti, kteří k tomu jsou ochotní, kdo nechce, není nucen. Podle mě to tak má zůstat.

Budeme se ale snažit motivovat k výuce alespoň určitého počtu dalších předmětů anglicky (třeba i do jisté míry finančně, ale určitě ne v dramatické výši), budeme hledat cesty, jak to usnadnit (např. podporou zavedení dvou skupin, jedna česky, jedna anglicky, ale bez třetí samostatné „slabší” skupiny pro Erasmus) apod.

Již teď jsou školy podle míry interakce se zahraničím hodnocené, takže výhledově by mohlo být úplně smrtící, kdybychom výuku v angličtině neměli. Proto je dobré, že ti, kdo v angličtině učí, jsou za to nějak odměněni (je to dost práce navíc, někdy je výuka cizinců dost vyčerpávající, vím to).

Konečně internacionalizace zdaleka není jen o výuce v angličtině, ale také o aktivní spolupráci se zahraničím a o umožnění plnohodnotného působení zahraničních doktorandů, postdoků a zahraničních kolegů na FIT. Takové lidi jako „čerstvou krev” opravdu potřebujeme. A věřím, že i v Česku je to možné. V Praze je to přirozeně snazší a osobně jsem viděl při hodnocení projektů, jak velmi přínosní zahraniční výzkumníci působící např. na ČVUT či UK mohou být. A věřím, že to jde i v Brně – konečně některé skupiny na FIT ukazují cestu a v brněnských firmách také nejsou zahraniční zaměstnanci (i ze Západu) výjimeční. Když to jde ve firmách, proč by to na univerzitě bylo zcela vyloučené?

Pochopitelně ale, chceme-li zde mít zahraniční kolegy, nemůžeme je zavřít do konzervy, vyloučit je z výuky, vyloučit je z hodnocení výzkumu, vyloučit je z diskusí. Neznamená to samozřejmě, že se úplně vše překlopí do angličtiny, ale je třeba být vůči angličtině postupně více vstřícní. Navíc zahraniční kolegové či doktorandi se pak právě mohou zapojit do výuky v angličtině.

Proč se tým kandidáta na děkana a na proděkany jmenuje „Progress tým”?+

Ano, zvažovali jsme, jestli to nezní nějak směle. Ale asi je dobré mít nějaké sny, nějakou vizi, kam se jako fakulta ubírat. Několik potenciálních proděkanů jsou čerství lidé, kteří ve vedení fakulty dosud nebyli: Adam Herout, Jirka Jaroš, Milan Češka. Patří mezi celkem mladé akademiky, ale zase ne nezkušené a myslím, že je vidět, že jim na fakultě záleží. Může být dobré přinést nový pohled, novou energii k tomu se podívat na důležité agendy čerstvýma očima, možná i s trochou naivity a zvědavosti. Zároveň fakulta teď dobře funguje a já mám v úmyslu pokračovat v tom, jak jsou věci nastavené a dál hledat, kam se máme nově ubírat kvůli změnám okolo. Proto je dobře, že v týmu jsou zkušení lidé ze současného vedení – já, současný děkan Pavel Zemčík, proděkani Jarek Dytrych a Víťa Beran. Myslím, že je to skutečně tým, který může dobře navázat na to, co funguje, a zároveň fakultu kousek posunout, ne zakonzervovat v minulosti a nechat běžet samospádem.

Prý jsi ten, kdo „vytahuje žebřík” – ty už jsi vylezl nahoru, máš svůj titul, a těm ostatním žebřík vytáhneš, aby už tam vylézt nemohli. +

Jako proděkan pro vědu jsem se významně podílel na zformulování minimálních kritérií pro doktorandy a minimálních doporučených kritérií pro habilitace a profesorská jmenovací řízení. Na úrovni univerzity máme hodně zastaralou tabulku kritérií, která budí četné nežádoucí úsměvy či kritiku a prorektor pro vědu otevřeně hovoří o nutnosti její aktualizace, protože je opravdu těžko udržitelná. Její kritika se objevila například zcela konkrétně a písemně i při velmi nedávné reakreditaci našich habilitačních a profesorských řízení na Národním akreditačním úřadě (NAÚ). V jeho závěrech se ohledně starého systému hodnocení objevilo, cituji, že „umožňuje naplnit minimální kritéria větším počtem méně významných výstupů” spolu s doporučením tento stav napravit.

Nová směrnice VUT by měla být dle prvních diskusí významně fakultně/oborově specifická a pro jednotlivé obory by měla být dle slov pana prorektora blízko kritériím na srovnatelných fakultách výzkumných univerzit, což podle mě dává velmi dobrý smysl. Je to proto, že jedno univerzální měřítko pro všechny obory je problematické – na architektuře, na chemické, na FITu se věda a výuka dělá a měří významně jinak (zvláště, pokud jdeme na úroveň jednotlivce). I v rámci fakulty je těžké najít jedno měřítko, protože i v rámci informačních technologií máme různé zvyklosti. Kritéria, která jsou teď nastavená, půlka lidí kritizuje, že jsou přísná a že jde o ono „vytahování žebříku”. Druhá půlka je vnímá zase jako příliš měkká a nedostatečně motivační. Je těžké nastavit jednotný mustr, ale nějaké vodítko zase potřebujeme, to je i hlas z vědecké rady, že když schvaluje nějakou habilitaci či profesuru, je potřeba k tomu mít co nejjasnější podklad a i ten uchazeč musí vědět, na čem by měl zapracovat, když o akademický postup usiluje. To, že každý působíme v trochu jiné oblasti, je zohledněno tím, že ona přijatá kritéria nejsou pevně závazná, ale doporučená, a je na uchazeči, aby případně objektivně vysvětlil a doložil, proč v jeho případě je situace jiná, než je ta typická, zachycená kritérii.

Proč primárně podporovat rozvoj IS VUT a na API stavět jen malé jednoúčelové aplikace, když bychom mohli vyvíjet vlastní informační systém, který by nám vyhovoval lépe, protože by pro nás byl „na míru”?+

Vývoj vlastního IS by vyžadoval, abychom na něj najali schopné programátory (určitě minimálně dva – problém se zastupitelností už nás jednou dohnal), a má-li být udržitelný, budou muset být adekvátně placeni (za nižší plat nemůžeme očekávat zázraky), což by znamenalo nejspíše nemalý odvod peněz z platů současných zaměstnanců. Peníze, které momentálně investujeme do vylepšování centrálního systému (např. dle dostupných informací vzniká Teacher v. 3 orientovaný na předměty, jako to bylo v IS FIT, a nikoliv na aspekty, jako je to nyní), bychom museli dále investovat do vývoje a údržby API, takže bychom zde neušetřili.

API informačního systému VUT navíc není stabilní a ještě několik let nejspíše nebude, protože s přechodem z Apolla na web se mění i datové struktury a vývoj API, které využíváme jako jediná fakulta na VUT, pokulhává (některé součásti mají staré API pouze pro čtení pro web, ale na nové zatím přechod ani neplánují). Pro podporu vývoje IS VUT správným směrem mnohem snadněji najdeme partnery mezi ostatními fakultami a budeme mít možnost ovlivnit, jak bude IS za několik let vypadat. Navíc nebudeme vnímání rektorátem opět jako ti, kteří chtějí být proti (a ke kterým se proto přirozeně staví nevstřícně). A i když si pro vývoj API najdeme partnery, pořád to bude křehké řešení s rizikem z případného nově vyvinutého drahého řešení nad API přejít opět na čistý IS VUT, jehož vývoj zatím ovlivní jiní.

Jak vyřešíme zátěž zaměstnanců způsobenou ergonomickými problémy IS VUT, jejichž řešení může trvat roky?+

Ostatní fakulty mají svoje „guru”, co se starají o řadu věcí od vypisování registrací na vyučování, přes nastavování různých vlastností předmětů až po zadávání výsledků, které dostanou třeba v Excelu.

Tímto bychom se mohli inspirovat a najmout např. dvě zaměstnankyně či zaměstnance, kteří by garantům předmětů a vyučujícím pomáhali s IS VUT. Jednou z možností, jak by guru mohli pomáhat, je ta, že by provedli na přání individuální proškolení a ukázku, jak řešit přesně to, co daní vyučující potřebují, aby to pak již zvládli sami – ne každému vyhovuje obecné, složité a dlouhé školení či návody pokrývající mnohem více, než třeba potřebují. (Takové individuální poradenství se konečně již často děje se současnými studijními poradci, ale ti mají i jiné úkoly a omezenou kapacitu.) Další možností je pak přímé nastavení různých aspektů předmětů, kdy by garant předmětu např. řekl, které týdny bude mít cvičení a kdy do nich chce mít registrované studenty, a „guru” by následně zajistil veškerá nastavení v IS VUT, vhodně synchronizoval začátek registrací s ostatními předměty apod. Vyučující by pak pouze přišel na cvičení a pohodlně vyplnil body.

Na takovou práci přitom např. na rozdíl od vývoje vlastního uživatelského rozhraní pro IS VUT nejsou potřeba programátoři a fakultě tak na toto řešení vzniknou mnohem nižší mzdové náklady. Komfort akademiků však bude naopak vyšší, protože se některé administrativy budou moci zcela zbavit. Tak, jak si nyní někteří pracovníci nechávají vyplnit např. cestovní příkazy na sekretariátu, by si nově mohli od „guru” nechat vyplnit nastavení hodnocení v předmětu apod. (stačilo by říci třeba jen rozdíly oproti předchozímu roku).

Proč podpořit studentský Discord místo nasazení vlastního řešení, které bychom měli pod kontrolou?+

Časy se mění a zvyklosti studentů také. Za posledních 10 let studenti používali Fitušku, Facebook a nyní Discord. Když budeme pracovat s tím, na co jsou studenti zvyklí a co využívají, pozornost studentů nebude tříštěna mezi řadu komunikačních prostředků a snadno dosáhneme maximálního zapojení studentů do dění na fakultě a obousměrné efektivní komunikace. Současně budeme patřit mezi fakulty sledující moderní trendy a nebudeme zkostnatěle trvat na formálním (až byrokratickém) přístupu. Pokud se pak zvyklosti studentů změní, můžeme se k nim postupně přidat na jinou platformu, aniž bychom museli výrazněji investovat do změny či modernizace, která by u vlastního řešení byla dříve či později nezbytná.

Pokud bychom ustavili libovolný oficiální kanál, který bychom studentům nařídili, stejně si vždy založí další neoficiální, kde budou moci diskutovat i věci, na které by se na oficiálním fakultním kanále mohli bát zeptat (třeba aby si svojí neznalostí neudělali ostudu pod vlastním jménem). Tím se jejich pozornost roztříští a nejen, že budou oficiální kanál méně sledovat a budou méně informovaní, ale rovněž my budeme méně informovaní o tom, jaké problémy naši studenti momentálně řeší a co bychom mohli udělat pro zlepšení života na fakultě. Nebudeme moci přímo dementovat případné dezinformace a problémy budeme objevovat až se zpožděním, což neprospěje našemu PR. Ostatně vyučující, kteří již dříve vyzkoušeli jak fórum předmětu v IS (WIS/Moodle), tak i zapojení na Discordu, mohou říci, jak markantní je rozdíl v aktivitě studentů v diskusi na těchto kanálech. Samozřejmě ale budeme nadále vyzývat studenty k dobrovolné maximální otevřenosti a neanonymnosti, kde to jen půjde: na přednáškách, v hodnocení apod. a budeme se snažit maximálně o takovou náladu na fakultě, aby takových otevřených reakcí bylo co nejvíce.

Dále je třeba zvážit i ekonomický aspekt, protože zprovoznění a údržba vlastní platformy přinese povinnosti (např. ohledně odstraňování nevhodného obsahu), zodpovědnost a nemalé náklady na provoz. Studentský Discord udržuje více než 10 dobrovolníků, kteří řeší autentizaci, nastavení, moderování apod. a my jsme pouhými hosty tak, jako třeba v klubu U Kachničky. Naše vlastní řešení by vyžadovalo nejspíše další personální výdaje na CVT a/nebo adekvátní výdaje za externě dodávané řešení. A to za peníze, které bychom jinak mohli použít mj. na platy vyučujících.

Zapojení jednotlivých vyučujících na studentském Discordu bude pochopitelně dobrovolné a každý se bude moci rozhodnout, zda tuto komunikaci nabídne (stejně jako se teď rozhoduje, zda použije Moodle, povolí streaming apod.). Také zůstane povinnost všechny podstatné organizační informace (zadání projektů a jejich upřesnění, informace ke cvičením, zkouškám apod.) zveřejňovat i cestou IS, aby se k nim snadno dostali i ti, co Discord nevyužívají.

Seznam změn

• 05.09.2023 - Doplněny FAQ
• 21.09.2023 - Doplněny další FAQ
• 29.09.2023 - Doplněn průmysl a vnější vztahy
• 11.10.2023 - Doplněno/upřesněno sledování a zohledňování kvality výuky
• 11.10.2023 - Doplněny body k informačnímu systému
• 11.10.2023 - Doplněny/upřesněny vnější vztahy a PR
• 11.10.2023 - Doplněn rozvoj a další využití areálu
• 11.10.2023 - Doplněna podpora studentské unie v jejím působení
• 11.10.2023 - Doplněna podpora odborů v akcích pořádaných pro zaměstnance
• 17.10.2023 - Doplněn anglický překlad