Makroekonomie 1

• 26 hod. přednášky
• 26 hod. cvičení

Cílem předmětu je pochopení klíčových makroekonomických teorií v rozsahu kladeném na studujícího vysokých škol ekonomického zaměření. Studující se seznámí se základními pojmy, principy a teoriemi stejně jako s aplikační rovinou v kontextu hospodářské politiky státu.
Studující porozumí principům ekonomického myšlení v kontextu ekonomických teorií hlavního proudu. Součástí kompetencí je rovněž pochopení mechanismu fungování národní ekonomiky, definování její rovnováhy a propojení národního hospodářství s vnějším ekonomických prostředím. Studující porozumí významu znalostí makroekonomických teorií z pohledu managementu podnikatelských subjektů, což jej podpoří v procesu rozhodování, tzn. v analytické práci předpokládající znalosti o vývoji vnějšího ekonomického prostředí vedoucí k lepším výsledkům v rámci operativního a strategického řízení podnikatelských subjektů.

Předpokládají se všeobecné ekonomické znalosti ze střední školy a všeobecný přehled o vývoji ekonomické situace v ČR a ve světě stejně jako znalosti matematických principů v ekonomii a schopnost jejich aplikace na modelových příkladech.

• JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 332 s. ISBN 978-80-247-3258-9.
• SCHILLER, B. R. Makroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80-251-0169-X.
• SOUKUP, J., POŠTA, V. a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Management Press, 2010. 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
• HOLMAN, R. Makroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 80-7179-764-2.
• HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2001. 541 s. ISBN 80-7179-631-X.

• BAYEROVÁ, V. Makroekonomie 1. Brno: CERM, 2021. 142 s. ISBN: 978-80-214-5989-2.
• HOLMAN, R. a kol. Ekonomie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s. ISBN 80-7179-255-1.
• MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999, 763 s. : il. ISBN 80-7169-891-1.

1. Úvod do makroekonomie. Stručný nástin vývoje ekonomických teorií.
2. Trh, tržní mechanismus. Nerovnovážný trh, neefektivnost, typy tržních struktur.
3. Agregátní nabídka, agregátní poptávka. Růst a pokles AD a AS, agregátní výdaje, sklon křivky AS.
4. Měření výkonnosti ekonomiky, národní produkt, národní důchod.
5. Pojetí makroekonomické rovnováhy, modely - klasický, keynesiánský, neokeynesiánský kompromis.
6. Peněžní agregáty, teorie peněz, peněžní multiplikátor, změny rovnováhy na peněžním trhu.
7. Trh práce, nezaměstnanost. Rovnováha na trhu práce, míra nezaměstnanosti, formy nezaměstnanosti.
8. Inflace, druhy inflace, inflace a nezaměstnanost, teorie Phillipsovy křivky.
9. Ekonomický růst, modely růstu, teorie hospodářského cyklu.
10. Fiskální politika - státní rozpočet, veřejné finance, vestavěné stabilizátory, diskrétní opatření, expanzivní a restriktivní fiskální
politika.
11. Monetární politika. Nástroje a cíle monetární politiky, expanzivní a restriktivní monetární politika.
12. Makroekonomické cíle, účinnost hospodářské politiky, magické n-úhelníky, funkce státu v tržní ekonomice.
13. Teorie mezinárodního obchodu, vnější měnová a obchodní politika, volný obchod, protekcionismus, vývoj měnových kurzů.

1. Úvod do předmětu. Základní ekonomické pojmy.
2. Trh a tržní mechanismus, řešení příkladů na principy trhu, cenovou elasticitu nabídky a poptávky, teorém pavučiny, principy čištění trhu a nastavování tržní rovnováhy.
3. Model AS–AD, formování křivek AS-AD, příklady na působení cenových a necenových faktorů na makroekonomické úrovni.
4. Měření výkonu ekonomiky, výpočet ukazatelů typu produkt a důchod a vzájemné vztahy mezi nimi.
5. Dvou-sektorový model důchod-výdaje, určení rovnováhy v modelu Keynesiánských kříž pro dvousektorovou ekonomiku a factory ovlivňující změnu rovnovážného stavu.
6. Trh peněz a peněžní multiplikátor, princip tvorby depozitních peněz v ekonomice a jejich vztahu k hospodářskému výkonu státu.
7. Trh práce a nezaměstnanost, principy utváření nabídky a poptávky na trhu práce, řešení tržních selhání a neefektivity na tomto trhu.
8. Měření inflace, vliv změn cenové hladiny na ekonomiku a principy kalkulace míry inflace ve státě.
9. Příčiny a fáze hospodářského cyklu, hospodářský cyklus ČR, identifikace faktorů vyvolávajících cyklické změny v ekonomice a projevů fází hospodářského cyklu v reálném ekonomickém životě.
10. Typy fiskální politiky, státní rozpočet, principy jeho utváření a jeho vliv na vývoj ekonomické situace ve státě.
11. Typy monetární politiky a důvody jejich uplatnění, rozbor vlivu monetární politiky na makroekonomickou situaci ve státě, politika ČNB.
12. Platební bilance, účtování na účtech platební bilance, měnové kursy a identifikace faktorů působících na oslabování a posilování měny.
13. Písemná zápočtová práce.

Zápočet ze cvičení z předmětu Makroekonomie 1 student získá při dosažení minimálně 16 bodů z 30 možných. Body budou přidělovány za následující aktivity: absolvování dvou průběžných písemných prací (maximálně v součtu 30 bodů). Průběžné písemné práce budou psány v 6. a 12. týdnu semestru. Maximální počet bodů z každé písemné práce je 15 bodů, minimální počet bodů pro úspěšné absolvování je 8 bodů z každé písemné práce. Student má nárok na opravu jak první, tak druhé průběžné písemné práce. Opravný termín pro obě písemné práce bude ve 13. týdnu semestru. Upřesňující informace o čase a místu konání průběžných písemných prací budou uvedeny v e-Learningu, případně v aktualitách z předmětu, případně sděleny cvičícím. Účast na cvičeních je nepovinná.
Požadavkem ke zkoušce je znalost probrané látky a získaný zápočet. Z písemné zkoušky může student získat max. 70 bodů, minimálně však musí dosáhnout bodového hodnocení na úrovni 35 bodů.
V případě, že student obdrží alespoň minimální počet bodů, přičítají se k těmto body ze zápočtu.
Stupnice pro výslednou klasifikaci (student může získat ze cvičení max. 30 bodů a max. 70 bodů ze zkoušky, tj. celkem 100 bodů):
A: 90 - 100 b.
B: 80 - 89 b.
C: 70 - 79 b.
D: 60 - 69 b.
E: 50 - 59 b.
F: méně než 50 b.
Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F”. Neodhlásil-li se student včas od zkoušky, může se z vážných, zejména zdravotních, důvodů omluvit zkoušejícímu i dodatečně, a to nejpozději do 5 pracovních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. Student musí v omluvě doložit vážný důvod, proč se ke zkoušce nemohl dostavit. Nesouhlasí-li student s hodnocením předmětu, pak má právo se proti tomuto výsledku odvolat a to do 24 hodin od doby, kdy bylo hodnocení vloženo do IS VUT.

Účast na přednáškách a cvičeních není sledována.